Úvod / Nálezy

Polní hoďka

26. 10. 2005 Autor: Pipkin 6403× 10
Včera po dlouhý době byla chvilka času (hafo práce:-( ), tak jsem na hoďku vyrazil na nejbližší poličko. Krom všeobecně znamejch měďáčků se vyloup jeden stříbrňáček a jeden měďáček se kterým si nevím rady. Tož mincičkaři (pokud poznáte), help pls...

Thx Pipkin









 Autor: Pipkin

Komentáře

Krteček

26. 10. 2005, 10:57

Ten stříbrňáček je deseti krejcar Františka Josefa I.

Pipkin

26. 10. 2005, 11:02

Krteček:To vim, ale stejnak dik. Ja potrebuju urcit ten medacek...

krtek

26. 10. 2005, 13:52

Já bych teda řekl, že jsou to oba stříbrňáky. Jsem zvědavý na vyjádření nějaké místní numizmatické kapacity.

Pipkin

26. 10. 2005, 15:57

krtek:toz to jsem si ponejprv taky myslel.. Ale je to 100%

wobbler

26. 10. 2005, 17:40

Kann ich die ungarische münze kaufen?

Pytlík

26. 10. 2005, 19:14

Ten horní není ani stříbrňák, ani mince. Je to početní groš (asi z Norimberka, 16-17.století) a materiál je měď (byly i  mosazné, ale tenhle tipuji na měď).

Pipkin

26. 10. 2005, 20:20

Pytlík:Toz dekuji prevelice.. Ted jsem jako absolutni nemincickar jeste zmatenejsi ... Pocetni gros.. Pro pana Boha a to je co???
Hold to nevidim jinak, nez ze asi budu nechavat kolecka v zemi a dal se venovat svejm

Andrew

26. 10. 2005, 22:01

Pytlik: vubec to nechci zpochybnovat ale zaujalo me na tom to ze ve prostred je stejny takovy to "jabko" s krizkem ve kterym je vyrazena hodnota coz vetsinou bejva u tech nemeckejch krejcaru ze 17. stol. nebo to samy je na greslich. jen me zarazilo to ze by to samy bylo na pocetnim grosi.

Andrew

27. 10. 2005, 20:03

Andrew: Pytlik uz to neres dnes jsem byl u jednoho sberatele a videl tuhle minci ve stavu super 1/1 mas pravdu jako obvykle ale ten prostredek je fakt stejnej jako u minci se kterejma se platilo. jinak na tema pocetni grose ten typek tam mel i super pocetni gros Rudolfa II. stav tak 0/0 -0/0- proste nadhera.

Pytlík

27. 10. 2005, 21:42

Pro vysvětlenou: početní groše a početní peníze se používaly jako početní pomůcka v účetních komorách, ať královských, tak i na panstvích, k počítání na tzv. abakusi (stůl nebo ubrus s linkami) podobně, jako jsou kuličky na dětských počítadlech, ale na principu ruského sčotu. Zámožní majitelé účtáren si je nechávali razit se svými erby nebo iniciálami v mincovnách. Pro chudší klientelu se razili ve specializovaných ražebnách "univerzální". Proslulý byl Norimberk, kde od 16. do 18. století fungovalo několik ražeben, například rodin Schultesů, Krauwinckelů a dalších. Hodně se razili také ve Francii, kde se jim říkalo jeton. Tenhle název (žeton) se pak rozšířil na další nemincovní ražby, určené např. k odběru naturálních dávek (pivovary, pekárny,... ), jako hrací známky, kontrolní známky, atd.