Po stopách Napoleona

Vyrážíme vlakem na jih od Brna, NOSOROŽEC tvrdí, že ví o místě kde byl na kopci tábor z období napoleonských válek. Popíjíme v klidu pivo a kousek od nás se houpají v držácích kola. MILAGROS se v pátek tradičně opil a nejede, slíbil že dorazí dalším vlakem až mu bude lépe. Vystupujeme na nádraží ve středně velkém městě (na přání Nosorožce neuvádím lokalitu, taky vzhledem k pozdějším událostem na nádraží). V obchůdku dokupujeme zásoby především piva a sjíždíme na kolech na kraj města, kde je strategická křižovatka-naproti ní leží něco co se tváří jako kříženec motorestu s restaurací je tam venkovní zahrádka, unaveni nejsme přesto Nosorožec vyhlašuje přestávku, dáváme si pivo pak jěště jedno a jede se dál. Mezitím se udělalo pekelné vedro. Dojíždíme na místo a je to zlé na kopci je strniště- absolutně nepípatelný prostor. Vedle je ale jěště jedno malé návrší které je zorané tak se tam přemístíme, rozbíjíme základnu dáváme si lahváče a sestavujeme stroje. Luxujeme asi dvě hodiny vedro je pekelné a na poli nic není, dokonce i na šrot se člověk nadře než ho objeví. Scházíme se na základně na pauzu a na pivo. Volá Milagros, že dorazil na nádraží a žádá pokyny k další cestě. Nosorožec mu dává popis cesty podle kterého bych já osobně nic nenašel. Nicméně Milagros posléze doráží zrovna když si dáváme další tekutinovou pauzu. Je poněkud zchvácený protože nemá kolo. Smontuje si přístroj a jde na to. Chvíli ho pozorujeme popíjíme pivo sedíme na rozhraní pole a odpočíváme, vedro je zničující. Po dvaceti minutách se nás jde Milagros zeptat proč nehledáme. Po odpovědi, že nehledáme protože tu nic není a jsme na vedlejším kopci jenom zakoulí očima. Rozhodujeme se jet jinam a to na úplně druhou stranu od města. To je ale pro Milagrose zlá správa protože se musí vrátit pěšky do města odkud zrovna přišel. Sedáme s Nosorožcem na kola a dojíždíme na strategickou křižovatku, dáváme si točené a čekáme na Milagrose, když dopíjíme druhý tak se připlouží a vyrážíme z křižovatky na druhou stranu. Nosorožec radí Milagrosovi aby si něco stopnul ale nevím já osobně bych asi nezastavil kdyby mě něco podobného Milagrosovi stopovalo. Další místo je asi 8 km daleko. Zakládáme další základnu ale zdá se že je jěště horší než to první, šrot a další šrot jestli něco nesnáším tak jsou to hliníkové vršky mám na to sice speciální diskriminační režim AL folie ale v tomto režimu standartně nehledám. Doráží chudák Milagros a s nadšením se dává do práce. Slunce nemilosrdně žhne a začínám toho mít dost. Hlásím hochům že je to sranec a že jedu pryč. Hoši zůstávají já dojíždím na strategickou křižovatku kde doplňuji energii pomocí piva a čtu si MF-Dnes. Za nějakou chvíli už je mi podstatně lépe, já opravdu nejsem přítelem celodenního pobytu na slunci. Rozhoduji se pro krátký výpad z křižovatky tentokrát třetím směrem, po 100 m jízdy nacházím pole s ideálním povrchem tak se vydávám vysávat věnuji tomu hodinu a nacházím na několik částí rozpadlé cibule jinak nic. Vracím se na křižovatku a koho nevidím Nosorožce s Milagrosem u piva tak jsme zas komplet, jsme vyřízení z horka a z piva a Milagrosovi se nechce pěšky na nádraží, naštěstí jsme zjistili že tam jede autobus, dohadujeme se jen jestli nás vezme i s koly ale nakonec vše dobře dopadá a jsme na nádraží kde čekáme na vlak. Moje bilance:mám olověnou kulku kulatou a pěkně patinovanou, dále mám jednu válcovitou taky olověnou a mám taky stříbrnou minci(novější). Takže výskyt vojáků je potvrzený hoši mají taky nějaké drobnosti. Tak ted´ si myslíte že příběh končí ale není tomu tak protože do odjezdu vlaku zbývá spousta času a protože jsme na nádraží nastává

NÁDRAŽNÍ LOV

Sedíme na lavičkách kousek vedle nádražní budovy Nosorožec je zcela opilý já jsem podnapilý a Milagros je dobře naložený. Nosorožec se nudí a navrhuje mi sázku, když najde detektorem na nádraží do odjezdu vlaku nějakou věc zaplatím mu pět piv. Namítám že nějakou věc najde vždycky, navrhuji že musí najít minci a dostane za to dvě piva. Nosorožec souhlasí a vybaluje detektor. Milagros nevěří a chytá se za hlavu. Na hliněném plácku s lavičkami a okolo začíná lov na minci. Mám nařízeno evidovat nálezy. Nosorožec se zuřivou odhodlaností ryje jednu dírku za druhou. Já chodím okolo a hledám očima, HA našel jsem desetník a snižuji mu pravděpodobnost výhry. Milagros nachází poblíž nějakého ohniště železničářský odznak. Nosorožec hrabe a hrabe ale situaci mu komplikuje množství odpadu, nakonec minci nenašel ale musím mu přiznat že se snažil, plácek vypadá jak zrytý od krtka. Sedáme do vlaku a opouštíme sektor.

Přikládám foto Nosorožcových nádražních nálezů, vlevo nahoře je odznak za dlouholetou práci v dopravě(10 let) a moje mince z pole 5-krejcar/Praha Ferdinand 1840.