Podkovy sudokopytníků – volské a kravské
Kůň, případně osel, mula a mezek, jejichž podkovy se obvykle nacházejí, patří mezi lichokopytníky. To znamená, že na zem došlapují pouze jedním prstem na každé končetině mají jeden nehet, který se v zájmu ochrany této končetiny přeměnil na kopyto. Podkova na toto kopyto je v našich oblastech obvykle tvarovaná více či méně jako písmeno U. Oproti tomu sudokopytníci došlapují na každé končetině na zem dvěma prsty a tedy mají kopyto rozdělené v podélné ose na dva paznehty. Ty mají tvar zhruba jako podélné poloviny kopyta lichokopytníků. Podkovy jsou tedy na každé končetině dvě. Zhruba mají tvar písmene J a dohromady by vlastně vytvořily podkovu tvaru U. Kdo by chtěl na nohu sudokopytníka připasovat normální podkovu, že tak může zvíře chodit, tak si třeba zkuste k sobě izolepou smotat na ruce palec a ukazováček a zkuste s takhle upravenou rukou vykonávat činnost všedního dne. Dalším rozdílem, jak jsem se dočetl, je fakt, že koňské podkovy se na kopyto připasovávají a přidělávají horké, kdežto u sudokopytníků studené. Proč tomu tak je, netuším. Třeba někdo v diskuzi poradí.
No a která zvířata řadíme mezi sudokopytníky, jejichž podkovy je možné nalézt? V první řadě to jsou tažní voli a kravky. Zvíře ale není perpetuum mobile, a proto si nemůžeme dělat iluze o tom, jak taková kravka dojila a zároveň tahala náklady. Pokud byla kravka využívána jako zdroj tažné síly, byla pak její dojivost dost bídná. Dále jsem zaslechl o podkování kozlů určených k tahu a dokonce jsem i zaznamenal zprávu o podkování prasat. Tam nemám sice nějaké ověření, ale když vzpomenete na pohádku Mrazík, táhnou tam saně s Marfuškou tři prasata. Takže proč ne. Technicky možné to je.
V nedávné době jsme tu v diskuzi řešili, jak se rozpoznávají přední a zadní podkovy u koní. Podobné rozlišení lze při troše štěstí učinit i u podkov sudokopytníků. Podkovy zadních nohou mají vnější obvod kopírující úsek spíše elipsy, podkovy předních nohou kopírují svým vnějším obvodem spíše úsek kružnice. Pro srovnání jsem na podkovu ze zadní nohy přiložil podkovu z nohy přední (viz foto 1). Obě jsou plochou, která přiléhala ke kopytu, obráceny směrem k objektivu. Myslím, že v tomto případě je rozdíl jasný. Samozřejmě, že ale tvar kopyta je specifický podle plemena zvířete a jeho fyziologického i patologického stavu, takže u některých podkov se mohou dva hádat. Ze kterého kopyta podkova pochází. Ještě snadnější je rozlišení, jestli podkova patřila na pravý nebo levý pazneht. Protože nacházíme pouze jednotlivé podkovy a ne celý pár, je zcela nemožné zjistit, jestli ztracená podkova pochází z levé nebo pravé nohy.
Na dalších dvou fotografiích jsou tři podkovy. Levá a prostřední jsou s největší pravděpodobností ze zadní nohy, pravá podkova je z nohy přední. Na fotografii č. 2 je směrem k objektivu plocha podkovy směřující k zemi, na fotografii č. 3 plocha přiléhající na kopyto. Předpokládám, že podkova vlevo je z pořádného tažného vola, prostřední podkova z kravky a kravská je zřejmě i ta pravá, případně ní byl okovaný mladý volek. Ani jedna podkova není ze strojově zpracovaného polotovaru. U obou krajních svědčí nudličková struktura železa o materiálu pocházejícího ze zpracování v hamru. U prostřední podkovy se náznaky této struktury objevují, ale jen na části podkovy. U pravé podkovy je navíc vidět, že je ukována z více vrstev kovu. Bohužel nemám tak výkonný fotoaparát, aby to ostře vyfotil. Osobně se domnívám, že krajní podkovy jsou nejméně z 18. století, možná starší. U prostřední podkovy stáří neodhadnu. Mohla by být relativně mladá (cca 19. – 20. století) z nekvalitního materiálu, a proto se tak ošoupala a orezla. Nebo je naopak o dost starší než obě krajní podkovy, proto věkem tolik utrpěla a pro teorii většího stáří by svědčila i její menší velikost, což koreluje s menším vzrůstem zvířectva ve středověku. Proto se datace této podkovy zdržím. Ještě dodám, že krajní podkovy jsou nálezy z cest, prostřední je z pole.
