Přednáška Acciho "Fryšava 1945"

Atraktivní téma další v řadě přednášek pořádaných Detektorwebem: „Fryšava 1945 – terénní výzkum a exhumace vojáků německé armády“ včera naplnilo prostory redakce DW. Vyprávění Jiřího Ráčila, kterého znají čtenáři Detektor revue jako autora s přezdívkou Acci, se setkalo s mimořádným zájmem už na letošním setkání hledačů pokladů v Protivanově. Osobní vzpomínky Jiřího na pátrání po skutečných, později komunistickou propagandou překroucených událostech, které vedly k jedné zbytečné tragédii na samém konci války, včetně krátkého originálního VHS filmu z odkrývání hromadných hrobů na Vlčích jámách nad Fryšavou v roce 1994, patřilo k nejsilnějším „přednáškám“, jaké jsme kdy měli možnost na setkáních v Protivanově či ve Sloupu vyslechnout. Fryšava je malá obec v malebném klínu Českomoravské vrchoviny, kde se počátkem května 1945 českoslovenští a ruští partyzáni spolu s vojensky nezkušenými místními obyvateli po velmi špatném rozhodnutí velitele partyzánské skupiny Záře Pavla Fedrorova-Faustova postavili do cesty z fronty ostřílené ustupující jednotce 3. pancéřové divize SS Totenkopf. Špatně vyzbrojení a navíc alkoholem z obsazeného lihovaru ve Žďáru n. /S. oslabení odbojáři byli velmi rychle rozprášeni. Oficiální komunistická historiografie hovořila o hrdinném boji partyzánů s přesilou, v kterém odbojáři zabili na 120 esesáků při vlastních ztrátách několika mužů. Pravda byla taková, že Němci měli jednoho mrtvého a velké ztráty byly právě na straně odbojářů. Událost měla dohru v sedmdesátých letech a poté, téměř o třicet let později při odkrývání hromadných hrobů u Fryšavy, kterého se zúčastnil i Acci. Šachty hromadných hrobů vynesly na světlo další tragédii: masakr náhodně odchycených vojáků z ustupujících německých jednotek složených z příslušníků říšské celní a finanční správy. Rozzuření partyzáni a místní občané toužících po pomstě zmasakrovali nejméně sto vojáků, včetně zdravotní sestry, kterou na poli hromadně znásilnili a ubili krumpáčem. Síla přednášky byla nejen v objevných faktech a osobním svědectví Acciho jak z odkrývání hrobů v roce 1994, tak z rozhovorů s pamětníky, kteří tehdy ještě žili, ale i v nečernobílém podání celé události s pochopením pro složitost té doby – napjaté atmosféry nervózních dnů na samém konci války, kdy shody okolností, náhody, špatná rozhodnutí i pochopitelná nenávist po letech utrpení stály zbytečně život desítek, možná stovek lidí na obou stranách. Acci nijak nesnižuje hrdinství partyzánů a odbojářů, neodsuzuje, snaží se pochopit událost, která i jeho osobně silně poznamenala. Tak si asi většina z nás z přednášky odnášela spolu s poznáním nutnosti objektivního historického zpracování této tragické epizody i přesvědčení, že spolu s tím jde dnes hlavně o to, aby, jak říká Acci, došlo ke smíření a oběti se dočkali svého klidu. K tomu by měla přispět i mše plánovaná ve Fryšavě při příležitosti výročí tragédie na jaro příštího roku, o které vás budeme včas informovat. První informace o těchto událostech přinesl Acci v článku "Fryšava 1945" otištěném v časopise Detektor revue 4/2010, ze včerejší přednášky připravujeme video záznam.