Pár drobností z pole

hezké

Jak je to s hledanim na poli? Udivuji me vsichni, co na poli nachazeji takovehle nadhery a obzvlast to mnozstvi kolecek. Ja zkusil pole jen parkrat a krome soucasti traktoru nebo pluhu(ten bych mozna z toho slozil i celej) se mi nepovedlo ze zeme vyndat nic kloudnyho. Jak je to mozne? Jsou ty pole co se neco nachazi byvale cesty? Bylo by mozne nekde ziskat stare mapy s dobrym rozlisenim a se zakreslenymi cestami pro hledani? Jinak gratuluji a mrcaseni zdar

manguero: jsou pole, které jsou takhle výnosné a jiné naprosto hluché. souvisí to zcela jistě s cestami. takže prozkoumej prvně staré mapy, měly by ti hodně ve výběru pole pomoct

ono v podstate kazde druhe pole neco rozumneho vyda, jedno pole nic a druhe za hodinku 4 mince, je treba zkouset vsude. Jinak pekne drobnustky i kolecka

profesor :
s těmi cestami máš pravdu jen z malé části. Většina věcí nalezených na polích, pochází z hnoje. Záleží jak byl majitel pole bohatý. Bohatí ztráceli cennější věci, než chudí.

jojo, jezero ma pravdu, kdysi k babce dovezli furu hnoje, zarivali sme to do zahonku a vykutalela se z toho prvorepublikova koruna

milý jezero: víš dobře, že v tomhle se naprosto neshodneme. hnojiště jsou možná zdrojem, ale pouze částečným. vůbec neberu myšlenku, že když byl někdo bohatší, že měl pole "mincovatější". na těch polích dotyčný stejně nepracoval osobně. naše země byla protkána hustou sítí cest a provoz na nich byl víc než hustý. většina z poutníků se pohybovala pěšky a peníze se většinou nejvíce nacházejí právě na cestách, zvláště tam, kde dotyční museli sáhnout do váčku a zaplatit. třeba přívoz nebo mýtné. tam je koncentrace nominálů nějvětší. hnojiště byl zdroj, ale naprosto okrajový a zanedbatelný. doporučuju všem studovat staré mapy a síť cest. určit je je nyní často problém, ale o tom už mrcasnictví je.

tak kluci nechte toho, ja se zeptam jestli tam vedla cesta jo, zatim mam projitou jen tretinu toho pole

manguero-ja treba chodil a jezdil vsude mozne a toto pole mam asi 2 metry od zahrady a vidis to sam, vsude dobre doma nejlip

to manguero: ty starý mapy zkus na mapy.cz, tam sou docela slušný

pěkný, já chodím na pole často. Hlavně tam, kde byli dříve vesnice. Obděláváním půdy se mince roztahaly na dost velký vzdálenosti. Souhlasim s Profesorem, že na polích bohatých stejně procovali ti chudí. chce to studovat mapy a hlavně mít trochu toho štěstí.

Profesor, Londis :
Pánové, je dokázáno, že až 90 % procent nálezů, pochází z hnojení polí. Neznamaná kdo na polích dělal, ale odkud ten hnůj pocházel. Ve větších městech, ještě mimo hnoje, byly stlány i dlážděé ulice slamou, aby projíždějící povozy a kočáry nedělaly hluk. Pak se sláma smetla a spolu s hnojem vyvezly na pole. Taková pole byly bohatší na nálezy. A můžete se jít na to zeptat třeba do muzea. Podle Vás, by se cesty musely posouvat po polích každou chvíli.

Ještě bych dodal, že ti chudší ani nemuseli mít čím hnojit, nic nebylo zadarmo. A pole byla rozparcelována na role široké třeba 10-20 m a každá patřila někomu jinému, takže může být i jeden pás bohatší a další hluchota...

