Úvod / Nálezy

Podkovy s klíncovitým ozubem

27. 02. 2013 Autor: Heteropteryx 6238× 25
Poslední dobou se relativně častěji začaly na tomto webu objevovat podkovy různého stáří. Na rozdíl od jiných kovových artefaktů mi přijde, že podkovy bere většina hledačů jen jako jakési nutné zlo, které i při dobré separaci detektor zahlásí do barvy, a proto je celkem nechtěně vykopou. Nové podkovy jdou povětšinou do stoupy, v lepším případě zůstanou v terénu. Pokud jsou hledačem ohodnoceny jako starší, je jim dána milost a končí někde v bedně „nevyhodím, ale nestojí za vystavení“. Zjistil jsem za ten rok a půl, co tento web navštěvuji, že je nás tu jen několik, kteří se ohledně podkov snažíme šířit osvětu. Dnešním příspěvkem bych chtěl navázat na již prezentované články kolegů Rossyho a jajana.

Nafotil jsem dnes pro Vás fragmenty tří podkov s klíncovitým ozubem, které podle aktuálního stupně poznání měly prožívat svůj rozmach ve vrcholném až pozdním středověku. Tedy v období cca 13. – 15. století. Několikrát jsem tu zaznamenal, že se též pro tyto podkovy používá termín španělská podkova nebo španělský střevíc. Primární odkaz ve vědecké literatuře se mi však na tento termín nepodařilo dohledat. Pouze termín podkova s klíncovitým ozubem. Můžu poprosit znalé o poskytnutí odkazu nebo o nasměrování? Tedy mé tři fragmenty podkov s klíncovitým ozubem byly nalezeny na cca 3kilometrovém úseku lesní/polní cesty, která musela vzhledem k tomuto nálezu být používána už ve vrcholném středověku. Fragmenty byly nalezeny buď přímo v cestě nebo v jejím bezprostředním okolí (metr vedle). Půda je v místech nálezu kyselá, srážky nadprůměrné, nadmořská výška cca 600 – 650 mnm.

Z relativně důvěryhodného zdroje mám, že cesta byla používána v době husitské a dokonce je snad na jakési mapě z této doby nebo zmíněná snad v kronice z té doby. Přesněji nevím. Podkovám se budu věnovat podle fota č. 1 v pořadí zleva doprava. V prvním případě se jedná o polovinu pravděpodobně zadní podkovy. Ve druhém a třetím případě se jedná jen o fragmenty ozubové části reprezentující cca 20 % původní podkovy. Předpokládám, že mezi fragmenty není spojitost a že každý pochází z jiné podkovy. Dále je velmi pravděpodobné, že při pohledu z plochy, kde přiléhalo na podkovu kopyto, je největší fragment z levé části podkovy, naproti tomu oba malé fragmenty jsou z pravé části. Vrchní stranu fragmentů zobrazuje foto č. 1, spodní foto č. 2, pohled na ozuby zezadu je na fotu č. 3 a pohled na ozuby zepředu je fotu č. 4.



Další fotografie detailně zobrazují ozub největšího fragmentu. Foto č. 5 z vnitřní části, foto č. 6 z vnější části. Předpokládám, že podkova se nošením opotřebovala natolik, že na prostředku oblouku došlo následkem toho ke zlomu a zvíře ztratilo obě půlky na různých místech.



Na dalších obrázcích je detail ozubu na fragmentu, který je na fotu č. 1 – 4 uprostřed. Foto č. 7 zobrazuje stranu vnitřní, foto č. 8 stranu vnější. Na fotu č. 9 je detail lomu. Dle mého názoru byla tato podkova vykována ze dvou svařených pásovin. Kovář zřejmě obě pásoviny nedokonale ohřál, tedy jak je vidět na fotu č. 9, pásoviny se na některých místech dokonale nespojily. Podkova pak při nošení v tomto místě více pružila, až došlo k prasknutí jedné z pásovin. Tím byla celá podkova oslabena a praskla i pásovina druhá a došlo ke ztrátě tohoto ozubového fragmentu. Tedy, řeklo by se, takový kovářský šlendrián.



Poslední dva obrázky zobrazují detailně ozub kousku s jednou dírou po hřebíku. Foto č. 10 zobrazuje opět vnitřní část, foto č. 11 vnější. Z detailů je vidět, že se jedná o hodně ochozenou podkovu, kde ozub je už téměř ubroušený. Musím přiznat, že jsem ji vzal a odrezoval mezi ostatním starým železem jako jakýsi obyčejný kus železa a až teprve po několika dnech v octu jsem s velikou radostí zjistil, že se vůbec jedná o podkovu a dokonce o tento typ staré podkovy. Protože je zde linie lomu až za první hřebíkovou dírou, řekl bych, že došlo ke ztrátě nebo ulomení hřebíku, chozením zvířete došlo k ohnutí a pozdějšímu ulomení tohoto fragmentu.



