Přátelské setkání hledačů na Moravě

01. 12. 2004 Autor: UC 8561× 1

Jelikož jsme před nedávnem pořádali setkání/posezení u pivečka v Praze, tak jsme chtěli zajistit něco podobného pro Moraváky. Zájem byl a tak jsme vybrali sklípek, Metaxa provedl rezervaci a vše se konalo tento pátek. Začít jsme měli v 18:00, ale jelikož jsem se trošku zasekl v Praze, nabral jsem hodinový skluz. Asi v 17:50 mě volal Petr4, že již je na místě a majitel sklípku o žádné skupině hledačů neví. Polil mě pot až na ……. . V tu chvíli jsem byl asi 10 km před vjezdem na dálnici u Jihlavy. Okamžitě jsem volal Marfymu jestli má číslo na Metaxu a vysvětlil mu celou „průserem“ vyhlížející situaci. Číslo na Meataxu neměl a tak sem ho poprosil ať ho zkusí sehnat a já pokračoval v cestě na Brno a postupně obvolal všechny mrcasníky na které mám tel. S obvoláváním jsem skončil asi 10 km za Brnem!! Žel bohu nikdo číslo na Metaxu neměl a tak, alespoň Oťas hodil do fóra urgentní žádost ať se mi Metaxa co nejrychleji ozve. Volal jsem také samozřejmě i do sklípku a majitel zkontroloval všechny rezervace, ale hledače tam prostě neměl. Naštěstí mě uklidnil tím, že tam mají ještě jednu místnost, kde nám zatopí v krbu a ubytování také zajistí. Trošku jsem si oddechl, že už to snad takový průšvih nebude a klidnější sem byl i proto, že jsem na autě neměl pražskou SPZ – nevím proč, ale nějak prý nejsou na Moravě populární ;-)

Do Bořetic jsem dorazil chvilku po devatenácté hodině a po chvilce bloudění (i když mě tamější domorodci informovali docela přesně viz. jedna babička Ábééé sklípek? Tož to bude tam na tem kopcu, já bývám jen tadý na dědině a tam bych ani nedóšla. ) jsem dorazil do Kravihorské spolkové republiky zaparkoval u hotelu a chtěl vyrazit hledat mezi spoustou sklípků ten náš.

Jen co jsem vylezl z auta procházela kolem mě „podivná“ skupinka lidí. A on to byl Metaxa s Kortézem a jejich banda. Tak sem měl radost, že jsem ho konečně našel a objasnil mu celou situaci. Přišli jsme ke sklípku a hned na majitele, který sice tvrdil, že to Metaxa zamlouval, ale …. . Pak jsme se jednoduše shodli, že jim přijela lukrativnější skupina co si objednala i cimbál a hold jak jsme zjistili je to pro ně jen kšeft. Ještě jsem si rychle zajistil ubytovaní jelikož se mi nechtělo na ubytovnu, která byla vzdálena 3 km od sklípku a již do předu sem tušil problémy s následným odvozem na ni i když se majitel dušoval, že odvoz zařídí. Naštěstí jsem ukručel slečnu na recepci hotelu vzdáleného od sklíku cca 200 metrů kde pro mě objevila volný pokoj a vše bylo vyřešeno.

V místnosti se už topilo v krbu a nakonec jsem byl rád, že máme vlastní místnost jelikož zde budeme mít klid. Mrcasníci se začali sjíždět z celé Moravy a dokonce přijel i Skiper z Bratislavy díky, kterému to bylo vlastně mezinárodní setkání ;-) To, že akce dopadne šťastně bylo jasné, když žena majitele sklípku rozbila plný tác sklenic, které nám nesla na víno – že by se nás lekla? J)) No hlavně, že střepy znamenají štěstí ;-) Každý jsme si dali skleničku vína a hurá ven k rožni nechat si naložit kus čuníka Pepíka a pár stejků. Na Jezevce už nezbyl velký talíř, ale ukázal se jako muž činu – vzal si obrovský obložený tác jehož obsah shrnul na jiný a měl vystaráno.

Takže jsme se napapkali, hojně při tom klábosili a popíjeli někdo vínko jiný pivečko a sem tam nějaká ta slivovička. Následně jsme vyrazili dolu do sklípku na degustaci vína kde bylo samozřejmě také veselo ;-)))) Večer se rychle změnil v noc a my dál bujaře popíjeli a vesele klabosili o hledání - no bylo to moc fajn. Když se uvolnilo místo ve vinárně majitel nás tam přizval. Cimbal byl už pryč, ale byla tam puštěná hudba tak někteří z nás začali pěkně křepčit. Po několika dalších slivovičkách jsem usoudil, že je čas jit uložit hlavu ku spánku. Bylo asi 3:30. Do hotelu jsem bezpečně trefil ;-) dal si spršku a usnul jako miminko.
Co se dál dělo ve sklípku znám již jen zprostředkovaně a raději to nezveřejním – kdo tam byl ví a kdo ne měl se zúčastnit ;-))

Ráno jsem se vzbudil kolem 9 a chtěl podat krátký raport na web jenže CDMA tam nemělo signál tudíž sem na hoďku ještě zalehnul a očekával kdy příde pan bolehlav – asi zabloudil o pokoj vedle nebo spíš měl hodně práce na ubytovně a na mě už neměl čas ;-)

Sbalil jsem věci skáknul s nimi do auta a rychle na snídani. Ti co přežili noc se začali pomalu sházet a počítali jsme ztráty, které se ustálili na několika „lehce raněných“ a dvouch „těžce raněných“ které nebylo možno žádným způsobem vzbudit. Někteří dopadli lépe jiní hůře dokonce se našli i tací co „volali snad až do Ruska“ ;-)

Samozřejmě se všichni těšili na společný mrcásek. Jako navigátor byl vybrán Jezevec, který zdejší kraj zná a směřoval naše vozy na jeden kopec porostlý lesem na jehož kopci měli být údajně okopy z války. Po silnici cesta ubíhala dobře, ale když jsme odbočili na polní „brázdu“, bylo to horši. Až k lesu jsem dojel pouze já, ale je nutno přiznat, že Jezevec, který seděl vedle mě vypadal, že se bojí. ;-) Ostatní zůstali raději v pulce cesty a k lesu došli po svých.

Jezevec s sebou neměl detektor tak jsem mu půjčil GMaxxe a jelikož hledá s GoldMaxxem neměl s tímto detektorem problémy. Jeho obuv se do lesa také moc nehodila a tak jsem mu půjčil mé kanady, které mu byli tak o tři čísla větší a jeho pohyb v nich byl více než komický. S nadšením jsme se rozprchli po lese a hledali a hledali. A našli? No spíš nic než moc. Sem tam nějaká ta hilzna, mince z protektorátu, RU a komondíry, několik olověných kulek, pár starších přezek různých typů. Zip našel zaměřovač z protileteckého flaku, ale nakonec ho tam nechal a asi nejlepší nález učinil Marfy – malá stříbrná mince – dle prvního zběžného ohledání od Pytlíka je to nějaké německo jestli si dobře pomatuji 15-16. století.

Následně jsme se rozloučili a vyrazili ke svým domovům s tím, že se všichni těšíme na Pekelné doly 2005.

Díky všem co se akce zúčastnili a věřím, že se vám setkání líbilo stejně jako mě a slibuji, že akce na Moravě budeme pořádat i nadále.

Lovu zdar,
UC

Na závěr trocha obrazové dokumentace: