Pomoc s určením

tohle byl čepicový odznak RU pěš divize
IWW

Infanterieregiment Graf von Abensperg und Traun Nr. 21, Division Schützenkompanie letzte 12/1917 - 1918 "ISONZO ARMEE"

Není tam vyryto věnování?

benedek je zkušenější.
Přesto se drze zeptám, zda to není spíše 21. střelecká divize gemjr. Podhájského, tedy z opisu na odznaku: 21. Schützen-Division (Kommando nebo Kompanie)?
Italské bojiště by odpovídalo.
Praděda byl u čáslavského 21. IR (Traun), ale tohle mi v souvislosti s ním moc neříká. Což tedy může být čistě moje chyba...

Benedek :no já se, ale opravdu domívám, že to nebyli kluci z Čáslavi a Kutné Hory
Je to pražská 21. střelecká pěší divize
byla to jednotka kterou dříve tvořili zeměbranečtí pěšáci
a potom je přejmenovali na střelce
na Soči drželi kopce nad Sočou u Avčeku a Banjiščiskou plošinu

Toyota a Cin - máte zřejmě pravdu! Mate mě ale to "K" = kompanie? Ale ať je to tak, nebo tak. Myslím, že meyerlink84 má hodnotnou památku. Musela to být sakra hrdost a vzpomínání. Když si nějaký veterán dal na Ag cigártašku celkem profesionálně přiletovat tento notně onošený setřelý čepičák. V přirozené letité patině na polní čepici vzniklé za bojů v mrazech, v horku na stráních Julských Alp. Pak po desetiletí už v nové republice si o něj a pouzdro naklepal v hospodě z obou stran vlastnoručně umotané cigáro. Byl to ale frajer, protože jakékoliv veřejné propagování artefaktů Rakousko-Uherské Hydry bylo v První i Druhé repuclice ČS ze zákona zapovězeno a přísně minimálně pokutou i trestáno. Tedy musel se pohybovat v dobré společnosti. Jinak by byl stíhán za propagaci symbolů agresora . Tedy tehdy, za Protektorátu to bylo zase "in" jít na ouřad, nebo dokonce na Gestapo. Se stužkovnicí R-U metálů Vám i tam vysekli poklonu, jako frontovému vojáku Osy z I. W.K. ! Nu a pak se to zase trestalo... . Inu, vyplatí se mít mezi kravatami a motýly ve skříni sem tam nějakou tu stužkovnici. Ony ty z II. W.K. té i oné strany konfliktu nevadí! Jdu-li na pohovor do SKODA WERKE vezmu si tu. Jdu-li do Amazonu, vezmu si onu.

Díky za zajímavé info. Tabatěrka je úplně bez zdobení, žádná rytina na ní není. Je puncována hlavou psa (používáno na našem území 1866 - 28.2.1921), vyrobená Franzem Bibusem v Moravské Třebové (činný cca 1910 - 1952). Ještě jí nemám v ruce, ale odznak nejspíš bude provedený také ve stříbře.

Díky za zajímavé info. Tabatěrka je úplně bez zdobení, žádná rytina na ní není. Je puncována hlavou psa (používáno na našem území 1866 - 28.2.1921), vyrobená Franzem Bibusem v Moravské Třebové (činný cca 1910 - 1952). Ještě jí nemám v ruce, ale odznak nejspíš bude provedený také ve stříbře.

Tady máš pro srovnání čepičák 21. zeměbraneckého:
https://st. violity.com/auction/big/auctions/10/11/69/5/101169513.jpg

benedek: nemusel jí vlastnit Čech

Abych v tom měl jasno... Takže si myslíte, že je to odznak 21. střelecké divize, předchůdce 21. zeměbranské pěší divize, viz https://www.valka.cz/21-strelecka-divize-1917-1918-t177681? Chápu to dobře, že čepičák, který vložil zero byl předchůdcem toho na tabatěrce? Díky

