Pozdní ježíšek

Tak mě pozvali kámoši na hostovačku. V 8,30 jsem dorazil a už se podávala káva, pak spěšný přesun na lokalitu (samej kopec no hnus). Při pohledu na ty kotáry se mě zastavovala pumpa a hlásil jsem tam já nelezu. Dorazil mě Honza když řekl, že to tu projeli už nejmíň padesátkrát. Nu což jdem na to zavelel Olda. Čumím na kopec a pak to vezmu podél něj. Hromadka kamení a já hlásím první nález. Z kamenů na mě koukala rukojeť bez zásobníku, a on to Radom. Jarda konstatuje dobrej začátek a špatnej konec. Nálada už je lepší a lezu do kopce v kterém na mě čeká pár mincí, sežranej šturm a kousek čepíčáku. Na kopci se scházíme a já svačím. Cestou z kopce nacházím závěr do STGčka a Sauera. Dole pod kopcem hlásím hlaveň p-38 a dva bodáky (Manlicher a Lebel). Kluci zatím nenašli nic zajímavého a Honza prohlašuje, že ho mystifikuju mím detíkem (hledám totiž bez sluchátek) a že stašně řve. V dalším kopci nacházíme náboje Mauser, Luger a já křesadlo s bronzovím psíkem. Honza hlásí že můj detík je pasqil a šmejd. atím nic nenašel a už má depku. Jsu 2 hodky a vracíme se k autu a v hromádce listí fakt super střeďák. Odhrnu listí a už se na mě směje koženej futrál a byla tam. Ježíšek mi dal dárek, pozdě ale přece. Honza mě nadává do nenažranců a můj detík teď pro- změnu nazívá chcípákem. Dávám mu ten koženej futrál samozřejmě bez obsahu, abych si ho udobřil a prohlašuje mě králem lovu. Křesadlo dávám Jardovi ten je sbírá. U Honzy dávám kafe a prohlídnu nálezy od té doby co jsem u nej nebyl a letím k domovu.

Mnoho štěstí do Nového roku a spoustu plodných lokalit všem pacientům jako jsem já přeje Makar.