Pilník nezná bratra

Dneska, jsem po delší pauze zaviněné mizernym počasím, vyrazil do našeho sudetského sněhu. Natěšenost vyprchala s prvním kopnutím do zmrzlý půdy. V lese už to bylo lepší, teda když opomenu přimrzlou hlínu na kopáči. Kopáč se trochu prones. Po chvilce v lese správnej ton. Šup a už na mě koukal záslužák bez mečů! Paráda, jenom se nějak nemůžu v tom bahně dohledat hákovýho kříže! Chvilku mě trvá než pochopím, že kříž prošel rukama taťky antifašisty, aby si malej pacholek mohl hrát na vojáčky, aniž by pohoršoval sousedy. Ještě se my pod cívku zatoulala vyžraná al. svátostka a pěkná brož možná i stříbrná, ale tu jsem doma z kapsy nevytáhl, protože tam nebyla. To je poprvé, co jsem něco našel a hned zase ztratil. Na cestě k autu na mě ještě vykouklo německý vajíčko. Už aby bylo jaro! A mohl jsem na osvědčený lokality v našich krásných horách!