Potvrzení, že bil partizánem
Podařilo se mi získat do muzea zajímavý papír, potvrzení o partizánském odboji. Nejdříve mě překvapila spousta pravopisných chyb, ale pak jsem začal trochu pátrat po historii těchto partizánů. Štáb partyzánského oddílu Kirov, pod vedením velitele npor. Vladimíra Ivanoviče Zedgenidzeho, měl seskočit dne 22. března 1945 nedaleko od Chlumce nad Cidlinou. Na Kamenný vrch mezi Cikhájem a Novou Hutí přišel 5. dubna 1945. Po prozkoumání terénu mezi Cikhájem a Kocandou se členové štábu setkali s příslušníky partyzánského oddílu Vpřed, v čele s Nikolajem Melničukem - Orlem. Za obětavé pomoci hajného Josefa Uhra ze Skelné Huti si, v cikhajském katastru na Šindelním vrchu, vybudovali společný tábor.Nyní stojí v lese mezi Cikhájem a Kocandou pomník. V těchto místech svedli 27.dubna 1945 partyzáni skupiny Kirov s fašisty vítězný boj o výsadek zbraní. Zde partyzáni zneškodnili 4 nacistické vojáky a za obcí Cikháj v přestřelce 7 německých četníků, kteří jeli k výsadku na kolech ze Žďáru nad Sázavou.
Sergej Mironovič Kirov, narozen 27.3.1886. Byl významnýruský bolševik. Ve třicátých letech patřil k nejoblíbenějším sovětským vůdcům a byl mnohem populárnější než Stalin. 1.12.1934 byl zastřelen v leningradském sídle oblastního výboru VKS atentátníkem Leonidem Nikolajevem. Jeho smrt poskytla Stalinovi záminku k zahájení brutální vnitrostranické čistky. Všeobecně se předpokládá, že byl zavražděn na Stalinův rozkaz. Tento první tajemník leningradského oblastního výboru strany nebyl žádným demokratem - organizoval mj. otrocké práce vězňů. Stalin sám poté odstartoval to, co by se dalo nazvat kultem Kirovovy osobnosti. Kirovovi se dostalo pohřbu na nejvyšší státní úrovni a sám Stalin nesl jeho rakev. Mnoho měst, ulic a továren bylo následně nazváno Kirovovým jménem. Stejně tak i tato partizánská skupina.
Maruška
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
kim
07. 01. 2009, 10:33tak by mne zajimalo nač to potvrzeni potřeboval???
kozloid
07. 01. 2009, 10:34Tohle snad nemohl psát Čech.
dolin
07. 01. 2009, 10:55Nevydává to ten samý co ty židovské karty?
PEACE!
Dark.Warrior
07. 01. 2009, 10:57Hele a to toho partizána držel za nohu, nebo za ruku, když jím bil?
Iceman
07. 01. 2009, 11:00Maruško, písni mi prosím, OK?
Giftmacher
07. 01. 2009, 11:29Nebude to kvůli tomu, že kolaboranti se popravovali spolu s němci? :) Zmiňovali se o tom v jedné knížce o místním odboji, už ale nevím přesně co tam bylo.
marczus
07. 01. 2009, 11:40taky me prekvapilo spoustu pravopisnych chyb,. hlavne tech tvych)
marczus
07. 01. 2009, 11:43jinak clanek poucnej
tyvoly
07. 01. 2009, 11:54To byl tupoun. Já taky moc neovládám Čj, ale to co je tam napsáno, tak to je vrchol.
npr.Džigira
07. 01. 2009, 12:01KIM : ke stejnýmu účelu jako bylo potvrzení o národní spolehlivosti.
vonPardubitz
07. 01. 2009, 12:05Třeba tím partyzáneb bil nějakýho nácka po zádech
pliza27
07. 01. 2009, 12:11taky nevím na co potřeboval potvrzení že bil partizán s měkým.
