Praga TNH n. A / Pz.Kpfw. 38(t) n. A

Jak málo stačí k tomu, aby člověk začal po něčem pátrat. Mě k tomu stačila fotografie a pohled, které jsem dostal od kámoše, který je někde vyštrachal. Koukal jsem na ně a ten tank jsem poznával, ale ta věž. Žádné označení a v pozadí severomoravský Radhošť. Tak jsem začal pátrat. A tady je to co jsem nalezl v odborných knihách.
Již od samého počátku války hledala německá armáda rychlé a obratné obrněné vozidlo určené k hloubkovým průzkumným akcím, ale běžné lehké tanky nevyhovovaly pro svou nízkou rychlost. Téměř rok trvalo zkušebnímu oddělení 6. odboru zbrojního úřadu (Wa. Pruf. -6), zabývající se obrněnými i ostatními vozidly, než stanovilo definitivní podmínky pro průzkumný lehký tank. V červenci 1940 byly tři osvědčené firmy vybídnuty k vývoji obrněného pásového průzkumného vozidla o hmotnosti 12-13 tun, s rychlostí alespoň 50 km/hod. Jednalo se o nám známé protektorátní továrny Škoda-Werke a BMM, jakož i německý koncern MAN.
Škodovka vycházela ze svého tanku LT vz. 35 a předložila projekt T-15. protektorátní výrobci dostali za úkol postavit po pěti prototypech, přičemž první vůz měl nýtovanou konstrukci z kotlového plechu, druhý již svařovanou karoserií ze stejného materiálu, třetí opět nýtovanou, ale z pancéřových plechů a definitivní řešení představovaly poslední dva prototypy-svařované z pancéřového materiálu. Všech deset kanónů ráže 37mm pro české stroje vyvíjela plzeňská Škodovka pod kódem A 19, přičemž šlo vlastně o úpravu osvědčeného typu A 7 pro válcovou čelní stěnu věže. Průzkumné tanky si zachovaly původní výzbroj (kromě kulometu v korbě) svých předchůdců, ale dostaly nové podstatně silnější hnací agregáty.
BMM dodala svůj první prototyp podle plánu v prosinci 1941, další měly následovat vždy po měsíci. Koncem ledna 1942, spolu se škodováckou T-15 a německým MANem Vk 1303, se sešly ve Zkušebním středisku pro tanky a motorizaci v Kummersdorfu, kde v březnu a dubnu probíhaly srovnávací testy. Po skončení jejich první části, kdy Pz. Kpfw. 38(t) n. A. ujel 3866 kilometrů naprosto spolehlivě, bez závažných závad, MAN měl určité problémy a T-15 trpěl četnými poruchami hnacího agregátu, se vozy vrátily do továren k úpravám.
Výkony všech tří typů byly obdobné, ale provozní spolehlivost reprezentanta BMM jednoznačně dominovala. Zkušební komise proto navrhla tento vůz k zavedení do výzbroje. Nicméně nadřízené orgány přiřkly prvenství typu MAN, který byl jako Pz. Kpfw. II Ausf. L (Luchs) objednán v počtu 800 kusů, ale zřejmě zase tak dobrý nebyl, neboť po vydodání 131 vozů jeho výroba skončila. V roce 1944, kdy se spotřeba průzkumných obrněnců u jednotek stala zvlášť naléhavou, sáhla německá armáda ráda po starém dobrém Pz. Kpfw. 38(t). Urychleně vyvinutý Aufklarungspanzer 38(t) využil původní korby, ale dostal silnější motor Praga AE s novými převody a malou, shora otevřenou věž vyzbrojenou 20mm automatickým kanónem.
Ostatní prototypy programu TNH n. A. -PZ. Kpfw. 38(t) n. A. sloužily k pokusům. Třetí, pancéřový nýtovaný vůz, posloužil firmě k pokusům se vzduchem chlazeným dieselovým motorem Tatra o výkonu 162 kW, prováděných ve spolupráci s automobilkou Tatra v Kopřivnici, tehdy se nacházející na území Německa. Úspěšné výsledky těchto pokusů posloužily při řešení programu Jagd-panzer 38(t) – stíhače tanků, známého později pod názvem Hetzer, který od Pz. Kpfw. 38(t) n. A. převzal také pojízdná kola o průměru 810mm. Pátý prototyp jezdil ještě v roce 1950 jako TNH 57 s maketou věže vyzbrojené novým automatickým kanónem Škoda ráže 57 milimetrů.

Převzato z časopisu: Praga LT vz. 38 (vydavatel MBI)
Napsal: Vladimír Francev, Charles K. Kliment
Foto: 1-sbírka autora
2-sbírka BEDA
3-pohled Radhošť (1129 metrů nad mořem) sbírka BEDA