Pour le Mérite

Chceš-li vědět, co je nového, podívej se do starých knih.



Pour le  Mérite
Nejvyšší pruské vyznamenání za statečnost

Když jsem zde před časem publikoval na pokračování několik informací k Himmlerově darovacím prstenu, správně o SS prstenu cti (SS – Ehrenring ), známém též jako „Totenkopfring der SS“, čerpal jsem převážně informace z  „Výběru materiálů pro KLÍČ k určování některých bojových, pamětních a kvalifikačních odznaků, řádů, medailí a dalších artefaktů německé armády 1936 – 1945“. V diskuzi se pak ozval i hlas : Pročpak se tu neukázal jako první článek o - plácnu železném kříži, rytířském, Pour le Merite, řádu bílého lva, řádu vycházejícího slunce, medaili kongresu, řádu zlatého rouna, nebo třeba leninovo řádu? Zamyslete se nad tímto. .

Protože většinu materiálů čerpám z tohoto „Výběru“, který je sice v češtině, ale o německé armádě 1936 - 1945, těžko mohu psát o „leninovo řádu“ nebo řádu „zlatého rouna“.

Ale snad se Vám bude líbit i několik poznámek a informací k ne příliš známému kříži, kterým se rád honosil i sám ( a nyní se všemi „tituly“ ) první velitel slavné Richthofenovy eskadry za první světové války, vrchní velitel německého letectva, hlava Říšského sněmu, pruský ministerský předseda, prezident pruské Státní rady, nejvyšší pán říšskoněmeckých lesů a honiteb, tajemník Říšské rady obrany a Hitlerův vyvolený nástupce, polní maršál Hermann Wilhelm Göring. (A mimo jiné – měl ho i Rommel. )

Je to kříž, který byl nejvyšším pruským vyznamenáním za statečnost a v uvedeném „Výběru ke KLÍČI“ je zařazen mezi státní vyznamenání. Jeho název je  Pour le  Mérite.

Od 31.5.1842 existují dva druhy tohoto řádu Pour le Mérite, a to :

• Vojenská verze



Kříž řádu „Pour le  Mérite“

• Civilní verze



Líc řádu „Orden Pour le Mérite für Wissenschaften und Kunste“.

Vojenská verze

Osobně si sice myslím, že takovýto kříž ( a asi ani jednu z  jeho mnoha verzí ) nikdy s pomocí detektoru nenajdete. Protože však byl používán i během WW2 a  jde o pěkně propracovanou a mezi hledači nepříliš známou dekoraci, soudím proto, že není od věci prohodit i o tomto kříži pár slov. Jeho počátky lze vysledovat až do 17. století.
V oficiálních materiálech najdeme rozdělení tohoto vyznamenání na tyto dva druhy – a to :

• „základní“ verze

• „vyšší“ verze s dubovou ratolestí

Podle mého názoru sem jako další patří ještě jeden druh tohoto řádu (i když se jedná a zcela výjimečnou třídu) a to Velkokříž Pour le Mérite



základní verze
r> (viz dále v textu) Celkový počet udělených dekorací Pour le Mérite, včetně zlacených byl : 687 687 ks



„vyšší verze“ s dubovou ratolestí
(viz dále v textu)
Celkový počet udělených dekorací Pour le Mérite s dubovou ratolestí včetně zlacených byl : 122 122 ks



a nejvyšší - Velkokříž Pour le Mérite s portrétem Friedricha Velikého.
(viz dále v textu)
Celkový počet udělených dekorací Velkokříž Pour le Mérite byl : 5 ks



a ještě hvězda k tomuto Velkokříži Pour le Mérite

Trochu historie

V květnu roku 1667 byl v  malém germánském knížectví Brandenburg (Braniborsko) založen kurfiřtem Friedrichem Wilhelmem I. řád "Ordre de la Generosité“.

Tento řád byl v první řadě vyhrazen pro královská knížata a nepřicházelo v  úvahu jeho obecné užívání, až o 18 let později. "Ordre de la Generosité“ byl nejen vojenský, ale i civilní řád, vytvořený za účelem odměňování loajálních osob za jejich vynikající služby.

