Poklad

Jak tomu tak bývá byl konec týdne a já, jako vždy sem plánoval nějakou tu výpravu. jelikož právě v tyto dny před 64 lety vrcholila porážka a ústup německých vojsk na všech frontách rozhodl sem se díky tomuto nepsanému výročí jako mnozí jiní zapálení válkaři vyrazit někam na ustupovku. týden sem přemýšlel kam vyrazit a nakonec sem si řekl že nic plánovat nebudu a jelikož jedu sám. oba věřní parťáci nemohli že pojedu sám nic sem neplánoval a jel na náhodu. stejně když se dělaj velký plány nic se nenajde. řekl sem si že pojedu kus za hranice před 64 lety vymezené Demarkrační linie. a říkal sem si každý němec se chtěl dostat do rukou americké armádě a nechtel zustat na pospas rusum. tak sem si řikal že kus v nějakým hustym lese přeco něco jěšte najít musím. vyrazil sem brzo ráno. a jel. cestou sem rámo potkal jeden vypuštěný rybník skočil sem hned do něho ale asi po 40 minutách sem to vzdal rybník sice pěknej ale, bez signálu jel sem tedy na místo kde jsem slyšel že bylo zajato dosti němců.... přijedu rozbalím nadobíčko. rýč. XP-GM. a vyrážím napřed začínám jako vždy u silnice a v těsném okolí jdu od auta asi cca 2.5 km a nic a nic klopil sem oči a čekal na signál. po chvilce sejdu do hustějšího lesa a skouším štěstí tam. pak mi bleskne hlavou jít. kousíček dolů pod mez v dálce vydím asi 5 starých značně schnilých pařezů jediných v okolí a tak si říkam když nic aspoň se tam najím sednu dam si do plic jedno kuřivo a pudu dál. přicházím k pařezu a jen tak ze zvědavosti. dělám to takto u starých pařezů vždy ale spíše ze srandy než s pocitem úspěchu. máchnu nad rozpadlým pařezem a v tom signál dost slabí ale adrenalin byl hned na svém místě. hrabal sem s tím pocitem že to bude patka z patrony které sem cestou našel nespočet. dokonce k tomu přispíval i signál. který se ovšem stupňoval až nakonec bylo v díře ticho a po přejetí cívkou na vykopané zemi mě málem ohluchli uši. nestačil sem se divit když sem našel mého prvního vytouženého pepu. a k tomu ješte stříbrnýho měde už mam dost. ale to sem nevedel co mě čeká po okamžité radosti sem šel na dohledávku lítal sem všude okolo ale né, že by mne napadlo první project díru ne ja ji zasypal protože sem myslel že už je vše vybraný ale omyl. potom sem se k místu vrátil a přejel civkou znova, a kur... va adrenalin zas na 100 procentech tak copa sem to tam málem zapoměl řikám si v duchu a po 2 lopatách na mě začali padat jedno kolečko za druhym sice měd ale i ta se počítá. ne celkem sem v jedný díře po starym pařezem našel. 10 mincí z období vlády RU nevím bud je někdo všechny postrácel, teorijí sem měl hned několik ale divné na tom to že mince. byli od nejbližší cesty vzdálenz cca. 2 km. sice se válka nekonala ale tento nález mi zvedl mou náladu. cestou domů se mi ješte stala jedna kuriozní věc vracím se z ustupovky, a nádrž prazdná tak a ted sem si řikal musim vzít do mého panzer wagenu jak svému autu říkam nějakou benzínovou hmotu na cestu domu. Jedu směr benzina a již z dálky vidim že nenatankuji paradox byl ten že ráno sem vyjíždel směr ustupovka německá kudy. utíkali před rusy. a druhý paradox že na jedné benzíně sem potkal kolonu US vojáků jelikož tu je osvobození ale že je potkám na benzíně a padnu jim do rukou to sem nečekal. jelikož na hledání nosím jako mnozí valkáři německé WW2 maskáče a doplnky bylo mi jasné že je to celkem všechno takové komické. jediný němec na benzíně proti celé cca 60 člené osádce ruzné techniky. podívaná byla pěkná ale amici nekoukali na mě moc pěkně. v duchu sem si řikal tak a ted mě zajmou a bude. moc mile na mou hrachovou uniformu nekoukali ale co jeden má rád to a jiný zas ono každý nemůže být stejný. po natankování sem nastartoval panzerwagen a ustupoval před us armadou domů. jěště prosím info k minci je to rok 1811a serie, číšteno nechemicky gumou a silou mé ruky, jo jo je to tak vždy jede se na válku a nenajde se bud nic a nebo plno mincí dnes to byla dobrá uroda. a nadherný výlet do míst kudy šly před 64lety masy německé poražené armády.

A všem hodně nálezů řeje šumavak