Dále bych chtěl upozornit na fakt, že počet hřebů na přibití podkovy nekoreluje s velikostí podkovy. Největší sice byla přibita šesti hřeby, nejmenší ale pěti a velikostně prostřední jen čtyřmi. Šipkou jsem u největší podkovy zdůraznil hmatcový ozub, který je však již notně ochozený. Levá podkova neměla pro hlavy hřebů vykovaný žlábek, další dvě podkovy ano. Z hlediska toho, že pochozí strana je hladká (s výjimkou zmíněného hmatcového ozubu) jedná se o podkovy na část roku, kdy nemrzne a není klouzavo pod nohy. Za zmínku stojí též různý způsob tvarového ukončení „ozubové“ (zadní) části podkovy. Zřejmě tvar tohoto místa nehrál důležitou roli. Naopak nechápu, k čemu sloužily tři otvory v podélné ose nejdelší podkovy. Na další hřeby to určitě nebylo. Tyto otvory nejsou tvarovány tak, aby se do nich schovaly hlavy hřebů, a navíc anatomie kopyta přibití podkovy v těchto místech neumožňuje. Pro zvíře by to bylo podobné, jako by vám někdo vrazil hřeb do chodidla. Že by odlehčení? Ale za cenu toho, že se navíc těmito otvory dostávaly nečistoty mezi podkovu a kopyto, které by ji vlastně páčily od kopyta. Prostě nevím. Ještě doplním, že žádná podkova neměla navařený plech, který se ohýbal kolem paznehtu, aby podkova lépe držela. Ten byl analogický čapce, která se vyskytuje na koňských podkovách, ale u sudokopytníků má jiný tvar, je delší, protáhlá a není tu tak variabilní její umístění jako u koňů. A nakonec malá otázka: Jsou podkovy sudokopytníků ještě tak nezajímavé a nicneříkající???
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
dalib
28. 02. 2013, 13:28Fakt pěkné pojednání, několik jich mám....
Rossy
28. 02. 2013, 15:36Opět perfektní článek a výborné fotografie.
Jen doplním odkaz na podkovu která tu byla zmiňována. S plechem který ovinoval paznecht. Konkétně kresba na odkaze se týká volských podkov které se dají datovat od poloviny 16.do poloviny 17.století.
http://www.wcms. org. uk/images/fh270_278_280.jpg
Rossy
28. 02. 2013, 15:40U podkov s plechem na ovinutí paznechtu jsou spíše pravidlem tři otvory na hřeby a měly by patřit k těm starším typům volských podkov.
ddaja
28. 02. 2013, 15:41Za práci a rozbor
. Volských podkov jsem nalezl již stovky, ale nikdy mi nenapadlo se snimi tahat jen jsem si pro sebe změřil a nafotil největší podkovičku kterou jsem nalezl 27cm. a vím o místech kde je těchto podkov opravdu hodně. A co se týče koňských podkov je pravda, že na rusolágrech se nachází dosti velké množství jak říkám hnízda, jsou to místa kde koně překovávali, již jsem pár naplněných pytlů odvezl do zběru a bylo na 
jajan
28. 02. 2013, 15:44Tak právě tyto druhy podkov sudokopytníků mne příliš neoslovují a z terénu je ani nenosím. Možná je to proto, že tato zvířata pokládám za tupá a hloupá, proto k nim nemám takový vztah jako ke koním. Neznamená to, že článek je pro mne méně zajímavý, ale ke sběru těchto podkov mne nepřesvědčil. Jinak je to prima.
ddaja
28. 02. 2013, 15:45nooo to jsem se pochlapil tim ZBĚREM oprava sběrem
už to nebudu 
Rossy
28. 02. 2013, 16:44Když už k článku není co dodat tak snad jenom nějaké perličky.
