Po stopách rakouských povstalců

Při loňském zimním pročítání regionální literatury, ve snaze najít nějakou zajímavou lokalitu, jsem našel strohou zmíňku o skupině rakouských vojáků, kteří 5. května 1945 střelbou z kraje lesa přepadli startující letadla na místním Němci využívaném letišti. Tenhle fakt jsem si sice dobře zapamatoval, ale víc jsem už po dalších informacích nepatrál.

Zhruba o půl roku později, začátkem srpna 2005, jsem si šel ještě s jedním kolegou zamrcasit právě k tomuto východočeskému letišti v naději, že se mezi ztaveným duralem podaří najít i něco zajímavého. Rusové ale ve vedlejším lese udělali po válce obrovský smeťák, takže nebylo, a není lehké si tam najít perspektivnější místečko pro mrcas. Zkrátka jsme po kraji tohoto letiště šli hledajíce nějaký zajímavý plácek, když jsem na kraji lesa spatřil zvláštní val. "Není to část příkopu - stojánky pro letadla? " říkal jsem si. Bez váhání jsme k valu zatočili a zapli detektor. První barevný signál na sebe nenechal dlouho čekat - nábojnice - 7,92 mm Mauser. Ještě jsem očisťoval dno, abych zjistil, zda nejde náhodou o válečnou německou, protože se v těchto místech nachází hodně poválečných nábojnic této ráže. Byla česká, předválečná. Jenomže stačilo udělat další pohyb detektorem, a podobných signálů se zahlásilo nesčetně. Poctivě jsme kopali, až jsme začali počítat Mausery na desítky. Všechny české a polské z konce 30. let, evidentní německá kořist. Navíc byla většina podle úderu vystřelená z MGčka. Nechápali jsme, kdo si na kraji týlového letiště dělal za války střelnici. Za chvíli jsme vykopali pojistku z granátu RG34. To už jsem byl za valem a podíval jsem se přes něj na letištní plochu. Hned mi to došlo. To musí být to místo, se skvělým výhledem na letadla, i dobrou možností krytí, odkud ti Rakušané stříleli po vlastních strojích! Nábojnice vystřelené z pušek a těžkého kulometu, pojistka z granátu. Když jsem pak o nějakých 10-15 metrů dál hlouběji v lese našel Mausery německé výroby, začalo mi docházet, co se zde mohlo dít.

Později jsem se dozvěděl, že tito rakouští příslušnící Wehrmachtu, nebo snad pozemních sil Luftwaffe, zaútočili 5. května, tedy v den květnového povstání, na skupinu letadel startujících směrem na Prahu, tedy do centra povstání. 9 Rakušanů v předem prohraném boji padlo. Postupně jsem si dával vše do souvislostí. V tomto lese měli Němci muniční sklad, odkud se mohli "povstalci" ke kořistní munici dostat, navíc jsem se v jiné knize dočetl o dalších případech, kdy místní rakouští vojáci nebo důstojníci byli ochotni spolupracovat s odbojem.

V celé historii květnového povstání je to určitě malá a asi i bezvýznamná epizoda. Přesto si myslím, že si tato skupinka rakouských vojáků alespoň tu malou vzpomínku zaslouží.