Nebyl to však první založený pruský řád. Starším řádem byl „Řád s labutí“, založený v roce 1443, který však neměl dlouhého trvání.
Na rozdíl od „Řádu s  labutí“ popularita řádu „Ordre de la Generosité“ sílila zejména v regionech Braniborsko a Prusko.

Samotný Pour le Mérite byl založen v roce 1740 králem Friedrichem II.



Friedrich II.

a zanikl s císařem Williamem II. , s jeho abdikací na krále Pruska dne 9. listopadu 1918 a nikdy již nebyl OFICIÁLNĚ obnoven



William II.

Dne 6. června 1740 byl řád "Ordre de la Generosité“ přejmenován na řád „Pour le Mérite“ Friedricha II, který byl známý také jako Friedrich Veliký. Tento řád měl sloužit jako odměna pro věrné spojence za službu v  probíhající válce o území Slezka. Během prvního roku své vlády měl Friedrich II. ambiciozní plán na rozšíření svého malého království. K tomuto si vybral úrodné a bohaté území Slezka. S  tím však nesouhlasilo Rakousko a v následné bitvě u Mollowitz byl v dubnu 1741 Friedrich II. poražen. Koncem roku 1742 se seznam držitelů Pour le Mérite rozrostl na 170 z nichž 38 bylo též nositeli řádu "Ordre de la Generosité“. Tento kříž byl rovněž znám jako "Gracecross".

První tři řády Pour le Mérite obdržel

• plukovník Friedrich Wilhelm markýz de Varenne
• plukovník Hans von Hacke
• Samual von Marschall



Maltský kříž
který má osm hrotů a byl původně vytvořen jako symbol řádu Svatého Jana z Jeruzaléma, který je známý také jako Řád Malty. Řád Svatého Jana je římskokatolický rytířský řád, který byl založen v roce 1066. Kolem roku 1300 založili Johanité řád podobný Maltskému řádu. Maltézský kříž byl světle smaltován se zlatými orlicemi na tmavé glazuře uprostřed erbu.

Medailon řádu Pour le Mérite měl v průběhu let mnoho úprav, některé z nich spíše nenápadné, zatímco jiní velmi dramatické. Základním návrhem tohoto řádu je kříž, který má mezi svými rameny čtyři orlice.



Tento řád byl nošen na černé stuze. Tento speciální symbol Johanitského řádu vypadá, že je základem pro mnoho jiných návrhů podobných dekorací v celém Braniborsku a Prusku.



Vyznamenání často mylně zaměňované za řád Pour le Mérite – medaile Řád svatého Jana z Jeruzaléma.

Když byl 12. května 1667 založen řád "Ordre de la Generosité“, jednalo se  o jednoduchý zlatý kříž s drahým kamenem uprostřed.
V pozdějších letech kolem roku 1685 byl pak medailon upraven a vzhledově se již hodně podobal Johanitskému řádu.



Tato nová insignie pozůstává ze zlatého maltézského kříže, blankytně modrého smaltu a na horním ramenu kříže nesoucí zlaté ručně malované písmeno „F“, které znamená Friedrich a nad ním je namalovaná kurfiřtská koruna. Na zbylých ramenech kříže pak byly slova „Gene“, „Rosi“ a „Te“. Rubová strana je hladká, modře smaltovaná. Kříž byl nošen kolem krku na dlouhé černé stužce, která byla „dva prsty široká“. Tento návrh byl opraven (revidován) v roce 1740 při založení řádu „Pour le Mérite“. Samozřejmě se změnou vzhledu byl změněn i název a na černou stuhu byly přidány stříbrné lampasy.



Pokud byl někdo držitelem řádu "Ordre de la Generosité“ a obdržel rovněž řád „Pour le Mérite“, musel starší vyznamenání vrátit. V opačném případě měl možnost držet toto vyznamenání až do své smrti.

Diskutovanou otázkou u řádu i medaile je, proč německý rytířský řád v Prusku a Braniborsku je nazýván francouzskými jmény. Odpověď na tuto otázku je vcelku velmi jednoduchá. V době existence obou řádů ("Ordre de la Generosité“ a „Pour le Mérite“) byla u dvora oblíbeným jazykem francouzština. Na panovnických dvorech v  té době bylo velmi módní mluvit francouzsky. Podle Davida Edkinse, autora několika monografií o řádu „Pour le Mérite“ (Modrého Maxe) došlo v době mezi léty 1740 až 1800 k  moha změnám ve vnějším vzhledu i v konstrukci této dekorace. Změnil se i styl písma z římského na styl latinkový. V průběhu pozdějších let existuje také mnoho dalších variant. Ke změnám došlo i v průběhu druhé světové války. Existují rovněž i varianty podle toho, kdo byl výrobcem tohoto řádu, např. Wagner, Rothe nebo Godet.

