Pár známek

Zdravím a opět něco posílám. Především na oplátku těm co posílají své nálezy. Dávám to i s příběhem pro lepší vychutnání. Začalo to jednoho dne, kdy jsme si zkracovali cestu přes les. Měl nás vyzvednou kamarád co prořezává stromy. Kolega o pár let starší rád projíždí cesty. Už mu to jeho zdravotní stav moc nedovoluje, ale někdy mám co dělat abych mu stačil. Do naložení už zbývala chvilka času. Já šel čekat k hlavní silnici, zatím co on že projede kousek lesní cesty. Po chvilce už stojíme u silnice a vyhlížíme toyotu land cruisera hj 60. Než dojede otevře dlaň a v ní malý stříbrný přívěsek. Říkám dobrý a ještě dodávám, že příští týden jedu na onen západ tak tu nebudu. V so zvoní telefon. Kolega volá. Tak jak? Říkám na pípačku moc času není, ale budeš čučet mám nějakou přezku. A už se těším jak mu ji ukážu. On dál povídá. Byl jsem se podívat na té cestě jak jsme byli a mám odznak. Sem se zarazil. Jakej odznak. No takovej co jsem našel minule. No mě mrdne ty máš druhej odznak za zranění? Už abych byl zpátky doma. Přezku mi tady znalci určili, tak mu povídám co jsem vlastně našel. Naoplátku mi ukazuje svuj nález. Paráda. Zachovalost prvotřídní, snad ještě lepší než ten první. Povídá, až se jednou vrátíš z práce dřív, tak tam zajedeme. Děláme teď v Brně a jen do 16 h. Druhý den mu volám už jedu, za 20 min. sem doma, vyrazíme? To je dobrý jedem. Gól je ten že k místu nálezu to máme z domu tak 15 min. jízdy autem. Ukazuje mi přesné místo nálezu. Chodím okolo a mám jen mega podkovu. Takhle velkou ještě nemám. Jako moje dvě dlaně a že jsou. Dávám ji do mošny. Slušná váha a du dál. Prodírám se ostružiním. Něco u pařezu. Zprvu ve mě hrklo, bylo to velký. Po chvilce vytahuje článek pásu. To tady nenechám. Odložím to na pařez že ho na zpáteční cestě naložím. Du dál. Napravo je oplocenka. Už jí sem skoro na konci a nic nimořádnýho. Říkám si tady nic nebude. Snad tady natom svážku by někdo mohl uklouznout. Je tam signál. Zaryju a skoro se posadím. První známka. Je jí jen půlka, ale nevadí. Řvu na celej les co mám. Kolega přichází a já kousek dál nacházím al prsten. Možná patří k sobě. V okolí známky už žádný signál není. Je už skoro tma, jedem dom. Druhý den jsem v oplocence. Strašně moc ostružiní, ale na volnějším místě v jedné díře nalezena slušná hromádka drobných. Jinak nic. Další den se stejnou trasou posouváme na místo nálezu známky. Jsem u místa nálezu odznaku. Ze země vytahuji vidličku a lžíci. To jsem nečekal. Přeci jsem to tady slušně prochodil. Po cestě nalézáme zbytky spíš spodky velkých železných nábojnic. Ostružiní je všude, Du na kraj lesa, snad to bude lepší. Bordel, borel, bordel mě mrdne. Řvu na celej les. Mám známku a je celá. Jen to dozní, kolega taky volá mám taky a je jí půlka. Ještě nacházíme docela dost nábojnic s tímto značením. Zase se šeří, dem dom. U auta si prohlížíme nálezy. To číslo na kolegovo půlce mi je nějak povědomé. Taky že jo. Je to druhá půlka, která ležela aspoň 30 m od té mé. Tento víkend se jedem podívat dolů na jih. Pár políček je již pooráno, ale nálezů málo. Tak něco málo co stálo zato. Desetník byť se nezdá s hezkou zelenou patinou 1922 a nějaký asi odznak se znaky K. K.MILITAR, V. REICHSBUND, MIT GOTT FUR KAISER u. VATERLAND. Škoda že je líznutý pluhem. Dnes je neděle dem si spravit chuť. Náš les. Opět du na kraj lesa. Na místě nálezu celé známky tak 20 čísel bokem je signál. Zase hromada minciček. Asi jsem samou radostí z nálezu pak máchal moc vysoko. Možná to nebude vidět, ale jsou tam dvě odlišné. V hromádce jsou 5 a 2 LEI. Tyto nálezy také zřejmě patří k sobě. Pokračuji po kraji. Sláva, místečko bez ostružin a dokonce signál. No zase jsem řval. Co víc dodat. Pokud se opět znalci vyjádří a dají nějaké info k nálezům, děkuji.

Zbrda