Milý jezero: na tohle reagovat (co jsi napsal) prostě musím.
Především by mě zajímalo, kde berou pracovníci muzea takovou neochvějnou jistotu a dokonce ji vyjadřují 90% pravděpodobností. Vzhledem k tomu, že jsi nenapsal, co je tím důkazem, co tuto pravděpodobnost podporuje, tak jsem zůstal nepřesvědčen a beru toto jako dogma, které tady stále je raženo.
Myšlenka stlaní ulic ve městech má jistě svou logiku, snížení hlučnosti, a já bych i dodal prašnosti. Jen se musím trochu usmát fejetonu Jana Nerudy „kam s ní“. J Zcela nepochybně byla tato sláma vyvážena na pole jako hnojivo, ale v tom případě ať mi vysvětlí pracovníci muzea, proč se zrovna ta „mincovatá“ políčka se nachází velmi daleko od městských aglomerací. Předpokládám, že i sláma stála nějaké peníze (vč její dopravy na místo), takže vesnický starosta podobný luxus v malých obcích patrně nefinancoval. Pokud nepřijela na vizitu vrchnost. Ale tohle už je čistá spekulace. Sedlák, který slámu odvážel, si byl velmi dobře vědom, že i ta takováto cesta povozem stála určitou investici. Dále upozorňuju, že každé město mělo ve své době svou městskou skládku. Takže, když se vrátím k myšlence stlaní slámou, nebylo pro jednodušší ji likvidovat právě na těchto místech?
Jezero, připouštíš, že do slámy na ulicích se dostaly mince, které byly smetány a vyváženy na pole. Tyto se tam dostaly od chodců, kupujících na trhu atd, prostě od těch, kdo museli sáhnout za opasek nebo do váčku pro příslušný „obolus“. Přesně totéž se dělo na cestách. Zvláště na místech, která jsem již popisoval.
Nikdy jsem nepsal, že by se cesty pořád měnily, naopak, byly velmi pevně vymezeny.
Na začátku 90 let minulého století jsem byl nucen se seznámit s pozemkovými knihami a zvláště pak mapama, které byly často vyhotoveny velmi kvalitně a přesně na voskovaném plátně. Souhlas s Hadenrachem 1, skutečně jednotlivá pole byly často úzké dlouhé hony s pevně danými hranicemi. Samozřejmě měly svou přístupovou cestu. Kolektivizace samozřejmě způsobila zánik jednotlivých hranic pozemků, mezí i přístupových cest. Ovšem tyto jsou zvláště po orbě stále ještě mnohdy zřetelné, především jsou to pásy zpevňujícího materiálu, kamenů a stěrku. Jsou to místa, která hledám a kde je pravděpodobnost nálezu starých nominálů vysoká. Což potvrzuji. J
Zajímavé jsou i zaniklé vesnice, morové rány, vypálení rozjíveným vojskem. Ale tyto jsou často v místech, kde je nyní lesní porost nebo louky. Kvalitní pozemky byly využívány jako polní kultury a tak měly svou cenu. Ale existují vyjímky, jako ve všem. J
Závěrem: nechci tady razit nějakou „svou teorii“ jen nemám rád dogmata.
Sager: omlouvám se ti, že využívám tvého příspěvku k své prezentaci, ale bylo to myšleno jako sdělení pro ostatní. Je na těch místech mincí ještě dost…. a proto hledejte, hledejte… a radujte se z pěkných nálezů. J J
Jezero: neber tuhle písemnou přestřelku jako osobní útok. Uznávám tvé znalosti a myslím, že tohle mělo sloužit k dobru věci.
Milý jezero: na tohle reagovat (co jsi napsal) prostě musím.
Především by mě zajímalo, kde berou pracovníci muzea takovou neochvějnou jistotu a dokonce ji vyjadřují 90% pravděpodobností. Vzhledem k tomu, že jsi nenapsal, co je tím důkazem, co tuto pravděpodobnost podporuje, tak jsem zůstal nepřesvědčen a beru toto jako dogma, které tady stále je raženo.
Myšlenka stlaní ulic ve městech má jistě svou logiku, snížení hlučnosti, a já bych i dodal prašnosti. Jen se musím trochu usmát fejetonu Jana Nerudy „kam s ní“. J Zcela nepochybně byla tato sláma vyvážena na pole jako hnojivo, ale v tom případě ať mi vysvětlí pracovníci muzea, proč se zrovna ta „mincovatá“ políčka se nachází velmi daleko od městských aglomerací. Předpokládám, že i sláma stála nějaké peníze (vč její dopravy na místo), takže vesnický starosta podobný luxus v malých obcích patrně nefinancoval. Pokud nepřijela na vizitu vrchnost. Ale tohle už je čistá spekulace. Sedlák, který slámu odvážel, si byl velmi dobře vědom, že i ta takováto cesta povozem stála určitou investici. Dále upozorňuju, že každé město mělo ve své době svou městskou skládku. Takže, když se vrátím k myšlence stlaní slámou, nebylo pro jednodušší ji likvidovat právě na těchto místech?
Jezero, připouštíš, že do slámy na ulicích se dostaly mince, které byly smetány a vyváženy na pole. Tyto se tam dostaly od chodců, kupujících na trhu atd, prostě od těch, kdo museli sáhnout za opasek nebo do váčku pro příslušný „obolus“. Přesně totéž se dělo na cestách. Zvláště na místech, která jsem již popisoval.
Nikdy jsem nepsal, že by se cesty pořád měnily, naopak, byly velmi pevně vymezeny.
Na začátku 90 let minulého století jsem byl nucen se seznámit s pozemkovými knihami a zvláště pak mapama, které byly často vyhotoveny velmi kvalitně a přesně na voskovaném plátně. Souhlas s Hadenrachem 1, skutečně jednotlivá pole byly často úzké dlouhé hony s pevně danými hranicemi. Samozřejmě měly svou přístupovou cestu. Kolektivizace samozřejmě způsobila zánik jednotlivých hranic pozemků, mezí i přístupových cest. Ovšem tyto jsou zvláště po orbě stále ještě mnohdy zřetelné, především jsou to pásy zpevňujícího materiálu, kamenů a stěrku. Jsou to místa, která hledám a kde je pravděpodobnost nálezu starých nominálů vysoká. Což potvrzuji. J
Zajímavé jsou i zaniklé vesnice, morové rány, vypálení rozjíveným vojskem. Ale tyto jsou často v místech, kde je nyní lesní porost nebo louky. Kvalitní pozemky byly využívány jako polní kultury a tak měly svou cenu. Ale existují vyjímky, jako ve všem. J
Závěrem: nechci tady razit nějakou „svou teorii“ jen nemám rád dogmata.
Sager: omlouvám se ti, že využívám tvého příspěvku k své prezentaci, ale bylo to myšleno jako sdělení pro ostatní. Je na těch místech mincí ještě dost…. a proto hledejte, hledejte… a radujte se z pěkných nálezů. J J
Jezero: neber tuhle písemnou přestřelku jako osobní útok. Uznávám tvé znalosti a myslím, že tohle mělo sloužit k dobru věci.