Udělení „Pour le Mérite“ v první světové válce :

1914 1915 1916 1917 1918 celkem
Armáda 10  48  55  124 296 533
Námořnictvo 1  3  10  16  19  49
Letectvo 13  27  40  80
Zahraniční 1  5  6  7  1  20
Ostatní 1  1  2  1  5

CELKEM 13  57  86  175 356 687

CELKEM po dobu svého trvání byl řád Pour le Mérite udělen :

• Pour le Mérite 687 687 ks
• Pour le Mérite s dubovou ratolestí 122 122 ks
• Velkokříž Pour le Mérite 5 ks



udělovací dekret

Popis na tomto dekretu byl následující :

My Wilhem, z  Boží milosti král Pruska, svěřuji Oberleutnantovi … xxx …. z  2. armády řád „Pour le Mérite“ a dávám mu právo na zákonné držení tohoto řádu, který je certifikován v době psaní s  naším podpisem a otiskem královské pečeti.
Vrchní velitelství dne … xx …. . a podpis.

Porovnání měřených velikostí u 7 křížů



A
Celková délka
53,0 52,5 56,0 51,2 53,0 53,0 54,2

B
Celková šířka
52,5 53,2 56,0 51,0 53,2 53,4 53,8

C
Celková délka
56,0 57,5 58,5 55,5 56,5 57,0 57,5

D
Délka horního ramene
26,0 26,0 28,0 26,5 27,0 27,0 27,0

E
Spodní šířka
20,0 20,0 20,0 21,5 19,5 20,0 20,0

Tučně modře jsou napsány rozměry získané při měření zlatého odznaku, který byl rovněž označován jako „Godet“.

Někteří nositelé tohoto kříže



Rupprecht, korunní princ Bavorska, německý polní maršál ( německy : Kronprinz Rupprecht von Bayern ) byl posledním bavorským korunním princem. (* 18. května 1869 - + 2. srpna 1955)

• udělen Pour le Mérite v srpnu 1915 a dubové ratolesti 1916.



Otto Eduard Leopold von Bismarck, hraběte Bismarck - Schönhausen, vévoda Lauenburg, princ Bismarck



Gebhard Leberecht von Blücher, ( * 16.12.1742 - + 12.9.1819 ), Kníže von Wahlstatu, pruský Generalfeldmarschall



Manfred Albrecht Freiherr von Richthofen, (* 2. května 1892 – + 21. dubna 1918), vynikající stíhací letec z WW1, přezdívaný „Rudý baron“.
A protože jsem také „fanda“ do letectví, tak ještě několik bližších slov k tomuto vynikajícímu letci. Za úsvitu 21. dubna 1918 se Richthofen vydal na osamocenou patrolu v okolí Sailly-le-Sec. Pojednou se na obloze objevily dva anglické Camely od 209. squadrony, pilotované poručíkem W. R. Mayem a kapitánem A. Roy-Brownem. Po krátké honičce byl Richthofen sestřelen a dopadl k australské dělostřelecké baterii. Podle některých zdrojů jej setřelil A. Roy-Brown, pravděpodobněji ho však zasáhla náhodná kulka vypálená ze zákopu, neboť letěl příliš blízko země. Britský pilot přelétávající německé letiště v Cappy shodil dopis informující Němce o Richthofenově smrti. Byl pohřben ve Francii a později bylo jeho tělo exhumováno a znovu pohřbeno s členy jeho rodiny ve Wiesbadenu v Německu.
Za svou bojovou kariéru dosáhl celkem 80 vzdušných vítězství, z nich většinu na letounu Albatros D-III. Na rozdíl od dosti rozšířené legendy také nelétal na celočerveném letounu, ale červenou byly zpravidla natřeny jen některé jeho části. Fokker Dr. 1, na němž byl sestřelen, nesl číslo 425/17.



