Pod jezevčí skálou

Zima na přelomu roku 2020/21 byla na Pyrenejském poloostrově krutá. Bouře Filomena pokryla velkou část Španělska sněhem, který jezevcům extrémně ztěžoval hledání lesních plodů, žížal nebo malých bezobratlých, a tak ryli hlouběji než obvykle. Jeden z nich vylezl ze své nory v jeskyni La Cuesta poblíž obce Grado v provincii Asturia na severu Španělska, aby si něco vyhrabal k snědku. Strčil tlapy do malé škvíry vedle svého úkrytu, ale nenašel nic, čím by se mohl nasytit, jen malé kousky kovu. Byly tvrdé a studené, tak je nechal ležet před svým doupětem. Krátce poté Roberto García, obyvatel Grady a dva archeologové, kteří přišli jeskyni prozkoumat, na výsledek zoufalého hledání potravy této velké lasice narazili.


Místo nálezu leží velmi strmém svahu pokrytém lesem nad šestnáctimetrovou stěnou nad řekou Nalón. Tato oblast je odedávna cílem tzv. ayalgueros neboli hledačů pokladů, kteří zde pátrají po tom, co je od 18. století známé jako jeskyně barbarského krále jménem „Godulfo“, panovníka, který podle historiků ale vládl pouze lidovou představivostí.


Oficiální výzkumné práce pak začaly v jeskyni s podporou Ministerstva kultury Asturie 5. dubna loňského roku. Nyní archeologové z Autonomní univerzity v Madridu na tiskové konferenci představili, co všežravá šelma skutečně našla: největší jeskynní nález římských mincí ve Španělsku pocházející z období mezi 3. a 5. stoletím našeho letopočtu, tedy z doby, kdy římská civilizace ztrácela v Asturii půdu pod nohama a prohrávala v boji proti germánským kmenům.


Prezentace nálezu v Archeologickém muzeu v Asturii

Mince někdo ukryl v jeskyni před blížícími se Svéby, germánským kmenem, který v roce 409 vpadl na poloostrov od Rýna. Mince byly vyraženy v rozličných mincovnách od Londýna přes Konstantinopol k syrské Antiochii a jsou vyrobeny z mědi a bronzu. Největší, desetigramové římské follisy vyražené v Londýně, obsahují čtyři procenta stříbra.


Při vykopávkách archeologové odkryli v hloubce až skoro půl metru další mince, celkem jich bylo 209. Jejich chronologie sahá od poloviny 3. století až po kus ražený v době Valentiniana III. , v roce 430. „Tento časový rámec nám umožňuje předběžně datovat uložení depotu do druhé poloviny 5. století našeho letopočtu" říká archeolog Alfonso Fanjul.
Není to poprvé, co archeologové v kopcích okolo Grada objevili římský poklad. Ve 30. letech se jim v lokalitě podařilo nalézt tzv. poklad Chapipi - 14 zlatých mincí z období vlády císaře Konstantina (vládl v letech 306 až 337) a římský prsten rovněž ze zlata. „Toto nahromadění důležitých nálezů by mohlo ukazovat na kontext intenzivního konfliktu na tomto pohraničním území, " říká Alfonso Fanjul. „To znamená - a jak se tak také stalo v jiných částech poloostrova a v různých staletích - když se útočník nebo nepřítel přiblížil, majitelé mincí je ukryli na nejneočekávanějších místech, aby je získali zpět, jakmile nebezpečí pomine. Ne vždy se jim to ale povedlo. “
Mince odkryté jezevcem jsou velmi opotřebované, s výjimkou nejkvalitnějších emisí z orientální produkce a jednoho ze tří nalezených follisů (follis je pozdně římská billonová nebo měděná mince zavedená císařem Diocletianem v roce 294 o průměru 25-28 mm a hmotnosti asi 10 g. ). Tento follis je bronzový kus o hmotnosti mezi 8 gramů s přibližně 4 % stříbra, který pochází z londýnské mincovny. Zbytek mincí, kromě tří, jsou tzv. centenionalis, mince o průměru 17-19 mm, patřící k nejmenším v římské říši. Pocházejí z mincoven v Antiochii, Konstantinopoli, Soluni, Arles, Lyonu, Římě nebo od Jadranu. Depot nyní prochází čištěním v Archeologickém muzeu v Asturii.
Rub mince císaře Constantina ražené v Londýně

Archeologové se domnívají, že mince nalezené u nory jsou pouze „sekundárním ložiskem“ pocházejícím z dnes již neexistujícího velkého pokladu, jehož část propadla trhlinou do jeskyně, o čemž svědčí nález několika mincí na různých místech jeskyně. Podle archeologů tak počet mincí v jeskyni může být ještě vyšší, protože provedli pouze první fázi záchranného výzkumu.
Podle dosavadního průzkumu byl poklad ukryt zřejmě v polovině 5. století, ačkoli to mohlo být i později. Pokud by skutečně pocházel z 5. století, je jasné, že byl skryt v souvislosti s politickou nestabilitou v důsledku expanze Svébů v západní polovině dnešní Asturie, kde území mezi řekami Nalón a Narcea zřejmě tvořilo hraniční prostor římského impéria mezi mocnými Svéby a astursko-římskou společností. „Ať je to jakkoli, “ říká archeolog Alfonso Fanjul, „množství nalezených mincí a také nepochybná archeologická zajímavost činí z malého pokladu objeveného v La Cuesta výjimečný nález. I když zatím jen jezevec může vědět, kde je zbytek pokladu. “
(Zdroj: lavozdeasturias. es, CONSEJERÍA DE CULTURA DEL PRINCIPADO DE ASTURIAS, elpais.com)