omluva: zkopírovalo se mi to tam dvakrát.

Profesore :
Na to zase musím regovat já.
Zajeď si do Českého Krumlova a zeptej se třeba nějakého hledače, co se kde na polích nachází a jaký je rozdíl mezi panským a selským polem.

jezero: vidím, že argumenty o tom nepřipouštíš. budiž, stahuji se z této diskuze, tady na to není skutečně místo. já jen chtěl poradit ostatním a předat jim své zkušenosti. proberem to někdy jindy, třeba na společném mrcasu, okolí švihova je kousek od tebe, ne?

No jestli se mohu pokusit vnést trochu smíru - myslím, že máte pravdu oba dva. Mezi jednotlivými poli jsou velké rozdíly a kde je rozoraná stará cesta, tak je to další velké plus

Profesor
Koukám, že je tady vřelá diskuze o nálezech z polí. Nechtěl jsem reagovat, ale když kolega Jezero zmínil Krumlov tak reaguji. Nemyslím si, že pravdu s cestami nemáš, ale v tomto případě se musím Jezera zastat.
Navodím Ti situaci. Představ si starou cestu někde ve Tvém Bydlišti, která vedla jak lesem tak polem.
Ve skutečnosti nikdy nemůžeš najít takovou hojnost mincí z jednoho km cesty procházející lesem, než na poli z téže cesty, ještě k tomu rozorané.
To by jsi v tom lese na cestě měl na jednom metru takové množství, že by jsi ho sotva unes.
Další věcí je, kde se podle Tebe na poli vzal vedle zmíněných mincí i další komunální odpad?
Každý hledač nacházející na poli mince v hojnějším počtu, nachází i materiál čistě domácího, městského charakteru. Např. ( klíčky k hodinkám, zbytky dýmek, hodinek, knoflíky, slitky kovů, strusky, koks, hřebíky, zlomky nábytkového kování, části svícnů, různé části domácího mobiliáře -náprstky, šatní ozdoby, psí známky, ale i části stavebního materiálu -trubičky, kování, petlice, cihly a vápenná malta, sklo, zinkové a měděné plíšky a odstřižky )
Vysvětlení je zcela jednoduché. Jak zmiňuje Jezero, tak se to na pole dostalo s hnojem. Ale ne s hnojem v pravém slova smyslu. Středověká a novověká města neznala popelnice, jaké známe nyní, ale za domovními komplexy v prostoru dvorů a dvorků byly budovány tzv. odpadní jímky, které bylo nutno také čas od času vyvézt. Dále se spousta drobného odpadu ve formě smetí a prachu vyhazovala z oken přímo na ulice, kde bývala slámová podestýlka pro koňské povozy. (kvůli hluku podkov a loukoťových kol na dlažbě, ale i kvůli koňskému trusu, který by na dlažbě pěkně klouzal ) V takovém prostředí by se mince špatně hledaly. Další zásadní věcí je, na která pole se,, hnůj -odpad " vyvážel. Samozřejmě, že v prvé řadě na panské a pak městské. Soukromý zemědělec si musel vystačit s vlastní produkcí hnoje.
Nicméně polní mince mají více původů. Z největší části 1. ztrátové na ulici města, 2. ztrátové v domácnosti, zametené se smetím a vyhozené do jímky, nebo na ulici, 3. ztrátové přímo na poli a to buď od pracujících, nebo lovců, nebo tábořících vojsk a armád, případně bitev aza 4. samozřejmě i z rozoraných cest a mezí.
Jestli i tato má argumentace a vysvětlení Tvé přesvědčení nezmění, v tom případě nemohu dále sloužit a přeji Ti aby jsi i stejné počty mincí nacházel i na lesních cestách a o tom silně pochybuji.
S pozdravem Jürgen.

ja jdu radsi zas do toho pole

Hmm tak já asi chodím na pole kam hnůj nikdo nevozil a cesta tam taky není. Jinak arugumentace Jurgena mi přijde nejrozumnější.