Vůl se nedá kovat stejně jako kůň tím že mu přizvedneme jednu nohu/neustojí na třech nohách/. Musel se povalit na zem nebo existovaly speciální kovací lavice.
http://upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/3/3b/2008.04.18.VorrichtungZumBeschlagenVonOchsen. DorfmuseumMoenchhof. 33.JPG
cobasico
28. 02. 2013, 17:12Jo, jo, i mě nezbývá než se přidat k ostatním, opravdu povedená "story". Ani já se těmito podkovami nezabývám. A jinak ať to pípá.
honza51
28. 02. 2013, 17:17Perfektní článek, pěkný fotky. Tak si říkám, že bys ten článek mohl uveřejnit i v Detektor revue. Jsem rád, že jsem se zase něco dozvěděl.
pliza27
28. 02. 2013, 19:15co se týká kování dobytka nevím, neviděl jsem v akci, ale před jarním vypouštěním na pastvu, jsme strouhaly paznechty. Byla to dost rasovina, přijel kovář a za jeden den jsme dělali kolem stovky krav. n zadní nohu se používl řetízek sepnul se v místech kde je achylovy šlacha, řtítkem se prostrčila krátká trubka a muselo se rychle zatočit, než stačila kráva kopnout. Pak krásně zvedla nohu aby ulevila tlaku. Pření se zvedala silou prostě zabrat, aby se moc nešprajcovala druhej ji držel za mulec. No kopanců jsme schytali i šťouchanců rohy. Pokud byli ale tažní voli, jistě byli od mládí učeni zvedat nohu, tak jako se učí kůň. jen nevychovaný kůň nedrží.
krokohot
28. 02. 2013, 19:38Opět krásně napsáno, ty podkovy s tím ovinem mám dvě a jsou malé na to že by se jednalo o volské. Snad na mladé.
Rossy
28. 02. 2013, 19:48To:pliza27.No, bylo to ze zahraničního článku o kování tažných volů. Byl tam i dobový obrázek ze 17.století kdy býkovi podkládali kovanou nohu. Jsou dvě možnosti. Že se tak u nás nedělo, protože máme inteligentní, dobře vychované voly kteří na těch třech nohách bez problémů ustojí nebo to v zahraničí nikdy ani nezkoušeli.
somira
28. 02. 2013, 20:11Moc pěkně zpracovaný příspěvek... nacházím je hodně ale jen ty pěkné nosím domů......
marinex1
28. 02. 2013, 23:17Techle podkůvek mám snad 70 kusů
pliza27
01. 03. 2013, 08:04Rossy: no i na kování koňů je stolička ono někdy i vychované dobytče si chce ulevyt a když potom na pomocníka, který drží nohu nalehne celou váhou je co držet. Pár koní jsem při kování také držel, vychované i ty vzpurné. No když přijede kovář a dělá se půl stáje najednou, tak u desátého koně už dost bolí hřbet. Takže stoličku chápu, jen to povalení na zem ne. To se to dobytče zradí a normálně už ho nikdo neokove, než pak násilím. To pak jak ucejtí kováře rve úvazek.
pliza27
01. 03. 2013, 08:08jinak co se týká velikosti těch dobytčích podkov když se podíváte krávě na paznechty, všimněte si, že ten na vnitřní straně je vždy menší než li ten na vnější straně. jsou to dva prsty, my máme také na palci větší nehet, než na ostatních prstech. Tak některé ty menší mohou být i z toho to důvodu. to znamená, že malé i velké podkůvky mouhou býti z jedné volské nožky
Rossy
01. 03. 2013, 08:13To:pliza27.To nebyla informace kterou bych znal. Pouze jsem na ni narazil. Připadla mi zajímavá. Bylo to tam popsáno i stím povalením. Jinak ty "stolice na kování" volú a dokonce i koní jsou prý známy ze všech zemí evropy. Ale jak píšeš. Třeba se jednalo o místa kde se dobytek nebo i koně kovali hromadně a šlo o ulehčení práce kováře. Ale byla tam i poznámka o té "nerovnováze" hovězího dobytka. Je pravda, že se mi o tom v jiném článku nepodařilo už dohledat vůbec nic.
Rossy
01. 03. 2013, 08:17Ano, jak už jsem psal u koňských podkov, podkovu určuje tvar kopyta a ty mohou být různé a i dva paznechty na jednom kopytu nemusí být stejné.
