Pohádka druhá aneb o tom jak se hledá Mezek

Tak jak začít, bylo nebylo dávno tomu, co naše krásná republika byla obsazena rádoby všemocnými pány a tedy součástí Třetí říše. No a jednoho chladného a mlhavého rána zjara roku 1944 se vydal jistý nám neznámý pilot na výlet s nám neznámým strojem za blíže nezmámým cílem. No tak neznámých bylo dost, teď konkrétně, stroj Me109 pravděpodobně G z Hradce či Pardubic a  pilot pravděpodobně velmi zkušený, protože hned jak mu ve dvou kilometrech začali „blikat“ budíky ukazující vysokou teplotu motoru, rozhodl se stroj opustit skokem, no byl to tak trochu kouzelník, ale o tom až později, každopádně si s klidem dopadl do našeho pohraničního městečka, tolik aspoň víme z kronik. No a to je konec děti, jde se spát.
No tak né no, naštěstí se našel jistý pán původním povoláním snad zubař, který si pamatoval, že mu to spadlo pár set metru za barákem. Bohužel nám zapomněl říci, že toho později značnou část Němci vyprostili a odvezli pro přepracováni, no však dobře víme, jak na tom byli se strategickými surovinami. No a tak jsme se o pár let později(známe, jak takové akce vznikají, nooo všichni o tom vědí, ale ten nemůže tehdy, tomu se nechce atdatd, a tak organizace trvala asi tak půl roku)jednoho podobného, čili mlhavého(skoro jak ve filmu Král Šumavy), rána



vydali do lesů na již známé místečko. Po nutné přípravě, která by se dala nazvat Past na mamuta(je to takový fuj zvíře, něco jako přerostlej chlupatej slon)



Se začaly konečně objevovat jisté známky čehosi, co do volné a divoké přírody nepatří







hele, co to na další fotce, že by kus dejchače, hmmm, no divný, já bych si teda nechal masku na ksichtě, kdybych skákal z letadla s hořícím motorem, a brejle, který jsme našli taky, bych asi taky při skoku postrádal. No divný, ale co, zpět k jámě, jůůůů, tam se dějou věci, že by štítky z lože a přístrojů:



Ju a že by taky kusy z radiostanice



Hmmm, krystaly tam byly taky, i odpory, cívky, izolace, kondíky a fůra dalších věcí, ale hlavně:



Kdyby někdo nevěděl, co to je, tak je to kulomet ráže 13mm uchycený nad motorem(našli jsme uzávěry z obou), reduktor, kusy setrváku a první válec. Bohužel to byl skoro konec, protože 20 čísel pod tím už byla hodně tvrdá skála, no z milého mezka ven tehdá koukal tak velký kus, že jej Němci přidělali za ocas a jednoduše z hlíny vytáhli jako špunt z lahve. No ale i tak nálezu bylo dosti, viz další obrázek:







Čištění trvalo skoro rok a ukázalo další spoustu zajímavostí. Holt německá pečlivost je německá pečlivost, a tak byla značena skoro každá matka :) Pro fandy jsou ty nejzajímavější kousky(asi 600)vystaveny v expozici tvrzového srubu Stachelberg.