Přátelské setkání hledačů Sloup 2013 - report

Přinášíme slíbený report z letošního desátého výročního setkání hledačů Sloup 2013, které se konalo 3.–5. května.

Kde začít? Asi nás všechny trochu strašila předpověď počasí. Nicméně jediné severní Čechy slibovaly dobré počasí, a tak jsme doufali, že tomu tak skutečně bude. Co si budeme povídat, počasí je jedním z nejdůležitějších faktorů a zároveň zárukou povedené akce.

Pátek je klasickým dnem „nájezdu“ většiny účastníků. Já jsem přijel do rekreačního střediska Stap, ve kterém se akce tradičně konala, před 4 hodinou a již zde bylo docela slušně živo. Bylo milé vidět staré známé tváře, které se účastnily již prvních setkání, které jsme pořádali od roku 2004 v Pekelných dolech. Všichni se postupně ubytovávali, klábosili o hledání. Také se rozběhl domeček s občerstvením, točilo se první pivečko a začali se grilovat klobásy. Postavili jsme i velký francouzský vojenský stan. Měla to být záloha, kdyby přece začaly padat trakaře. A to nejdůležitější bylo, že za celou dobu na nás nespadla snad jediná kapička deště. U ohně jsme seděli dlouho do noci a vesele debatovali o všem možném i nemožném, co souviselo s naším společným koníčkem.

Sobota
Sobotní ráno přivítalo všechny účastníky setkání slunečními paprsky, které nádherně nasvítily skalní hrad Sloup tyčící se nad námi. V 9.00 jsme akci formálně zahájili a přivítali všechny, kdo si s námi přijeli užít pohodový víkend. Někteří vyrazili s detektory zkusit štěstí v bližším či vzdálenějším okolí a doufali, že se jim podaří nalézt něco pěkného. Ostatní dále vesele debatovali, trápili detektory na separačním polygonu a od nás vyzvídali informace o detektorech a seznamovali se s těmi, které jsme na setkání přivezli.

Důležitou věci bylo započetí grilování pašíků, na které se všichni jistě těšili. Bohužel během grilování nastala porucha u hlavního grilu a jako naschvál se gril přestal točit. Naštěstí se vše podařilo opravit a rád bych zde poděkoval Jezerovi, který s opravou vydatně pomohl. Holt je to kluk šikovná. Díky těmto technickým problémům se porcování prvního selátka trošku posunulo – za což se omlouvám. Letos se o výčep piva, stravování a zmíněné pašíky staral Marcel a jeho kolektiv a samozřejmě i jim patří dík.

Proběhla i malá ukázka kvadrokoptéry Phantom DJI, kterou jsme si pořídili do našeho technického vybavení. Pomáhat bude hodně při snímkování výzkumů archeolokalit, kde pravidelně pomáháme, a jistě se najde i další uplatnění. Samozřejmě je to i krásná hračka pro nás velké kluky. Je schopná unést až 500 gramů, takže GOPRO kameru unese zcela bez problémů. Tyto kamery znáte z našich videí.

Hod detektorem
Na druhou hodinu byla naplánovaná klasická soutěž, a to hod detektorem do dálky. Pro nezasvěcené doplním, že se jedná o železný detektor, který jsem nechal vyrobit v roce 2005, a jeho hmotnost je cca 12 kg. Hází se s ním volnou technikou do dálky, z bezpečnostních důvodů z místa a detektor se nesmí roztáčet atd. Soutěží se ve 3 disciplínách: junioři, ženy a muži. Ohodnoceni jsou 3 nejlepší v každé kategorii. Letos vítěz bral rýč Fiskars Ergo krátký, lahev znamenitého vína od Shop-wine.cz a tričko Detektorweb a samozřejmě diplom. Bohužel v době začátku soutěže začalo pršet, a tak jsme startovali s hodinovým posunem. Někteří to brali opravdu vážně a jiní to pojali jako show. Celé dění pozorovali se zájmem držitelé několika vítězství Bulda s Rayem (kamarád hledač z Holandska) a bylo vidět, jak se radí a pilují techniku. Osobně jsem očekával, že se o vítězství utkají právě tito dva. Buldovi se však hod nevydařil dle představ a naměřili jsme mu 923 cm, což na bednu nestačilo. Ray vrhl detektor do vzdálenosti 1422 cm, což mu vyneslo druhé místo těsně za Rufusem, který zvítězil hodem 1430 cm.

