Povojnové využitie vojenského materiálu III.

Zajímavé. Muselo toho být mraky, když se vyplatilo rozjet výrobu.

https://m. youtube.com/watch? v=FPPdpuSSWf8

https://m. youtube.com/watch? v=FPPdpuSSWf8

řekl bych, že to bylo dělané z nezakalených zmetků, těžko by přelisovali zakalenou helmu
http://www.fisherklub.cz/? q=obsah/v%C3%BDroba-helem

Dokonce jsem v městském muzeu v Lipsku viděl dobový dokument z výroby těchto cedníků. Vyráběly se z hotových přileb, první operací bylo odsekání nýtů řemení a výstelky. Nebyly to ale jediné výrobky. Byly tam vystaveny konve na mléko z plechovek od plynových masek a petrolejové lampy vyráběné z jejich filtrů. Prostě nouze naučí leccos.

Pro kebabJm. Mám už hodně roků a jako kluk jsem v kině viděl krátký film, jak se ty cedníky po válce u nás vyráběly z hotových helem. Naráz se vyrážely ty jednotlivé jako kytičky otvorů. Držel to v ruce pán a ten to jenom pod tím razidlem šikovně otáčel. Pamatuju, že mu o šlo velmi rychle.

co dítě jsem ten film viděl také a jak z těch helem ukrajovali ty okraje-to mne fakt vzalo.

Ešte ako decko som sa motal po stavbách, a vtedy ešte neboli miešačky a kadejaké stavebné stroje.... malta aj cement sa miešali ručne a potom sa naberákom prehadzovali z veľkého koryta, kde sa to miešalo, do vedier... a tá naberačka bola helma, s navareným kusom rúry pre drevenú rúčku...

tibko: takych heliem mam v zbierke niekolko, nie len nemckych.

Mimochdem jsem dokument o poválečné výrobě cedníků z přileb viděl v české televizi také. Ale je to už hodně, hodně dávno.

Odkaz na ten dokument dal Honzig o kus níž. A pokud to není on, je asi velice podobný.

pro sadovnik: když máš hodně roků zkoušel jsi helmu někdy rovnat nebo provrtat vrtákem, jen jestli víš co je to za materiál? a to video sem vložil Honzig -
https://m. youtube.com/watch? v=FPPdpuSSWf8

kebabJm:

Při výrobě po kalení následovalo popouštění proces, který zakaleným přilbám dodal potřebný stupeň pružnosti - tzn. vyhřátí přileb na určitou teplotu s následným pozvolným vychlazením. Takže před recyklací stačilo přilby vyhřát na vyšší teplotu a nechat pozvolna vychladit, takže materiál pozbyl původní tvrdosti.

Mravenče, dost pochybuji o tom, že by se jakákoliv přilba kalila. Připadá mi to jako technologický nesmysl vzhledem k účelu použití. Můžeš kalení přileb nějak doložit? On totiž materiál po tažením získává určité jiné vlastnosti než původní a ani se nepopouští, nýbrž normalizačně žíhá. Rád se poučím.

http://www.fisherklub.cz/? q=obsah/v%C3%BDroba-helem

O výrobě přileb se dá například dočíst zde:

Ludwig Baer: Vom Stahlhelm zum Gefechtshelm, Band 1/1915-1945/

Kalení je specifický případ zušlechťování oceli a má specifickou technologii. V tom videu není zřejmé, o jakou technologii zušlechťování jde. To, že je ocel ohřátá a schlazená nemusí být kalení. Kalená přilba se mi zdá technologický nesmysl, zejména, když není z videa vidět, že by bylo údajné kalení následně popouštěno. Kalená přilba bez další tepelné úpravy by byla křehká a to jistě není. Pokud by někdo znal chemické složení plechu přileb, dejte to sem. Otázkou je, jaké procento uhlíku ten plech má, pak lze říci, co ta tepelná operace na videu znamená. Tu knihu nemám k dispozici.

stepe:
posli mi maila - cvaknu ti tech par stranek z knihy - je to dost tezka odborna nemcina a nechce se mi to louskat. V jednom dokumentu o vyrobe RU prileb mam vyslovene napsano - kaleni a nasledne napousteni.
Slozeni ocele nem prilby: C:0,34, Mn:0.55, Si 1.86, S: 0.018, P: 0.014, Ni:2.03, Cr:. 34
, Cu:. 30

9988@centrum.cz --- Dík, rád se poučím a dám vědět.