HonzaSandalek
07. 01. 2009, 12:42Potreboval to na toto :
Důchodové pojištění > Dávky > Výňatek ze zákona č. 255/1946 Sb. , o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození
§ 1Účastníkem národního boje za osvobození je
kdo v letech 1939 až 1945
byl příslušníkem československé armády v zahraničí nebo v ní konal vojenskou službu za podmínek uvedených v § 2, odst. 1, č. 2,
konal vojenskou službu ve spojenecké armádě,
byl příslušníkem první československé armády na Slovensku,
byl československým partyzánem (§ 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb. , jímž se vymezuje pojem "československého partyzána"),
zúčastnil se aspoň 3 měsíce soustavnou činností zahraničního nebo domácího hnutí, směřujícího přímo k osvobození republiky Československé, nebo Slovenského národního povstání třeba po dobu kratší takovým způsobem, že tato činnost přivodila nebo byla prokazatelně způsobilá přivodit jemu nebo jeho rodině újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví,
zúčastnil se povstání v květnu 1945, při čemž za bojů padl nebo byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu zdraví,
byl československým politickým vězněm,
kdo byl československým dobrovolníkem ve Španělsku v letech 1936 až 1939.
Stejně jako účastníci národního boje za osvobození se posuzují příslušníci stráže obrany státu zřízené vládním nařízením ze dne 23. října 1938, č. 270 Sb. , o stráži obrany státu, kteří v roce 1938 v souvislosti s bojem proti nepřátelské protistátní činnosti v pohraničí utrpěli újmu na životě, osobní svobodě nebo zdraví.
Vlastnosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2 nemůže nabýt, i když splňuje podmínky těchto odstavců,
kdo konal službu v nepřátelské armádě, nebo zúčastnil se jinak nepřátelského válečného podnikání proti spojencům, vyjímajíc službu v armádě tzv. Slovenského státu do 29. srpna 1944; v případech zvláštního zřetele hodných může ministr národní obrany povolit výjimku z tohoto ustanovení,
kdo byl na vedoucím místě Národní odborové ústředny zaměstnanecké, Ústředí veřejných zaměstnanců, Svazu zemědělství a lesnictví nebo Hlinkovy slovenské ľudové strany, nevyužíval-li tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo kdo byl dobrovolně členem Svazu pro spolupráci s Němci, Českého svazu válečníků, Rodobrany, Vlajky, České ligy proti bolševismu, Německo-české společnosti, Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, Hlinkovy gardy, Německo-slovenské společnosti, Hlinkovy mládeže nebo jiných fašistických organizací podobné povahy, jejichž účelem bylo šířit nacistickou ideologii a udržovat mocenské postavení Němců a Maďarů,
kdo byl okupanty nebo jejich pomahači pověřen vedoucím místem ve veřejných službách, leč že využíval tohoto místa k činnosti zvláště významné v národním boji za osvobození, nebo šlo o funkce zastávané v armádě tzv. Slovenského státu do 29. srpna 1944,
kdo zaujímal vedoucí místo ve válečném průmyslu, pracujícím pro německou nebo maďarskou armádu, nebo prováděl opevňovací práce pro Němce nebo Maďary, aniž byl k uvedeným činnostem donucen a nemohl se jim vyhnout, nebo kdo se obohatil v souvislosti s poměry v době nesvobody,
kdo přímo nebo nepřímo, i když nebyl členem některé organizace uvedené pod písm. b), vyvinul jakoukoli činnost proti slovenskému národnímu povstání, nebo o své újmě činy nebo slovy podporoval nebo obhajoval režim nacistů, fašistů, zrádců a kolaborantů, nebo se projevil jako osoba protidemokratická nebo protilidová nebo státně nebo národně nespolehlivá,
f) kdo je německé nebo maďarské národnosti, leč že se nikdy neprovinil proti národu českému a slovenskému nebo proti samostatnosti republiky Československé a zúčastnil se dobrovolně národního boje za osvobození způsobem uvedeným v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a), d), e) a g).
Ustanovení odstavce 1, č. 1, písm. b) až g), č. 2 a odstavce 2 vztahuje se pouze na československé státní občany.
