Podkovy ze západu

Vše z minulého století, ty půlpodkovy jsou kravské možná konec 19. stol., ostatní pro podkování koní.

DT 54.

.. odnes to do šrotu, vydeláš

Všechny podkovy které mají otvory na konci ramen jsou novodobější. Ty otvory jsou pro vyměnitelné/zastrkávací nebo šroubovací/ozuby. Některé mají dokonce otvor ve špici pro vyměnotelný hmatec. Nejzajímavější je podkova na obrázku 2 nahoře v levo. Vypadá jako odlévaná, odlehčená-zajímavé. Ty volské podkovy jsou asi taky novější, myslím 19.spíš 20.století. Stejně jako u koňských podkov ty starší byly širší.

Žádny do šrotu. Vyčistit a udělaj parádu. Já je nastačím sbírat, jakej je v práci mezi ženskejma zájem. A jak to pak mlaská.
Ten článek jsem teď dotáhl celej, ten půjde do šmelcu. Bude

Jasně že žádnej šrot, ale s tim článkem mě to napadlo auto bylo daleko... Díky za rady "podkovářům". .

Pro Rossy:Podkovy volské vypadají jinak, ta vlevo nahoře (na 2. obr. )je podkova pro koně, které se pohybují po silnicích, v té rýze byla výplň-konopné lano(někdy také pryž), aby nepoškozovala např. asfaltovou vozovku a aby kůň neuklouzl na dlážděné vozovce(např. ve městě).

To:schmiede. Tos mne asi špatně pochopil ja tu vlevo nahoře nepovažoval za volskou. Jen jsem takovou ještě neviděl a zajímalo by mne jestli byla odlévaná. Ta informace o konopném lanu nebo pryži je zajímavá. Kdy se takové podkovy vyráběly? Ale ty vlevo ve spodu snad volské jsou?

Ale to ta podkova musela být nějaká univerzálka když má i otvory pro výměné ozuby. To by pro cestu nebo dlažbu nebylo to pravé.

Právě pro ty kočárové koně které se pohybovaly po dláždění se vyráběly tak zvané vysoké pantoflice. /aby nemusely být použity ozuby byly ramena podkovy postupně zvýšeny/

Honda2. Jest-li je nestačíš sbírat, tak Ti můžu pár pěkných poslat. A to jak volských, tak kravských. Zažil jsem s podkovami také "úsměvnou" příhodu.
Byl jsem s kamarády na hledačce a povedlo se mi kopnout krásnou, ale hlavně celou kravskou podkovu. Takovou jsem ještě nenašel. Vzhledem k tomu, že jsme měli namířeno do kopcovitého lesa, nechtěl jsem se s ní tahat. Položil jsem jí na kraj cestičky a chtěl jsem si jí na zpáteční cestě vzít. Během snad půlhodinky se tvrdě zatáhlo, začalo krápat a blížil se veliký déšť. Úprkem prk jsme se hnali k autu. V místě, které jsem si viditelně označil, jsem však nenalezl nic. Nechtěli jsme věřit svým očím. Je fakt, že jsme cestou potkali dva velmi mladé a zamilované lidičky a kromě nich tudy neprošel nikdo. Podkova byla umístěná v trávě na kraji cestičky. Mohli jí tudíž odnést jedině oni. A pak se říká, že je láska slepá.

No, já nevím, ale mělo by se používat spíše výraz volská podkova. Kovala se zvířata určená výhradně k tahu a to byli právě voli. U krav to podle mne musela být mimořádná vyjímka. Ani to, že někdo s kravkou občas oral ještě nebylo důvodem k jejimu okování. A jednodílné podkovy pro voly také existovaly ale to byla také mimořádná vyjimka, spíše rarita.

Rossy. Mohu se mýlit, ale krávy se také kovaly. Podkovy lze jednoduše rozlišit jejich velikostí. Volské byly užší a kravské širší.

Oldo41-je to naopak-volské byly širší a kravské užší!

Jak jsem už psal okovávání krav byla spíše vyjímka. V předbělohorské době byl u větších zemědělců tažným zvířetem kůň a u menších vůl. Po třicetileté válce to byl většinou jen vůl. To trvalo až do 19.století. Následkem drobení usedlostí se někdy kovaly i krávy, ale to jen u tak zvaných domkařů. V té době začíná ale stoupat počet tažných koní. Jen pro zajímavost. Naše obec se nachází ve velmi chudé oblasti, ale například v roce 1843 u nás bylo 27 koní a 72 tažných volů. Tažných volů bylo při zemědělské usedlosti i několik párů ale krávy max, 2 kusy. Byly jen na mléko. A ještě k šíři těch podkov pro krávy a voly. Ono také velmi záleželo stejně jako u koní o jakou rasu šlo. Unás se chovali jak voli dovezení z uher tak z místní produkce. Ti uherští byli větší a výkonější.

Navíc se těm domkařům ani neoplatilo ty své krávy mnohdy kovat. Za prve se nejedná o jednorázovou záležitost. /kráva by se pak musela překovávat pravidelně co 6-8 týdnů/Anavíc bylo výhodnější si tažné voly pronajmout a pak si u sedláka pronájem odpracovat.

Navíc při kování tažnách volů a třeba i krav se nemusí tak dbát na okování jako u koní kde musí být podkova přesnější. Ta širší a užší podkova má analogii s podkovami koňskými. Ve středověku se podkovy také vyráběly širší a to vůbec neznamenalo, že by středověcí koně měli jinak tvarovaná kopyta. Podle mne jsou ty širší volské podkovy prostě staršího data. Ale klidně se dám přesvědčit jestli na to máte někde nějaký odkaz.

To:schmiede. S tou podkovou vlevo nahoře máš pravdu. Tady jsem si to dohledal, cituji....... U koní, kteří chodí po dlažbě není kovová podkova zcela vyhovující, neboť kov po dlažbě klouže. Z tohoto důvodu se u tažných koní přes ozuby připevňuje gumový práh, který zároveň tlumí došlap. U jezdeckých koní je možno využit široké nabídky pogumovaných pantoflic nebo plastových podkov. Naši dědové, kteří těchto výhod gumy a plastu ještě nemohli využívat, mely vymyšleny důmyslné náhražky. Jako např. lana zalisovaného do upravené spodní plochy podkovy... Díky za radu.

Zdravím kovu koně a tohle mně zaujalo, mám pocit že ta podkova v levo nahoře je podkova s koženou vložkou, v té drážce byla původně vdožená kůže, která tlumila nárazy při došlapu. Podkovy budou tak podobně staré, podle toho že mají narážecí hmatec (ta díra v předu) bych si myslel že budou tak z půlky století.