Pořádné štěstí začátečníka

Zahradník Dennis Holm z Aunslevu na druhém největším dánském ostrově Fyn si vyšel poprvé s detektorem teprve před dvěma a půl měsíci. Přístroj dal před rokem k Vánocům svému synovi, ale ten ho nikdy nevyužil. A tak to skončilo jako nezřídka: otec si nakonec hrál se synovou „hračkou“ - vytáhl detektor ze sklepa a vyrazil na neoseté pole hned za domem. Každý pátek odpoledne zkoušel své štěstí, ale nacházel jen knoflíky či malé mince… Ale letošní druhý březnový pátek se to změnilo: Holm našel něco, co poopravilo pohled na dávnou historii nejen ostrova Fyn, ale celého Dánska. V místech, která dosud neprohledával, se ozval jasný silný signál „barvy“. Asi deset centimetrů pod povrchem pak našel zlatý přívěsek ve tvaru kříže o velikosti 3,5x4 cm a váze 14 g. Skrz spečenou krustu hlíny prosvítal filigránský ornament.
Hulm zveřejnil nález na facebooku a byl zaplaven nadšenými gratulacemi. Ale to ještě zdaleka netušil, o jak mimořádný nález se jedná. Až když kontaktoval archeoložku a kurátorku Malene Beckovou z místního muzea Østfyns, která datovala kříž do první poloviny 10. století, ukázalo se, že jde o nejstarší zobrazení Krista nalezeného v Dánsku. A naznačuje to, že sem křesťanství přišlo dříve, než se doposud historici domnívali. Zatím nejstarší dochované vyobrazení Krista je na jednom z kamenů v Jellinge v Jutsku, označované za "křestní list Dánska" (místo je mimochodem památkou UNESCO), které nechal vztyčit první křesťanský král Dánska Harald I. Modrozubý okolo roku 965 n. l.
Přívěsek mohl být datovat tak přesně, neboť je takřka identický s přívěskem nalezeným ve Švédsku v roce 1879 v archeology odkrytém starověkém hrobě na hřbitově v Birce, asi 30 km západně od Stockholmu.
První křesťanští misionáři, kteří přišli do Švédska v 9. století, směřovali právě do Birky. Birka (dnes psáno Björkö) byla v období Vikingů od 8. do 10. století důležitým obchodním střediskem v oblasti Baltského moře. Město bylo zničeno v 10. století, jeho trosky objevil až v 19. století entomolog Hjalmar Stolpe, který tam sbíral hmyz uvězněný v jantaru. Když zde našel velké množství nepůvodního jantaru, uvědomil si, že toto místo muselo být důležitým obchodním centrem, a tak zde odstartoval archeologické výzkumy, které trvaly téměř 25 let - do roku 1895.
Zachovaly se ještě zlomky třetího kříže, archeologové věří, že jej mohl vyrobit stejný řemeslník.
Křížek z Aunslevu je však ze všech tří nepropracovanější a taky nejcennější. Artefakt z Birky je z pozlaceného stříbra, zlomky třetího křížku jsou stříbrné, zatímco nález Dennise Holma je z masivního zlata. Tehdejší „šperkař“ jej ozdobil v paralelních liniích nitkovitými zlatými drátky a granuloval drobounkými zrnky zlata. Tento velice drahý klenot podle archeologů pravděpodobně nosila žena.
Křesťanství se dostávalo do Dánska prostřednictvím elit, takže šperk pravděpodobně patřil někomu bohatému a vlivnému. Zda však byla ona osoba skutečně křesťanem, je nemožné zjistit, protože artefakt byl nalezen na poli a ne v hrobě jako zbylé dva. Archeologové rovněž upozorňují, že nosit křížek zde mohlo být i výhodné při jednání s již pokřesťanštěnými národy z jihu Dánska. A i kdyby se jeho nositel hlásil ke křesťanství, v Dánsku ještě dlouho nová víra koexistovala s tradičním náboženstvím. Kristovo zpodobnění na krucifixu taky představovalo pro tehdejší obyvatele Jutského poloostrova spíš než člověka trpícího v blízkosti smrti neohroženého bojovníka, jakými byli skandinávští hrdinové a božstva severské mytologie.
Přívěsek je nyní v péči konzervátorů vikingského muzea Ladby v Kerteminde na ostrově Fyn, kde bude také v létě tohoto roku vystaven. Jeho příběh názorně ilustruje, jak nenahraditelný je každý jednotlivý nález a jak důležité jsou jeho zaznamenané nálezové okolnosti, které pak mohou ve vztahu k jinému nálezu třeba až „z druhého konce světa“ odhalit nové historické souvislosti
Zdroj: Østfyns Museer, HistoryBlog