Max Immelmann, (* 21. září 1890 - + 18. června 1916), další německé stíhací letecké eso z WW1



Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg (* 2. října 1847 - + 2. srpna 1934)



Hermann Wilhelm Göring, maršál Luftwaffe



Erwin Johannes Eugen Rommel, (*15.listopadu 1891 - +14.října 1944), snad nejslavnější německý maršál WW2



Alexander Vasiljevič Suvorov, (rusky : Александр Васильевич Суворов), (* 24. listopadu 1729 - + 18. května 1800), byl čtvrtý a poslední generalissimus ruského impéria



Alfred von Tirpitz, (* 19. březen 1849 - + 6. březen 1930), německý admirál, státní tajemník Imperial Naval Office. Byl po něm v době WW2 pojmenován i křižník.

Poslední neoficiální vydání Pour le Mérite podal Rothe z Vídně v roce 1964 pro Theo Osterkampha, jako uznání za to, že byl jmenován kancléřem Řádu.

Několik ukázek, jak se řád „Pour le  Mérite“ v průběhu let měnil :

Zde uvádím pro názornost pouze foto bez bližšího popisu. To je myslím pro názornou ukázku, jak se řád měnil, postačující.



„Modrý Max“ s portrétem Ernsta Udeta s datem 1917/41, který byl udělován rok po jeho úmrtí



Kříže Pour le Mérite a postup časem



před rokem 1780, vyroben ze zlata, nápisy ručně dozlacovány



1800 – vyroben ze zlata, písmo ručně dozlacované lístkovým zlatem, zde skoro setřené



rok 1808



rok 1820



1848 - 1849, materiál : zlato, tento typ s korunkou byl udělován během válečných let 1848/49. Má ručně psané a zlacené nápisy.



Období 1876 – a francouzsko pruská válka 1870 -1871, materiál – zlato, nápisy ručně psané a zlacené



1848 – 1863, materiál : zlato, ručně psané nápisy a zlacení,





1916 a 1918
velikost : 52,5 x 54,5 mm, hmotnost : 33 gramů

A různé byly i změny v sytosti modrého smaltu



Velkokříž Pour le Mérite



Tato speciální třída Pour le Mérite byla založena králem Wilhelmem I. dne 18.září 1866 a byla udělena pouze 5 osobám.

Konkrétně se jednalo o :

• 11.11.1866 - jej obdržel král Pruska Wilhelm I.
• 1.9.1873 - korunní princ Pruska Frederich Wilhelm
• 1.9.1873 - princ Pruska Karl Friedrich
• 24.4.1878 - císař Ruské říše Alexander II.
• 8.3.1879 - maršál Hellmuth von Moltke

Po smrti Wilhelma I. již nebyl Velkokříž Pour le Mérite nikdy znovu udělen.
Velkokříž se nosil zavěšený na krku standardní stuhou a Hvězda k tomuto Velkokříži na levé straně prsou. Velkokříž má velikost dvojnásobku velikosti „běžného“ Pour le Mérite a v jeho středu je medailon s portrétem Friedricha Velikého.

Kde se nalézají tyto původní dekorace není známo. Předpokládá se, že mohou být stále v  držení rodiny Hohenzollern, nebo byly zničeny při bombových útocích za WW2.

Zde prozatím ve zkratce končím základní orientační informace k vojenské verzi řádu „Pour le  Mérite“. V další části v několika poznámkách uvedu krátký průřez civilní verzí této dekorace.

Zájemce, kteří by chtěli získat podrobnější informace v nezkrácené verzi (a to nejen k  řádu „Pour le  Mérite“) odkazuji na adresu http://hledac. ww2.sweb.cz/. Současně zde na této adrese naleznou v  části „Různé“ i již zde dříve publikovanou stať k Totenkopfringu der SS  (rovněž v nezkrácené verzi) a také ukázky k dalším dekoracím. Za zmínku např. stojí stať a dosud nikde nepublikované barevné fotografie z  unikátního nálezu v  ČR a to „Čestného námořnického kordíku s  brilianty“, kterých bylo v originále uděleno pouhých 9 ks (7+2 ks). Ale o tomto nálezu snad až někdy příště.

real 2