Soutěž juniorů ovládli synové kolegy Beltrama. První David (9 let) výkonem 150 cm a druhý Matyáš (16. 5. oslaví 3 narozeniny – gratulujeme) s pomocí tatínka dohodil 30 cm – sám by detektor asi ještě neuzvedl.
Zástupkyně něžného pohlaví házeli za mocného povzbuzování pánského osazenstva. K vítězství tuto podporu využila manželka již zmiňovaného Beltrama výkonem 583 cm, druhá se umístila Martina (přítelkyně Raye, který ji dal jistě dobré rady, jak na to) a třetí výkonem 550 cm Jaru. Vítězům samozřejmě gratulujeme a jen ještě dodám, že celkem se soutěže zúčastnilo 65 soutěžících. A také to, že v juniorech nebyla hlavní cena lahev vína, ale čepice a lopatka Draper. Do rodiny Beltrama putovaly tedy tři lopatky a k tomu čtvrtou vyhrál v tombole. Tímto měním jeho volací jméno na pan Lopatka – snad se na mě nebude zlobit. Letos soutěž vynechal Jezero, ale asi střádá síly na příští ročník.

Přednášky
Po soutěži byla chvilka oddychu a v 17.30 začaly přednášky. První přednášky byla od PhDr. Jiřího Militkého, Ph. D. , (Národní muzeum) na téma keltské mince z oppida Stradonice. Opět jsme se dozvěděli mnoho zajímavých věci a jako obvykle byl přednáškový sál zaplněn.


Dále měla následovat přednáška Jezera, ale ještě před ní jsme právě pro Jezera měli malé překvápko. Napadlo mě to již loni, ale nebylo moc času, a tak jsme realizaci nechali až na letošek. Jelikož je to on, kdo nám všem dlouhé roky pomáhá s určováním především knoflíků, ale i další předmětů, řekl jsem si, že by bylo fajn mu poděkovat. Jenže jak to celé domluvit, aby se o tom nedozvěděl, když navštěvuje všemožné hledačské weby. Nakonec jsem celou akci oznámil na Facebooku, který Jezero nepoužívá. Navrhl jsem, že se koupí vesta a každý bude moci přispět knoflíkem/knoflíky, které se na tuto vestu našijí – když je to „Pán knoflíků“, tak mu jistě takováto vesta bude slušet. Vím, že kdybychom to zveřejnili na Detektorwebu, tak by se našlo mnohem více zájemců, kteří by nejedním knoflíkem přispěli, ale šlo nám o překvapení. Vestu jsme zajistili a našití knoflíků zajistila paní Čapková, které tímto velmi děkuji. Jak jsem již zmínil, předání proběhlo před přednáškou, všem jsem věc osvětlil a samozřejmě Jezerovi za nás všechny poděkoval a předal vestu, respektive jí jen přidržel a Jezero do ní ladně vklouzl. Zbylé knoflíky, které se již na vestu nevešly, jsme předali extra.

I Jezerovo povídání bylo velmi zajímavé a také prezentace předmětů, které sebou přivezl – zaplnil s tím většinu přítomných stolů a bylo se opravdu na co dívat. Kdo Jezera zná, tak ví, že je takřka nekonečnou studnicí moudrostí všech různých oborů. Takže všichni poslouchali, ptali se, prohlíželi a zase poslouchali.

Neméně zajímavou přednášku měl připravenou kolega Nonferrouz. Přednáška pojednávala o meteoritech, na které můžeme při hledání s detektory narazit. Popsal nám svůj zážitek, kdy se stal svědkem pádu meteoritu. Dozvěděli jsme se, jak takový meteorit pozná, jaké existují druhy a mnoho další zajímavých postřehů z této oblasti. Osobně musím říci, že jsem byl obsahem celé přednášky mile překvapen a jistě nejen já držíme Nonferrouzovi v jeho pátrání palce. Jsme domluveni, že když ve svém pátrání uspěje, poskytne nám exkluzivní materiály, které budeme prezentovat zde i v časopise Detektor revue.
Rád bych zde všem přednášejícím poděkoval, že si na nás našli čas a pokusili se nás obohatit svými vědomostmi.