Rossy
01. 03. 2013, 09:13Tak se mi podařilo dohledat, že těmito" klecemi"byly vbaveny i naše kovárny. Je tu napsáno, že to bylo jen pro některé koně a pro hovězí dobytek.
http://www.klucov.cz/kroniky/klucov/1str049.htm
Keram.mareK
01. 03. 2013, 13:47Také už jsem jich dost natahal domů a donedávna jsem nevěděl, proč je jich vlastně jen půlka
super článek, jsem zase o něco chytřejší 
marinex1
01. 03. 2013, 20:30Tak jsem se mrknul na ty svoje a musím dodat že na většině z těch zachovalejších je 5 ozobů
Rossy
01. 03. 2013, 21:39http://en. wikipedia. org/wiki/Ox
Toto je ten odkaz kde se popisuje kování volů po povalení na zem. Netýkalo se to všech zemí a v některých se to praktikuje dodnes.
heteropteryx
02. 03. 2013, 14:34marinex1: Ta to máš zimní. Na nich byly ozuby, aby dobytče na ledu neuklouzlo. Při tom si mohlo zlomit nohu a jediné dostupné léčení byl řezník.
heteropteryx
02. 03. 2013, 14:44marinex1: Ta to máš zimní. Na nich byly ozuby, aby dobytče na ledu neuklouzlo. Při tom si mohlo zlomit nohu a jediné dostupné léčení byl řezník.
Rossy
02. 03. 2013, 20:41No, já na to mám jiný názor. Pokud se jedná o podkovy s ozubem jako například na tomto odkazu... http://rudde. sweb.cz/Misc/podkova. jpg... jedná se/ alespoň podle toho co jsem se dočetl/jedná se o podkovy tovární výroby. Tam ozub není nijak specificky upravený pro zimní nebo letní období a stále, jako u ozubu koňské podkovy, se jedná jen o přizvednutí patní část kopyta.
Rossy
02. 03. 2013, 20:48Mám i volské podkovy, které mají jak ozub tak i hmatec a na ni je vidět, že se jedná o sériovou výrobu.
Rossy
02. 03. 2013, 21:25Tento odkaz je na volské podkovy ze zahraničí ale podobně vypadají i průmyslově vyráběné podkovy které se vyráběly u nás a které můžeme také najít.
http://www.thehinefamily.com/images/Bows-ox-shoes/ox-shoes%202.jpg
Rossy
02. 03. 2013, 22:00Dokonce si myslím, že to členění na zimní a letní ozub platí jen u koňské podkovy se šroubovacím ozubem. Možná se pletu, ale zatím jsem historickou podkovu s přímo vykovaným zimním ozubem a označenou jako zimní podkova, neviděl.
Rossy
02. 03. 2013, 22:47A toto je další varianta volské podkovy vyráběné z průmyslově vyráběného polotovaru s ozubem a hmatcem které už vytvořil kovář podle velikosti kopyta. /Už jsem zapoměl, že jsem ji tu kdysi presentoval
/
http://www.detektorweb.cz/images/stories/upload/2011/41353/obr6.jpg
heteropteryx
03. 03. 2013, 11:43U moderních průmyslově vyráběných podkov máš určitě pravdu. Já jsem uvažoval, že ve starší době, kdy šlo o každý kus železa, tak že zvažovali, jestli ozub vykovat nebo ne. Viz tyto zobrazené podkovy. Je ale pravda, že o přítomnosti ozubu kvůli nastavení správné geometrie kopyta jsem neuvažoval.
Rossy
03. 03. 2013, 12:40Podkovy se někdy doplňují ozuby. Jejich účelem je nadzvednout zadní část kopyta. Jestliže chceme upravit tyto ozuby pro zimní období, používají se ostré ozuby. To znamená, že ozub by měl mít tvar hrotu. A jak jsem už psal, nesetkal jsem se zatím s podkovami které by měly stabilní ozub do tvaru hrotu kovány. Nevylučuju ovšem, že mohly existovat. To samé platí pro hmatec. Tam se zimní /hrotové/hmatce používaly u podkov s vyměnitelnými hmatci. Jinak hmatec zabraňuje rychlému opotřebení podkovy a pomáhá koni/nebo jinému zvířeti/v těžkém tahu.