Podařený víkend I. – pátek

Není to tak dlouho, co jsem si v posledním příspěvku stěžoval na hubený výsledek letošního hledání v rusolágrech. Tak jsem chtěl zkusit zase něco jiného. Od Paula1 jsem dostal tip na jednu dávno zaniklou usedlost a tedy i možnost nálezu nějaké té stříbrné mincičky.

Celý týden jsem ležel na netu, porovnával staré mapy a hledal informace, abych si v pátek udělal volný den a vypravil se zase do terénu. Ráno jsem si přivstal, zabalil svačinu a termosku s čajem a s odhodláním vyrazil na vyhlédnuté místo. Již při příjezdu bylo jasné, že vše nepůjde podle plánu. Tam, kde měla být podle satelitního snímku z Googlu jenom louka byla oplocená lesní školka s hustě vysazenými asi metr vysokými jehličnany a pod nimi obří trsy žluté ostřice, kterou nepoložil ani sníh.

Neprůchodný porost stál přesně na souřadnicích vyhlédnuté lokality. Navíc teplota mínus šest stupňů a z okolních polí ostře foukal mrazivý vítr. Tak jsem zkusil hledat alespoň na poli vedle ohrady a v napadlém sněhu jsem prošlapával pravidelné dlouhé vlnovky. Po třech hodinách už mi byla slušná zima, a jak ubýval horký čaj v termosce, tak se rozplývala i naděje na vytoužený stříbrňák. Zatroubil jsem tedy k ústupu. Cestou domů mi to nedalo a zastavil jsem ještě v jednom lesíku. Mezi stromy bylo o něco tepleji a tak jsem rozbalil n&aacut e;dobíčko a vydal se hlouběji do podrostu.

Ale i tam to byla mizérie. Co signál, to mylivecká patrona. Za sedm hodin venku mám jenom jeden kropenatý knoflík, dva celťáky, starý desetník a totálně omrzlý nos, ruce i nohy. Je na čase přiznat porážku a vrátit se zpátky k 2 km vzdálenému autu, abych k němu došel ještě za světla. Jenom se domrcasím k poslednímu rozcestí a tam to zabalím. Ještě poslední kop a…….. z hlíny vypadla stříbrná dvoumarka!! Tak pěkně nafotit, opatrně uložit do ubrousku a šup s ní do báglu. Před zahrabáním přejedu vyhozenou hlínu ještě jednou detíkem a dalš&iac ute; signál – stříbrná RU dvoukoruna!!

Obě mince byly v jedný díře. Na návrat jsem rychle zapoměl a máchal jsem detíkem jako šílený až do úplné tmy. Víc už les nevydal. Ale i tak jsem spokojený. Jel jsem pro stříbrňák a povedly se hned dva. Sice jinde a jiné než jsem plánoval, ale nakonec to stálo za to.