Pražské poklady

Nenajde se snad země, ve které by podle legend nebylo možno najít poklad. Ať už ztracený poklad bohatého šlechtice, kořist zakopanou v dobách válek, bohatství nasbírané a často hlídané kouzelnými bytostmi, drahé královské šperky a další. Za poklady nemusíte chodit daleko - nespočet z nich se skrývá i v Praze.

Pod Vyšehradskou skálou prý plave obrovská štika, která je nejstarší rybou v Čechách. Ve svých útrobách skrývá velký drahokam. Mnoho lidí se jí pokusilo vylovit, ale štika všechny stáhla pod hladinu.

Budete-li se snažit štiku ulovit, mohla by vám posloužit ku prospěchu další legenda. Ta říká, že na vltavském dně mají vodníci svoji zahrádku, kde pěstují vzácnou modrou květinu, která roste jen pod vodní hladinou. Komu se ji podaří získat, ten pak na ni může do svých sítí přilákat největší ryby z celé Vltavy.

Další legenda se také týká vodníků a Vltavy. Mezi Žofínem - Slovanským ostrovem a nábřežím leží kdesi na vltavském dně velký klíč. Klíč otvírá pokladnici pražských vodníků, která je ukryta ve vyšehradské skále. Opatruje ho spící vodník. Pokud by se někomu podařilo tento klíč ze dna vyzvednout tak, aby se vodník nevzbudil, může si z pokladnice vzít, co chce.

Mladým nevinným dívkám je určena následující pověst.

Na Žofíně se o dni rusadelném rok co rok koná Hastrmanský ples, na který nemá žádný ze smrtelníků přístup, kromě nevinné dívky ve věku čtrnácti jar, kterou si zvolily vodní bytosti den před slavností. Na závěr slavnosti si za odměnu může vybrat mezi zlatým řetězem a stříbrnou broží ve tvaru okřídlené ryby. Pokud si však vybere zlato, vodní bůžkové jí roztrhají na kusy. Když si vezme stříbro, s poděkováním ji vyprovodí k jejímu domovu. Jestli však obojí s díky odmítne, bohatě se jí odmění.

Ke Karlovu mostu, jeho stavitelům a sochám se váže nepřeberné množství pověstí. Takové, které by se týkaly materiálního pokladu, nejsou však tak četné. Předkládám dvě.

Kdysi se pod Karlovým mostem koupala česká královna, když přišla bouřka a zlá voda. Královna se již topila, v tom se jí zjevila Panna Maria s Ježíškem na ruce a pomohla jí z vody. Přitom spadl do vody panence Marii prsten, Ježíškovi korunka. Jednou prý dva mládenci prsten a korunku najdou. Ten, který nalezne prsten, bude českým králem, ten který nalezne korunku, bude papežem. Až se tak stane, budou Čechy nejbohatší zemí na světě.

Druhá legenda ale pravděpodobně nedojde v blízké době naplnění. Obzvlášť v jedné z nejateističtějších zemí to s ní vypadá ještě na pár let bledě. Na Karlově mostě je též ukryt poklad, který zde uschoval jeden z templářů v době, kdy byl řád rušen. V pokladu je prý zlaté zednické kladívko, které se používalo při stavbě babylónské věže, a velký krystal z koruny Šalamounovy. Poklad bude nalezen, až nastoupí vláda Kristova na zemi.

Přeneseme se po Karlově mostě na Malou Stranu.

Podle díla Jakuba Arbesa je obraz "Smrt svatého Františka Xaverského" kryptogramem vedoucím k nalezení pokladu. Obraz, jehož autorem je F. X. Baxla, se nalézá v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně.

V kostele sv. Tomáše je podle jedné z pověstí tajný hrob tří alchymistů, kteří zemřeli s prvním valounem zlata v ruce.

Dalším cílem pro hledače pokladů by mohl být dům U Zlatého kohouta v Letenské ulici. Tam prý v době vlády Rudolfa II. sídlil dvorní zlatník. Někde v budově má být ukrýt velký opracovaný český polodrahokam, v jehož kresbě je skryta podoba císaře. Když však Rudolf II. zemřel, bál se zlatník, aby kámen nepřišel k úhoně, a tak ho zazdil do jedné ze stěn domu. Bohužel, dodnes ho nikdo nenašel.

