Polní drobnosti

Obr. č. 1. Nástroj ševce, používalo se to při ručním spojování vrchů bot s podrážkou u jednoho z úkonů. Začátek 20 století až do doby kdy
komunisté zakázali drobné živnosti.

Kostěný nástroj by mohl být tzv. " hrnčířská čepel", byla užívána pro snažší ttvarování okrajů nádob a vyhlazování povrchu.

Takzv. kostice se používala v mnoha řemeslech, povětšinou k vyhlazování či zamačkávání.

To:tamasek1.V galanterním odvětví se používal tento nástroj i po zákazu drobných živností komunisty.

A u těch bot se stejně přešlo už za první rapubliky na kruhovou výrobu která tyto malé živnostníky z trhu vytlačila.

A dnes čínské botičky vytlačily i ty velké.

I když s tou galanterní výrobou jsem se také unáhlil. Co dnes zbylo z KAZETA, GALY, KOZAKU, RZ, BOPO..... atd.

obr. 1  Knihařská kostka, pro ostrý lom, při přehybu papíru, a různé jiné využití v ručním knihařství. Měly mírně odlišné tvary. Později se vyráběly z umělé hmoty.

Obrázek č. 3.Napřečtu co forest33 na foto dopsal, ale mohlo by se jednat, pokud ten předmět má v dříku vnitřní závit, o klíč k visacímu zámku, který byl vybaven touto mechanikou. Vyráběly se zhruba v různých obměnách už od 15.století.

taky mám nějaké ty kostěné "jehly" ze žebra, stejnou měla i babička b bedně co měla potřeby na šití sítí, ukazovala mi jak se pletou, ale to brala jinačí, co se na ně nachalo namotat potřebné množství špagátu. No na co byla tahle jsem se nezeptal, no bohužel už se nezeptám.

Ta placatá kost je tzv. tiskařská kostka.

Žena dělala v tiskárně, měly tam tyhle kostice na uhlazení a "utažení" přehybu papíru, její děda byl švec, hladil s kosticí řezy na kůži i tvaroval různé faldíky podle potřeby (knihařská kostka, obuvnická kostka) No jak jsem psal, používá se v mnoha řemeslech.

Díky všem