Abych v tom měl jasno... Takže si myslíte, že je to odznak 21. střelecké divize, předchůdce 21. zeměbranské pěší divize, viz https://www.valka.cz/21-strelecka-divize-1917-1918-t177681? Chápu to dobře, že čepičák, který vložil zero byl předchůdcem toho na tabatěrce? Díky

meyrink84: nechci mluvit za zera, ale mělo by to tak být - dřívější pěší (Infanterie-) pluky se přejměnovaly na střelecké (Schützen-). Označení "střelecký" se používalo mj. v ruských legiích a pak zůstalo pěším plukům i po vzniku Československa.

benedek: souhlasím s Tebou, že, takový předmět má duši třeba i v případě horšího stavu (nebo možná právě proto). Někdo si dal tu práci a na něco při tom myslel. Dost možná mu probíhaly hlavou vzpomínky veselé i hodně smutné a když pak vzal tabatěrku do ruky, třeba si zapálil s myšlenkou na své kamarády.
Myslím, že merink může, když si tu tabatěrku pohladí, podobnou myšlenku, jako měl její původní vlastník. Skoro každý z nás měl ve válce nějakého předka, často i několik. Známe je z fotografií nebo aspoň z vyprávění od našich prarodičů a rodičů. Tak můžeme vzpomenout na ně - na hrdiny z přesvědčení nebo z donucení.
Nic podobného po svých předcích nemám. "Jenom" pár fotogafií. Jednu z nich, pradědu landšturmáka s jeho jednotkou mám na pracovním stole. relativizuje mi mé pracovní "problémy". Praděda na Soči přišel o ruku a tím i o svou práci tesařekého mistra. Takže já vzpomínám na něj.

Cin, Benedek-

Je to krásný artefakt, závidím...

Díky moc za cenné informace a vstřícnost. Ať se daří!

Co k tomu všemu níže zde dodat? "Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří" (část textu R-U hymny). Předmět, dosud neznámého původu, má svůj "rodokmen". Byl-li by signován iniciálami vlastníka, nebo věnováním. Bylo by lze zjistit ještě více. Apropós. Zamyslel se někdo z Vás, když prohlíží například stránky Aukra, proč se u nás po 104 letech zákazů od roku 1918. Stále nachází a za poměrně vysoké částky nabízí a prodává poměrně značné množství vyznamenání R-U Hydry! ? Odpověď dává příspěvek Cina a takřka každá náves u nás s pomníkem místních padlých z Velké války. Bylo by záhodno, občas se u tohoto seznamu, kde jsou často stejná příjmení sourozenců, otce a syna. Se zastavit a zamyslet se... Oni taky měli plány, rodiny a ze dne na den. S písní na rtu a s kvítkem za čepicí mašírovali "... a nevěděli proč". Pak je již nikdo z blízkých neviděl a ani neví kde leží. Cimrmane: Němci, i naši rakouští z Deutsch Böhmen u. Deustch Mähren (dle Hitlera "Sudetští") měli jiné zvyky. Dané ještě z dob Teutonských rytířů. Každý, kterému byl dán úděl dál žít a přežít své padlé kamarády ze své "první války" v mládí. Měl morální nepsanou povinnost ke konci své životní i profesní kariéry. Individuálně, nebo společně se stejně "šťastnými" spolubojovníky - veterány. Navštívit místa bojů a hledat z dávno zasutých vzpomínek. V terénu a pomocí místních průvodců rovy, kde leží ostatky. Těch, kterým osud určil jejich místo a čas... Jako výraz vděku a pokory, pak se vzkazem v šátku, v truhličce... Vložili přeživší do krví zbrocené hlíny bojišť, zpravidla nejvyšší svá dosažená vyznamenání. "Kamarádi, Vám vděčím a proto moje ocenění patří Vám. " To jest zpravidla důvod, proč z Války Prusko rakouské 1866, krom Pamětních křížů, je Pruských vyznamenání v gala tak poskrovnu. Byly a jsou tam a u těch, kterým patří. (PS: mám několik námětů a dobových podkladů i k těmto zvykům, ale na článek není čas... )