Dále mě zaujalo, že ani jedna z podkov na sobě nemá „nudličkovou“ strukturu železa. To znamená, že ani jedna by tedy nepocházela ze železa zpracovaného v hamru. Jak je to s datací použití hamrů? Je z toho možné vyvodit, že se jedná o podkovy vyrobené před rozmachem hamrů? Dále je na těch podkovách vidět, že jsou zpracované svařením několika plátků železa různé kvality (viz různá intenzita koroze různých vrstev – nejlépe pozorovatelné na fotu č. 11). Předpokládám, že na podkovy se většinou šetřily různé zbytky železa, které vybyly z jiných věcí, ty se skovaly do jednoho kusu a ten pak posloužil na méně náročné aplikace, jakou byly třeba podkovy. A další věc – první dva fragmenty jsou z relativně „normálního železa“. Poslední fragment ale na spodní straně má mnoho drobných krystalů železa – nejlépe asi opět viditelné na obr. 11 nahoře napravo od středu. Jak takové krystaly železa při zpracování vznikají?

Komentáře

ahasver

27. 02. 2013, 11:26

Vynikající, podkovy jsou moje srdeční záležitost. Mám jich spoustu a hodně jsem jich rozdal. Vždycky se z nich raduju. Za komentář i fota

heteropteryx

27. 02. 2013, 11:42

Ahasver: Díky a vítej do klubu v následujícím měsící plánuju přispět nejméně dalšími pěti podkovovými články :)

Rossy

27. 02. 2013, 15:40

Krásné fotografie jako z učebnice. Nemám k článku co dodat snad jen pár poznámek.
No, třeba k tomu materiálu a vzpomínaným hamrům. Existovalo tak zvané předhamerské údobí. Technologie byla stejná, jen k výrobě svářkové ocele, tedy zkujňování, svářkování bylo zapotřebí jen a pouze lidské síly. V období 13.-16.století bylo na našem území 250 železných hutí. Vynález vodního hamru posunul výrobu železa k řekám.
Někdy se tvrdí, že železo/ocel/ vyrobené pouze lidsko silou bylo kvalitnější než pozděj na hamrech. Jak vidím na tvém odkazu-ne vždy.

Rossy

27. 02. 2013, 15:45

K názvu španělská podkova. Možná je to starší "terminus-technikus". Ale pochází z učebnice podkovářství od Dr. Hansliana a v některých textech se s ním dá setkat.

Rossy

27. 02. 2013, 15:50

A k původu názvu názvu ŠPANĚLSKÝ STŘEVÍC tento odkaz.
http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&i=42155&mm=1&vd=1

Rossy

27. 02. 2013, 15:54

Zde jeden odkaz na hromadný nález podkov s tímto klíncovitým ozubem. Je vidět kolik variant tento ozub skýtá.
http://www.archaiabrno.cz/home_cs/? acc=preview&image=004026
Nález ze 13.století.

Rossy

27. 02. 2013, 16:02

V příspěvku španělský střevíc jsem uváděl stáří podkov, mnou označovaných jako španělský střevíc /španělská podkova/, do jedenáctého až třináctého století. Vycházel jsem pouze z jednoho zdroje. A tak jsem se poohlédl i jinde. Výskyt tohoto typu podkov je zaznamenán od druhé poloviny 13. století, ale obecného rozšíření doznal především až ve století čtrnáctém a patnáctém. (Kaźmierczyk) Stručně lze uvést, že například Nekuda své podkovy s ozuby rozlišuje na podkovy s kvádříkovými a klíncovitými ozuby, přičemž zmiňuje, že Kazmierczyk řadí typ podkov s kvádříkovitými ozuby do období od druhé poloviny 13.stol. do 14.stol. a podkovy s klíncovitými ozuby od druhé poloviny 13.stol. až do 15.stol. Zároveň ale upozorňuju na knihu SLOVANÉ V ČECHÁCH, kde je opravdu tento tip podkov datován do 11.-12.století.