Z Malé Strany vystoupáme ke Starým zámeckým schodům. Po nich se o půlnoci prochází starý muž zahalený v černém šatě, a okovanou holí oťukává dlažbu. Zakopal tu kdysi část svého majetku. Když umíral, nebyl schopen myslet na nic jiného než na své peníze. Vysvobozený bude v den, kdy peníze někdo nalezne.

Zámeckými schody se dostaneme na Pražský hrad. Za Rudolfa II. byla u Jeleního příkopu alchymistická laboratoř. Po smrti Rudolfa II. se vrátil jeden z alchymistů pro zlato, které zde uschoval, ale nenašel je. Občas se tu za noci zjevuje a svůj poklad hledá.

Další případný poklad není ani zlato ani drahokamy, ale určitě stojí za pozornost. Dříve byla v Rožmberském domě (dnešní Sasko-Lauenburském) pracovna Petra Voka. Pod dlažbou této místnosti je prý ukryta lahvička elixíru krásných a pošetilých myšlenek.

Na Pohořelci se prochází ohnivý pes s černě oděným mužem, jehož uříznutou hlavu drží v tlamě. Muž má psa na řetězu. Ohnivý pes je prý duší manželky, která uřízla svému manželovi hlavu ve snaze připravit ho o peníze. Muž však tušil nějakou léčku, a tak peníze uschoval. Teď spolu procházejí Pohořelcem a snaží se naznačit, kde je poklad skryt. Až někdo peníze najde, budou oba vysvobozeni.

Ke kněžně Libuši a době její vlády se váže také velká řada pověstí. Počínaje volbou Libušina manžela, přes Libušino vojsko, které národu pomůže, až mu bude nejhůře, po ukryté poklady. Libuše nechala snášet hojné poklady země na Vyšehrad, kde vše ukrývala v hlubokém sklepení. Když Libuše zemřela, nikdo neznal vchod do tajného sklepení. Poklad bude prý nalezen, až bude v Čechách nejhůře.

Libušin poklad hlídá lev, takže se k němu nemůže nikdo dostat. Jen jednou za rok, a sice na Velký pátek o půlnoci, může zbožná osoba něco z pokladu vyzdvihnout. Ovšem cestou k pokladu se nesmí ohlédnout, jinak se skála zavře a ona ocitne se před vchodem.

Ve Vyšehradské ulici v domě U Zlaté kotvy je prý v základech skryt zlatý valoun, který sloužil jako kotva Libušině lodi. Dřevěnou loď pověrčivý lid rozštípal na třísky pro štěstí.

Další pověst má dějiště na Vyšehradě, ale s Libuší nemá souvislost. Na Vyšehradě se zjevuje černý pes s ohnivýma očima, který za sebou táhne žhavý řetěz. Nejvíce se zjevuje mezi kaplí Panny Marie a Cihelnou bránou. Pes je strážcem pokladu, který je zde zakopaný.

Poslední legenda je situována do ulice Na Slupech. I tam je možno v noci potkat ohnivého psa. Je to prý strážce zakopaného pokladu mnichů servitů.

Najít takový poklad, to by nemuselo být marné. Jenže se na to musíme dívat i z druhé strany. Pokud by se jednalo např. o zakopaný džbán plný mincí, byla by naše povinnost tento poklad odevzdat, jelikož je vlastně majetkem České republiky. My bychom dostali 10 % hodnoty pokladu. Což sice nemusí být málo, ale...

Za nalezení pokladu po prapraprababičce bychom museli pravděpodobně zaplatit "jen" dědickou daň. Nicméně je tu další důležitá položka. Velká část pokladů je spojená s dušemi lidí, kterým patřily a které nenaleznou klidu, dokud jejich poklad, nejčastěji nepoctivě nasbírané peníze, nebude nalezen. To by se dalo shrnout tak, že najít poklad je vlastně dobrý skutek. Proto hurá za pokladem!