helmy urcite neboli kalene to je hlupost, posielam aspon strojovy preklad z vyroby M42: Prvá úprava, ktorej cieľom bolo zrýchliť výrobu, by sa uskutočnila 26. marca 1940. Vzduchové otvory na oboch stranách prilby by boli vytlačené do ocele namiesto toho, aby boli oddelené kusy, ktoré boli na mieste. Oceľ by sa tiež zmenila na ťažšiu mangánovo-kremíkovú oceľ. Predchádzajúca použitá oceľ z molybdénu by už nebola používaná, pretože 90% svetového molybdenitu potrebného na výrobu ocele bolo v USA a Južnej Amerike a stalo sa nedostupným pre nemecký nákup.
Zatiaľ čo reliéfne vetracie otvory umožnia rýchlejšiu výrobu prilby, nebude to stačiť dlho. S inváziou Sovietskeho zväzu v júni 1941, nehovoriac o kampaniach v severnej Afrike a na Balkáne, bolo potrebné rýchlejšie prilákať helmy. Konečná úprava bola nariadená Nemeckým vysokým veliteľstvom 6. júna 1942. Ako ekonomické opatrenie by valcovaná hrana prilby bola prerušená v prospech surovej hrany. Spôsob výroby by sa tiež zmenil. Pôvodná metóda pomalého lisovania v kombinácii s prehriatým temperovaním, ktorá sa mala vykonať v niekoľkých krokoch, sa zmenila na rýchlu metódu lisovania za horúca, ktorá by mohla vytvoriť prilbu v štyroch krátkych krokoch.
Surový okraj sukne na prilbe M42
Zatiaľ čo nová metóda tepelnej pečiatky by umožnila rýchlejšiu výrobu prilieb, malo to to isté. Kvôli rýchlej výrobnej metóde sa sukne týchto prilieb často nachádzajú s značkami stresu.

Pokud je ocel německé přilby toho složení, jak uvádí Ferda Mravenec, tedy: C: 0,34, Mn: 0.55, Si 1.86, S: 0.018, P: 0.014, Ni: 2.03, Cr: 0.34 Cu: 0.30, jednalo by se o nízce legovanou ocel, kdy vzhledem k obsahu niklu by se dala zařadit mezi ocele dle ČSN tř. 16.

Jde o  kalitelnou ocel, kdy určující pro kalitelnosti je uváděný obsah uhlíku 0,34 %, což je při určité toleranci někde na spodní hranici, kdy do 0,2 % jsou nekalitelné cementační oceli.

Uváděná síra a fosfor jsou ve složení nežádoucí příměsi a při větším obsahu zhoršují vlastnosti, zde jsou udávány pouze jako maximální přípustné. Mangan a křemík zvyšují pevnost a tvrdost, ve vzájemné kombinaci zvyšují pružnost. Nikl zvyšuje mez kluzu, potřebnou např. i při tažení a v kombinaci s chrómem zvyšuje prokalitelnost (zde není třeba), plasticitu a houževnatost. Nikl zvyšuje i použitelnost (stabilitu vlastností) v mrazu. Křemík pak žáruvzdornost a odstranění křehkosti při popouštění. Chrom zvyšuje pevnost, otěruvzdornost a prokalitelnost. Měď v této koncentraci 0,3% je pro zvýšení kalitelnosti. Všechny pak v souhrnu zlepšují odolnost proti korozi a zlepšují prokalitelnost, i když u slabého plechu je toho netřeba, spíše v tomto případě jde o výsledek zkoušek, kdy toto složení bylo vyhodnoceno jako nejlepší. Složení možná podléhalo i nějakému utajení, vzhledem k čistě vojenské výrobě. Obsah uhlíku je dost nízký, uvádí se, že nekalitelné oceli tzv. cementační jsou do 0,2 % C  a že kalit lze již nad 0,2 % C, ale to asi bude trochu chybné, když tam není rozdíl. Spíše kalitelné (možnost zpevnění) jsou oceli od 0,3 % C, což uvedený materiál splňuje.

Kalení je všeobecně nepřípustné u věcí či součástek, které by mohly způsobit úraz. Zakalená přilba a to i v případě popouštění by mohla být nebezpečná, kdy je třeba mít na mysli, že je vždy nějaké % zmetkovitosti a i kalení na spodní hranici tvrdosti (proč?) by mohlo znamenat problém. V případě té přilby se zřejmě jedná o zušlechťování, což je zvláštní způsob kalení, kdy není požadovaná tvrdost, ale zvýšení pevnosti v tahu. Toho se dosáhne po vhodné kalící teplotě popouštěním na strukturu, nazývanou sorbit. Samozřejmě věc (přilba) má po zpevnění i zvýšenou tvrdost, ale již by se neměla vlivem té krystalické struktury rozlomit prasknutím např. při zásahu střepinou granátu, úderem kladiva, průstřelem apod. Jedná se o kaličský kompromis mezi tvrdostí a houževnatostí, kdy požadavkem je jen houževnatost. U kalení jde vždy o tvrdost různého stupně. Nejde tedy o kalení, ale zušlechťování, technologicky je to podobné, používají se však rozdílné teploty časy a samozřejmě názvy. Při tomto procesu jakož i při kalení se při niklových ocelích ochlazení provádí do oleje a možná to je i vidět na videu z výroby. Na tom videu chybí pak (nevšiml jsem si) ono popouštění.

kalené nekalené, životně důležité! hlupáci

Panzer88 - to by tady musela být většina diskutujících, zajímajících se o jiný problém než ty hlupáky, jelikož co je tady životně důležité.