Závěr dne
Pomalu se blížila dvaadvacátá hodina a všichni se již těšili na losování letošní opravdu velmi bohaté tomboly. Letošní sraz jsme pojali i jako oslavu 10 let zrození Detektorwebu, a proto jsme jako poděkování všem příznivcům připravili ceny do tomboly v celkové hodnotě 110 640 Kč. První cenou byl detektor kovů XP Deus V2.0 CZ, druhou neméně zajímavou cenou detektor Teknetics T2 SE, třetí pak detektor XP ADX 150 a do čtvrtice detektor Teknetics EuroTek PRO, který je čerstvou novinkou na evropském trhu. Celkem bylo v tombole 100 cen, a šance na výhru tak byly pro každého velké. Ve 22.00 se na místě určeném k losování seskupili naprosto všichni účastníci setkání a teprve teď bylo vidět, jaká horda se nás sešla. Celkový počet účastníků byl cca 320, což je zatím největší účast od roku 2004, kdy jsme pořádali první setkání v Pekelných dolech. Všem jsme samozřejmě ještě jednou poděkovali a vyhodnocování soutěže v hodu detektorem a samotné losování tomboly jsme zahájili vzpomínkou na naše kamarády Svena a Pavla, kteří již bohužel nejsou mezi námi. Účastnili se většiny námi pořádaných setkání a zkrátka byli členy naší hledačské rodiny. Jejich památku jsme uctili symbolickou minutou ticha a věřím, že i oni byli v tu chvíli s námi a usmívali se na nás z hledačského nebe.


Po minutě ticha pak následovalo vyhodnocení výsledků hodu detektorem do dálky a předání cen vítězům. Pak přišlo na řadu losování tomboly. Z davu jsme náhodně vybrali losující, veškeré lístky přesypali do průhledného pytle, v kterém se pořádně zamíchali a všichni viděli, že nádoba, ze které se bude losovat, je prázdná. Následně se pod bedlivým dozorem všech lístky přesypaly zpět do losovací nádoby. Začínali jsme od nejnižší ceny a každé vylosované číslo se třikrát zřetelně vyvolalo, a pakliže se výherce nepřihlásil, losovala se tato cena znova, dokud si pro ni někdo nepřišel. S přibývajícím počtem vylosovaných cen se zvyšovalo napětí a bylo vidět, že si všichni brousí zuby na první cenu, na Deuse! Při losování druhé ceny (Teknetics T2 SE) bylo vytaženo číslo 103, ale ani po třetí se nikdo nepřihlásil a dav nemilostně burcoval: „Losujeme znova! “ Až po skončení losování se zjistilo, že šťastný, respektive nešťastný majitel čísla 103 spokojeně podřimoval u ohně a celé losování zaspal. Pravidla byla ale stanovená jasně, a tak se nedalo nic dělat a T2 SE se losovala tedy znova, tentokráte již úspěšně. Při vytažení výherního čísla pro první cenu jsme udělali krátké napětí, než jsme vyslovili celé číslo, a všechny trošku potrápili a o to větší pak byla radost výherce. Všem samozřejmě gratulujeme a majitelům nových detektorů přejeme krásné nálezy. Jako malý bonus na závěr jsme přidali vylosování několika triček, která nám zůstala jako rezerva, a pár jsme jich jen tak hodili do davu.


Po tombole se již jen dlouho sedělo u ohně a spokojeně klábosilo.

V neděli ráno nás bohužel přivítal déšť, a tak většina účastníků setkání odjela dříve. Někteří se ještě vydali do okolních lesů a jiní na dlouhou cestu do svých domovů.
Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem, kteří si na nás udělali čas a vytvořili skvělou atmosféru, která je dobrou tradicí našich setkání. Těšíme se na všechny příští rok, ale ještě nevíme, jestli to bude zase ve Sloupu. Díky a ať to pípá ;)

Miroslav UC Kratochvíl