Poklady, které mění pohled na historii jihočeského kraje

Depoty z doby bronzové a železné, které jihočeští archeologové zaznamenali za poslední desetiletí díky systematické spolupráci s hledači a jejich význam pro poznání pravěku jižních Čech - to bylo téma další přednášky v prostorách redakce Detektorwebu. Uspořádali ji - především pro zájemce z řad hledačů - archeolog Jihočeské univerzity a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, PhD. a archeoložka Jihočeské univerzity a Prácheňského muzea v Písku Mgr. Tereza Šálková.

Mimořádně atraktivní téma naplnilo přednáškový sál do posledního místa a přilákalo kromě laických zájemců o archeologii i profesionální archeology z pražských a krajských muzeí. Ondřej Chvojka představil některé z nejvýznamnějších depotů z doby bronzové a železné nalezené za posledních devět let v Jihočeském kraji. Od roku 2005 bylo v tomto regionu zaregistrováno 51 depotů! z doby bronzové. Všechny byly nalezeny – "neprofesionály" a předány do muzeí či alespoň poskytnuty ke zdokumentování. Proč lidé depoty do země ukládali? Někdy to mohlo být z náboženských důvodů, ale pravděpodobně je tehdy zřejmě ukrývali většinou pouze na nějaký čas, do skladu, či skrýše a pak si je z nějakého důvodu nemohli vyzvednout. Hledači nalezené poklady přinesly archeologům nejedno velké překvapení. V jednom z nich nalezli organické zbytky, které bylo možné všestranně analyzovat a získat tak data umožňující mj. narýsovat ráz krajiny, v jaké se zemřelý za svého života pohyboval.

Další depot obsahoval vůbec první olověná žebra nalezená ve střední Evropě, jiný se zase stal prvním jihočeským pokladem, kde kromě žeber byl i zlatý artefakt. Mimořádně unikátní depot obsahoval sekeromlat typu Nortycken, což rovněž nemá ve střední Evropě obdobu.

Jiný nabídl naprostý unikát - bronzové kolečko z vozíku, byť jen jeho větší část. Je to teprve druhé bronzové kolečko k vozíku nalezené v Čechách. (viz. obr. níže) Obecně nálezy těchto depotů pozměnily pohled archeologů na historii Jihočeského kraje, především českokrumlovského regionu. Ještě před několika lety se totiž domnívali, že Českokrumlovsko bylo v době bronzové co do osídlení a komunikací pouhou periferií vyspělejších oblastí. Teď mají za to, že tato oblast byla ve starší době bronzové naopak jedním z nejvýznamnějších mikroregionů dnešního Jihočeského kraje, vedly tudy intenzivně využívané dálkové trasy do alpských regionů.

Tématem přednášky Terezy Šálkové pak byl pohled na depoty prostřednictvím analýzy organických zbytků. Dozvěděli jsme se, co všechno dokáže archeobotanika, jak ze zachovalých organických zbytků mohou odborníci v těch šťastných případech, kdy se jim dostanou do rukou, popsat třeba jak tehdy probíhal pohřební ritus. O tom, jak archeobotanika pomáhá plastičtěji postihnout okolnosti, za jakých byl depot ukryt v zemi, jaké informace je schopna získat o lidech, kteří jej do země ukládali a o prostředí, jaké v té době okolo panovalo, bude pojednávat rozhovor s Terezou Šálkovou, který připravujeme do jednoho z dalších vydání Detektor revue. Na závěr přednášky shrnul archeolog Ondřej Chvojka význam nově objevených depotů a smysl spolupráce archeologů s hledači a laickými zájemci o historii vůbec.
Depoty, k jejichž vyzvednutí přizvali hledači archeology - což je pro archeology ta nejpříznivější situace - mnohdy obsahovaly předměty do té doby v jihočeském regionu ale v některých případech i v Čechách a na Moravě nezaznamenané. Depoty se podařilo až na výjimky přesně lokalizovat a definovat tak vztah artefaktů ke krajině. Většina depotů má přesně zaznamenané nálezové okolnosti, jiné byly věrohodně rekonstruovány.
Depoty tak jsou k dispozici pro další zkoumání, většina byla již podrobena spektrální analýze, rentgenofluorescenční (XRF) či neutronové aktivační analýze (NAA), některé byly zkoumány i archeobotanicky, což zajímavé a mnohdy překvapivé výsledky. Výběr nálezů z depotu zbraní, nástrojů, šperků, slitků a koflíku Detail sekeromlatu křtěnovskeho typu Dva spirálovité terče s vytaženým trnem Část hřiven nalezených po čerstvé orbě pluhem

Pohled na desítky bronzových pokladů jistě zahřeje duši každého hledače, ale hlavní resumé, které jsme si z přednášky odnesli, byla konkrétní představa, jaké informace lze z depotu získat, je-li vyzvednut odborně a ne "jako brambory" a tedy u kterého byla především řádně zachycena nálezová situace.
Jen pro ilustraci: pečlivě zaznamenána poloha ozdobných šperků v odkrytém hrobu ukázala polohu nebožtíka, analýza pylů prozradila, že byl před takřka 2500 lety pohřben v květnu až červnu (tedy na vrcholu vegetačního období), forenzní entomologie zase odhalila, že byl pět až deset dnů před tím vystaven na márach.

A na závěr prosba archeologů: Máte-li to štěstí, že na takový depot narazíte a musíte-li už ho z nějakých vážných důvodů vyzvednout, tak archeologové naléhavě nabádají:
1. Především: proveďte co nejpečlivější dokumentaci fotografie včetně zaměření hloubky atd.
2. I když to samozřejmě láká, artefakty nikdy nečistěte.
3. Uložte je do čistých, ničím neznečištěných (třeba svačinou) pytlíků, nejlépe do vakuových sáčků. Ty pak doma uložte do ledničky.
4. Ve zvláštním pytli uchovejte zeminu z místa nálezu.
5. Místo nálezu nezahrabávejte, mohlo by se kontaminovat organickým a anorganickým materiálem z okolí.
Samozřejmě je vždy lepší, aby vyzvednutí předmětu provedl odborník, který vše řádně zdokumentuje a může tak získat co nejvíce informací. V případě zájmu vám samozřejmě rádi s kontakty na archeology pomůžeme – neváhejte se na nás obrátit.

Rozsáhlý obrazový materiál přibližující nejzajímavější depoty nalezené pomocí detektorů v Jihočeském kraji si můžete přečíst v dalším vydání Detektor revue.

Ještě jednou chceme touto cestou poděkovat archeologům Tereze Šálkové a Ondřeji Chvojkovi za mimořádně zajímavou přednášku a následnou neméně zajímavou diskuzi.

Na závěr dvě sférické panoramatické fotografie pořízení zařízením Galielo od Motrr.cz Pohyb všemi směry můžete ovládat pomocí myši.