§ 2Podle tohoto zákona je
příslušníkem československé armády v zahraničí, t. j. československých vojenských jednotek zřízených v letech 1939 až 1945 mimo území republiky Československé:
kdo dobrovolně vstoupil do této armády nejpozději dne 6. října 1944,
učinil-li tak při první příležitosti vyjímajíc případy, kdy ke vstupu došlo do 31. prosince 1941 nebo zúčastnil se bojů v polním útvaru nebo byl v souvislosti s výkonem vojenské služby usmrcen nebo těžce raněn, a
neopustil-li službu v této armádě, leč následkem demobilizace nebo po superarbitračním řízení nebo podle rozhodnutí orgánů československého zřízení v zahraničí uvolněním pro některý jiný jeho obor, avšak byl-li takto uvolněn jen tehdy, konal-li činnou službu alespoň šest měsíců nebo zúčastnil-li se bojů v polním útvaru,
osobou, která konala vojenskou službu v československé armádě v zahraničí podle tohoto ustanovení:
kdo vstoupil do této armády po 6. říjnu 1944, učinil-li tak při první příležitosti a mimo to zúčastnil-li se bojů v polním útvaru nebo byl v souvislosti s výkonem vojenské služby usmrcen nebo těžce raněn a neopustil službu v této armádě, leč následkem demobilizace nebo po superarbitračním řízení,
osobou, která konala vojenskou službu ve spojenecké armádě:
kdo vstoupil do této armády před 5. květnem 1945 dobrovolně, nemohl-li sloužit v československé armádě v zahraničí z důvodů na jeho vůli nezávislých nebo projevily-li příslušné československé orgány souhlas s jeho vstupem do spojenecké armády a jsou-li u něho splněny - vyjímajíc příslušnost k československé armádě v zahraničí - obdobně podmínky uvedené pod č. 1, písm. a) a b),
příslušníkem první československé armády na Slovensku:
kdo v ní nastoupil činnou službu nejpozději dne 28. října 1944 a setrval v boji nebo v činném odporu proti okupantům až do osvobození, leč že
v souvislosti s výkonem služby přišel o život nebo pro zranění nemohl pokračovat v boji, nebo
upadl v boji do zajetí, nebo
nastoupil činnou službu v prvním československém armádním sboru z SSSR při první příležitosti a zúčastnil se bojů v polním útvaru,
československým politickým vězněm:
kdo byl v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945 omezen na osobní svobodě vězněním, internováním, odvlečením nebo jinak pro protifašistickou bojovou nebo politickou činnost směřující přímo proti nacistickým nebo fašistickým okupantům, jejich pomahačům nebo zrádcům národa českého nebo slovenského nebo z důvodů persekuce politické, národní, rasové nebo náboženské, trvalo-li omezení osobní svobody alespoň 3 měsíce, nebo sice dobu kratší, utrpěl-li však újmu na zdraví nebo na těle vážnějšího rázu nebo zemřel následkem omezení osobní svobody,
československým dobrovolníkem ve Španělsku:
kdo se v době mezi 19. červencem 1936 a 28. březnem 1939 ve Španělsku zúčastnil války proti fašismu jako dobrovolník španělské republikánské lidové armády (mezinárodních brigád).
Za vstup do útvarů uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. a) až c), do partyzánské jednotky, jakož i do španělské republikánské lidové armády (mezinárodních brigád) se považují jednání podle § 15, č. 1, písm. a) až d) a h).
Praha, 19. září 2005
Bata14
07. 01. 2009, 13:08Všem doporučuji knížku Hynka Jurmana -Jak to bylo s partyzány. Tam se dočtete co to bylo za ksindl
milda70
07. 01. 2009, 13:21JOJO četl jsem. NAVÍC H. J. ZNÁM OSOBNĚ, TAKŽE VÍM ŽE KNÍŽKA NEOBSAHUJE NIC CO BY NEBYLA PRAVDA. TAKY DOPORUČUJU PŘEČÍST. MOC ZAJÍMAVÁ KNÍŽKA.
vyhloš
07. 01. 2009, 13:28aha, že by Bořivoj Nebojsa??? tak ta knika je super sračka
Iceman
07. 01. 2009, 13:34Marczus: Maruška tam má při zběžné prohlídce jednu chybu ve slově "partizáni", jednu čárku ve větě navíc, a vytratila se mu mezera ve "významnýruský". Musím říct že je tu spousta horších kolegů...