Rossy

27. 02. 2013, 16:04

Oprava- tento typ

KHF

27. 02. 2013, 16:34

Článek je pěkný, Tyhle podkovy mám celý a v několika variantách v luxusním stavu. . Mohu poskytnout fotografie někomu, kdo chce publikovat.

jajan

27. 02. 2013, 18:38

Jak pročítám diskuzi, hodně bylo k podkovám již řečeno a tak hlavně zdar těm, které to zajímá. Myslím chápeme, že Španělský střevíc jako slovní hříčka Rossyho oficiálně v literatuře neexistuje. Vychází však z názvu Španělská podkova, která je charakteristická prohnutím nahoru směrem dozadu a má-li klínový ozub pak v  profilu připomíná dámský střevíc na podpadku tedy Španělský střevíc. Jinak již Ottův slovník naučný se zmiňuje o anglických, španělských, francouzských a tureckých podkovách lze načíst zde: http://leccos.com/index.php/clanky/podkova
Jo a těším se na další kousky. Taky si půjdu dohledat a vyzvednout podkovy co jsem naskládal v lese do řady pod listí, neb se mi nechtěly před dvěma lety vláčet domů. Člpvěk se stále nechá inspirovat.

jajan

27. 02. 2013, 18:39

Sory:Člověk

Rossy

27. 02. 2013, 18:47

http://www.azom.com/images/Article_Images/ImageForArticle_6109%284%29.jpg
Mikrofotografie ukazuje typické pozůstatky strusky/ inkluze/ ve svářkovém železe. Po jejím vymizení právě vzniká to charakteristické rozvrstvení. Je to zvětšeno asi 500x.

Carabus

27. 02. 2013, 22:33

Loni jsem se bavil s podkovařem, daval jsem mu vykopane podkovy... a staré podkovy sbírá. A jedna z mych co jsem mu prinesl, byla tahle "spanelska". A ukazoval mi PODKOVU ŠPANĚLSKÉHO TYPU v nejake knížce. A ted si nejsem jistý, jestli to bylo v Archaeologii od prof. Píče?

Carabus

27. 02. 2013, 22:34

Mimochodem...... pekny nick :-)

Carabus

27. 02. 2013, 22:37

Mimochodem...... pekny nick :-)

heteropteryx

28. 02. 2013, 07:44

Rossy: Díky za příspěvky. Jen bych Tě poprosil o cestu, jak ses proklikal na ten článek na archiabrno.cz Když zadám Tebou zadaný odkaz, tak mě to hodí na hlavní stránku :( Děkuji

heteropteryx

28. 02. 2013, 07:44

Všem děkuji za příspěvky do diskuze

Tempskia

28. 02. 2013, 08:03

To heteropteryx: Díky za velmi kvalitně zpracovaný článek! Máš . Já také nacházím dost podkov - viz některé mé příspěvky, ale ještě více hřebů z ráfových kol. Jelikož vždy jde o cesty používané pravděpodobně už od středověku (1. - 3. vojenské mapování), vysvětlil jsem si to tak, že jde o součástky z formanských vozů.
To čištění v octě vypadá dobře, neutralizuješ nějak po vyndání z lázně? Nedochází časem k dalšímu rozvoji koroze?
Dík za info.

Rossy

28. 02. 2013, 09:17

To:heteropteryx. Já shromažďuju informac stylem E. T.Mimozemšťan a ukládám ve stylu... pořádek je pro blbce... a tak mi pak chvíli trvá než najdu to co potřebuju. Musím se podívat doma do počítače... a je docela možné, že to už ani nenajdu.

heteropteryx

28. 02. 2013, 09:29

Tempskia: Dám na hoďku do destilky. Zkoušel jsem to v ní i vařit, ale to železo už chytlo lišku, takže jen namáčím a zaparafinuju. No nehledám dlouho, takže nejsterší věci mám uložené asi půl roku. Zatím nekorodují.

heteropteryx

28. 02. 2013, 09:29

Rossy: jsem na tom podobně, takže to chápu :)

heteropteryx

28. 02. 2013, 09:31

Tempskia: děkuji za pochvalu, ještě několik článků na to téma připravuji. Dnes by tu měl být pověšený článek o podkovách pro hovězí dobytek.

jajan

28. 02. 2013, 10:13

heteropteryx: Zkusím za Rossyho máš-li Archaia home klikni na Montánní archeologie a v textu najdi Cvilínek zase klikni na něj a ve fotkách najdeš tyto podkovy co uvedl kolega Rossy. Jinak v tom mám taky chaos, ale odkaz Rossyho se mi otvírá dobře. Zkus můj odkaz přímo na Cvilínek zde:http://www.archaiabrno. org/home_cs/? acc=cvilinek Mějte se!!!

heteropteryx

28. 02. 2013, 12:05

jajan: super, děkuji, z Tvého odkazu s povedlo a je to pro mě velmi obohacující článek!

197100aa

02. 03. 2013, 18:33

za článek