Podkova s klíncovitým ozubem

Opět pěkná fota a super texty. K těm ozubům. V období 13-15 stol. kam tyto podkovy patří se uvádí dva druhy ozubů kvádříkové a klínové. To vzpomenul i Rossy a pokud chceš ozvi se mi na můj email a pošlu ti jeden materiál z rozboru pokov, kde se o tom píše. Můj email: sarin. 007@seznam.cz

Opět pěkný článek a vzorové fotografie.
No a není to od prvního pohledu španělský střevíc? Když už mohou být podkovy pantoflice.

http://www.detektorweb.cz/images/stories/upload/2012/47407/obr1b. jpg
A podkova s takovýmto ozubem se v tvých nálezech nenachází. Teoreticky by mělabýt starší.

U mé podkovy mám podezdření že byla povrchově cementovaná.
http://www.detektorweb.cz/images/stories/upload/2011/42155/obr2b. jpg

No, nevím jestli v tom předchozím příspěvku, který tu byl minule šlo o klíncový ozub, protože vlastně vznikl ohnutím patkové části podkovy.

Ale mohou to být různé vývojové stupně. Mám dojem, že i kvádříkový ozub někdo řadí mezi klíncovité ozuby.

cistene v octe... ? doporucujem len mechanicku ocistu a tanin

granturismo: Ano, čištěné v octu. Ocelový kartáč sedře všechny detaily, které ocet odhalí.

Já jsem z toho jelen... já měl celou dobu za to, že španělský střevíc je to, co jsem prezentoval v předminulém příspěvku... ale evidentně v tom mám guláš...

No, viděl jsem v museu očištěné kladivo na holý kov a z kladiva bylo kladívečko. Někdy je třeba až na ten kov nejít. Mnohdy se tím setřou ty pravdivé kontury předmětu. Zase bychom neviděli jako v tomto případě tu strukturu kovu.

Rossy + jajan: Pánové ještě jednou děkuji za odkaz na ten výzkum ze Cvilínku. Dnešní obrázky se svým komentářem jsem poslal autorům výzkumu, které to velmi zaujalo a na příští týden to vypadá na schůzku s jedním z nich. Pokud se dozvím více, rád poiformuji.

Rossy: jasně, vzít to s rozumem a ke každému předmětu přistoupit podle stavu koroze a dalších souvislostí.

A za 59 let máme z podkovy srp dneska v pude nic nevydrží. Kdysy dávno tomu bylo jinak. kysele deštĕ kysela půda je to na prd co dodat.

http://www.swisshorseboots.com/img/shb_hphs_alteeisen. jpg
Oben links: Spanisches Hufeisen mit Klinkstollen (um 1100 n. Chr. )
Oben rechts: Altdeutsches Hufeisen (aus dem 13. Jahrhundert)
Unten links: Keltisches Wellenrandhufeisen (500 bis 600 n. Chr. )
Unten rechts: Orientalisches Hufeisen (622 n. Chr. )
Jak jsem už psal v minulém příspěvku, někdy jsou tyto podkovy datovány do roku 1100

Vielen Dank, Herr Rossy :)
Díky, kolego. No v tomhle období středověku české země v mnohém teprve doháněly civilizovanější západní Evropu. Je tedy pravděpodobné, že na západě už se tento typ používal a chvíli trvalo, než jej místní řemeslnící převzali, případně než se sem dostali kolonisté, kteří jej začali používat i tu.

No, právě v knize SLOVANÉ V ČECHÁCH archeologie 6.-12.století jsou u nás datovány tyto podkovy také do toho 11.-12.století. Ovšem nikdo neví kdo na tom koni přijel.

Pokud si pamatuju, tak tu na pokec se Sámem byli Frankové, Dále se tu rekreovali Avaři a pak si z nás udělali průchoďák Karel Veliký a jeho potomci... a podkova to na sobě napsaný nemá, čí byla, nebo kdo komu ukradl koně :)

Člověk musí také počítat s eventualitou, že může hledat na místech bývalých obchodních tras a pak se nemusí datovat jenom podle stavu kovářství v našich zemích. Je to samé i u ostatních předmětů. Například klíčů a zámků. Většinou k nám přicházely, právě díky obchodu, ze zemí kde s jejich výrobou už byli dál. Také pak nesedí datování podle úměleckých slohů protože u nás nastupovaly později. A tak se u nás můžeme setkat s renesančním klíčem v období gotiky.

Jasně. Já ohledně těch podkov v okolí mám teorii, že ta cesta je jednou z místních variant propojení Libické a Trstenické, eventuelně České stezky. Jo a studoval jsem ty dva články ohledně metalurgického rozboru starých podkov z Kvikdy a severních Čech (jajane, díky! ) a ten Cvilínek a opravdu se názvem klíncovitý ozub označuje jak ten v tomhle mém příspěvku, tak ozub s příspěvku předminulého. Byť jsou oba zcela odlišné.

Mám podkůvku, na jedné straně klíncový a na druhé kvádříkový ozub. Je dle místa nálezu prokazatelně z roku 1400 plus mínus pět let. To čištění v octu je lepší jak flexou ve svěráku.

KHF: já myslím, že co kovář, to různé varianty. Též jsem přesvědčený, že klíncovitý ozub (ve smyslu předminulého příspěvku) a kvádříkový ozub jsou dvě krajní varianty téhož a mezi nimi je celá škála přechodů. Kdyžtak můžeme v diskuzi pokračovat přes email.

A ohledně toho čištění. Jakmile se sáhne ocelovým kartáčem na železo, tak se odstraní kresba a jemná struktura povrchu. To samé pískování. Jo, leskne se to, ale to je všechno. Moderní podkovy někde na přibití klidně, ale u starého železa je to raubiárna.

To:KHF. Já vlastním půl podkovy s kvádříkovým ozubem a půl podkovy s tím, který nazývám španělský střevíc. Když se podíváš na odkaz z německých stránek, který jsem tu dával, tak i u té podkovy datované do roku 1100 jsou obě ramena ukončena jinak. Je docela možné, že se původně koval ozub na ramenech jedné podkovy různě. Dokonce i ozub na mé podkově kterou jsem nazval španělský střevíc je o něco odlišnější od toho co je presentováno v dnešním příspěvku. Těch variant bude asi mnoho. Vždyť v době, ze které tyto podkovy pochází, se asi teprve hledal ideální tvar ozubu.