Iceman
07. 01. 2009, 13:35Jinak to, že dotyčný byl partyzánem něco přes měsíc, mluví za vše. Já tyhle lidi shrnuju termínem "květnoví partyzáni"
vyhloš
07. 01. 2009, 13:49myslím se, že maruška je autorem prvních dvou vět
milda70
07. 01. 2009, 16:07vyhloš - taky jsi podal chleba 7.května partyzánovi z kočárku? To že to jsou sračky tvrdili "hrdinní takypartyzáni"
vyhloš
07. 01. 2009, 16:25sračka to je, přirovnal bych to sračkám z první půly padesátých let možná, že se ti taky líbí
Tiptop
07. 01. 2009, 17:07Tiez som poznal jedneho co bol partizan a uzival si po vojne vsetky mozne vyhody. az na jeden problem ze on v zivote partizan nebol a skor pomahal nemcom varil im robil im mesiara atd... A po vojne sa s neho stal partizan.
milda70
07. 01. 2009, 17:23vyhloš-spíš mi připadá že těm sračkám věříš ty že všichni partyzáni byli hrdinní a čestní gerojové. Nechcešnám tvrdit že PLZEN osvobila Rudá armáda.
vyhloš
07. 01. 2009, 18:33milda70: z čeho tak usuzuješ? z toho, že jsem vyloženě špatnou knihu označil za sračku???
Kvítek
07. 01. 2009, 18:44A co když jim na tom psacím stroji prostě nefungovalo písmenko Y? To by dávolo smysl, Vy čestináři
Bata14
07. 01. 2009, 18:54vyhloš: Vyloženě špatná knížka? Ale no tak, nemel hovadiny a trochu to rozeber
vyhloš
07. 01. 2009, 19:05myslím, že to nemá cenu
vyhloš
07. 01. 2009, 19:07jinak třeba má kvítek pravdu a na stroji nefungovalo Y
Azaz163
07. 01. 2009, 19:31Vím kde stojí jejich další pomník, skupiny Kirov. Jestli máš zájem o info tak po mailu.
PAVEL001
07. 01. 2009, 21:24Ani bych se nedivil kdyby to potvrzení psal budoucí důstojník Stb, IQ tykve, aktivní člen RG { Rabovací Garda }, podle toho to taky po válce až do roku 1989 vypadalo, samí inteligenti na vedoucích pozicích, jinak článek moc pěkný
vyhloš
07. 01. 2009, 22:10jj, píše nějak divně. podle jména určitě slovák, a jestli ne původem, až někde z východu
dual
08. 01. 2009, 12:09PAVEL 001,naprostý souhlas, mám moc hezkou knížku o partyzánech. Od Rudolfa Strobingera s názvem Rudá zrada, pojednává o genezi jedné takové zasložilé pozdější členky svazu bojovníků proti fašismu. a jelikož znám z dětství popisovanou oblast moc zajímavé čtení. mohu půjčit
dual
08. 01. 2009, 13:55Pokud nekoho opravdu zajímajá historie partyzanského hnutí u nás za 2 sv války vřele doporučuji tento titul. vydaný v roce 1998 nakladatelstvím Votobia z německého originálu Verrat in Rot z roku 1978.Figurují tam velmi známá jména např Utto Koslowski, kapitánDajan Bajanovič Murzin a pod.
dual
09. 01. 2009, 06:09Maruška, upozorněním na tento titul - Rudá zrada, jsem také nechtěl pošpinit, čí znevážit činnost partyzánů u nás, jedná se jen o jednu skupinu. Nabízí však pohled tak trochu z druhé stary. ne tona co jsme byli zvyklí uplynulých 40 let do 11/ 89
MIKmik
09. 01. 2009, 15:05Článek pěkně spracovanej Já se taky chystam do cikhaje něco kopnot a podivat se tam po přírodě!!!
dolin
09. 01. 2009, 23:241 - SNP 1944
Partyzán jde kolem chalupy a zdraví babičku
"Zdravím Babka... Smrť nacizmu!!...!
