Přemysl Otakar II. ve Svaté zemi

Ve starobylém městě Akko na pobřeží Izraele, jehož hradby pamatují křižácké výpravy, učinili archeologové unikátní nález, který je mimořádně zajímavý nejen pro izraelské odborníky, ale i pro nás. Pod mramorovými deskami našli stříbrnou minci z poloviny 13. století, odkazující na českého krále Přemysla Otakara II. O výjimečné minci, která vůbec poprvé zmiňuje českého krále, informoval včera s odkazem na informace Izraelského památkového úřadu web Times of Israel.

Denár byl nalezen již v roce 2009 při vykopávkách vedených Dr. Ednou Stern z Izraelského památkového úřadu, ale archeologové ji nejdříve nepřikládali mimořádný význam a poté, co se ji pokusili identifikovat a nezdařilo se jim to, následovalo takřka detektivní pátrání.

Na lícní straně mince je vyobrazena postava krále se špičatou korunou a žezlem zakončeným lilií a na okrajích se nachází částečně nečitelný nápis „ZL REX BOEMO“ – tedy král Čech. O kterého krále přesně se má jednat, nebylo zcela jisté. Na rubové straně mince je vyobrazena postava vousatého muže, který byl identifikován jako svatý Kryštof.

Jak uvedl Dr. Kool z Izraelského památkového úřadu, mince neodpovídala žádné místní minci ani obvyklým mincím z Francie, Anglie nebo Německa. Následovala „vědecká detektivka“, při níž se pátralo po původu mince a totožnosti krále. Oxfordská univerzita izraelskému vědci doporučila Dr. Boryse Paszkiewicze z Univerzity v polské Vratislavi.

„Máme zde nejstarší příklad mince jmenující krále Čech, což samo o sobě je objev, “ uvedl vzrušeně Dr. Kool. Dosud nejstarší mince zmiňující krále Čech pochází z doby po roce 1300, nejméně půl století po tomto denáru.

Unikátní je také to, že na rubu mince místo národního patrona – sv. Václava – je sv. Kryštof. Kdo je zobrazeným králem není přesně jasné, ale Kool i Paszkiewicz dospěli k závěru, že jím bude Přemysl Otakar II. , označovaný jako „lev ve statečnosti a orel ve svém milosrdenství, “ který se pokusil vzpourou proti otci Václavu I. získat korunu už v roce 1248, avšak byl otcem poražen a uvězněn a Čechám začal vládnout až po Václavově smrti v roce 1253. Na krále byl korunován až v roce 1261 a padl na Moravském poli v roce 1278. Oba historici se shodují, že mince byla vyražena buď v roce 1248, kdy se Přemysl Otakar II. pokusil zmocnit trůnu anebo v roce 1262 po jeho korunovaci českým králem. Mají nicméně za to, že „neobvyklý titul a neobvyklý patron zdá se hovoří pro dřívější událost. “ O minci a její době brzo brzo vydají práci.

Další otázkou bylo, jak se česká mince ocitla v Akku.
Podle Roberta Koola mince podporuje další dílčí důkazy o českém poutnictví a stěhování do Svaté země, které již na konci 12. století následovalo trend západní Evropy. K velké české migraci na francký východ však došlo v 13. století. V Caesareji již dříve archeologové našli 5 českých mincí, podobný stříbrnému denáru z Akka, které pocházely z poloviny 13. století, ale neobsahovaly zmínku o králi českém.
Podle Dr. Koola se mince mohla do Svaté země dostat i kvůli enormnímu zájmu o stříbro jak mezi křižáky tak mezi muslimskými vládci.

Dr. Paszkiewicz upozorňuje na teorii předního českého numismatiky Dr. Romana Zaorala, podle nějž byla mince vydána speciálně pro poutníky směřující do Svaté země, kteří se měli přidat ke křížové výpravě francouzského krále Ludvíka IX. Miniatura Ludvíka IX. umírajícího ve svém stanu v Tunisu.

Což je prý je také důvod, proč je na minci vyobrazen sv. Kryštof, patron cestovatelů a poutníků. Mince byla ukryta těsně před tím, než se Akko, které bylo hlavním městem Království jeruzalémského a poslední baštou křižáků ve Svaté zemi, dostalo v roce 1291 pod vládu Mamlúků.

„Proč byla zatím ve Svaté zemi, která byla cílem českých křižáků a poutníků, nalezena jen tato jediná mince, zůstává nadále neobjasněno, “ uzavírá Dr. Paszkiewicz.

Zdroj: Times of Israel, Ertz.cz