-Aj tebe chaln, aj tebe!!
2 - Praha květen 1985 (40 let výročí)
Dědo a to ste byli všichni jako partyzáni,...??? Ptá se malý Pepík,..
"Ano,... ale ty mladé neznám....
marczus
10. 01. 2009, 11:32DOLIN
psotek
10. 01. 2009, 16:15Ona to je stará a pořád pravdivá věc. Vždycky když se to "obrátilo", tak ti poslední byli první. Hodně těch co za války byli vpředu a jaksi moc věděli a viděli, později byli rádi, že skončili jenom u lopaty a měli svatý klid. Tak se u nás oceňují hrdinové. Nejlépe in memoriam.
militaria
11. 01. 2009, 11:50Zajímám se o toto období a vím o lidech, kteří se aktivně účastnili protifašistického odboje, ale nikdy neměli potvrzení o své činnosti. Někteří si toto potrvrzení pořizovali až v důchodovém věku dvacet let po válce. Je ale bohužel (v České a Slovenské republice tradiční) mnoho těch, kteří byli celou válkou za pecí a jakmile němci zmizeli, vzali si pásky RG a prováděli svou "odbojovou činnost" na němecých civilistech a mstili se všem. Potom chodili po školách a vymýšleli si příběhy jako ve Svěrákově Obecné škole pan učitel Hnízdo. Co se týká pravopisných chyb, jsou většinou způsobeny tím, že originál potvrzení je psané azbukou na stroji a překlad pro české "takyodbojářské úředníky" kteří samozřejmě kromě češtiny či slovenštiny ovládali pouze němicky (jinak by nemohli dostat Svatováclavskou orlici) zajišťovali rusky hovořící písařky u štábů part. oddílů a nebo se foneticky zapisovali na úřadech rusky na německých psacích strojích. Toto je pravděpodobně první případ.
lih
12. 01. 2009, 13:16Jako velmi hodnotné dílo popisující "partizánskou" činnost na území Moravy považuji knihu HYENY autor : Jaroslav Pospíšil.
Zajímal by mně názor zde přítomných na tuto knihu...
Výše uvedené potvrzení, je dobový dokument, který vypovýdá o dané době. Jako takový ho netřeba zesměšnovat. Takové potvrzení měli svůj účel. Je věc druhá, že je často dostávali i tzv. Květnový partizáni.
je pravda, že taková potvrzení byla vydávána i v 80. tých letech. Ja vlastním konvolut takových potvrzení, výpovědí po kapitánovi Vládního vojska působícího v Itálii ve, kterých dokazuje svoji protiněmeckou činnost a smýšlení dokladů je cca. 20 ks a jsou z let 1945 -1981. Taková potvrzení byla potřebná pro spoustu věcí v civilním životě, nejen výhody, ale i např bydlení, zaměstnání, atd.
Saint.maboul
30. 01. 2009, 14:13Můj praděda z matčiny strany byl zástupcem velitele partizánské skupiny Jan Kozina operující na Vysočině. Před válkou byl nadporučík čs. armády po válce se vyhnul lopatě tak že po 1948 odešel pod nátlakem z armády sám ze "zdravotních" důvodů a ke své odbojové činnosti se nepřihlásil. Několikrát si ho zvali STB na kobereček a donutily ho podepsat prohlášení že za války nevyvíjel žádnou činnost a pohrozily mu že pokud nebude mlčet tak ho zavřou do kriminálu. Jednoduše proto že nebyl ve straně a potřebovali aby se k jeho zásluhám přihlásily někteří soudruzi.
Mám poněm jenom dekrety k vyznamenáním a potvrzení z roku 1946 že byl partyzán podepsané ruským velitem skupiny Jan Kozina možná když bude čas tak to hodím na DW