Přes pole a les k rybníku

Vyloženě letní počasí nás s tátou znovu přivedlo s detektorem na "naše" políčko, kde už jsme párkrát byli, ale vždy jsme pátrali na druhé straně. Tentokrát jsme nelenovali a zašli na druhou stranu.

A vyplatilo se. Shodli jsme se na tom, že v dávných dobách naši předci si nedbale zašívali kapsy, nebo zkrátka to byli nepozorní lajdáci a poztráceli tam několik mincí k naší radosti. Některé byly běžnější, měďáčky, které čas hodně poznamenal a nestojí proto zato je ofocovat a ukazovat Vám je. Ale tři byly dost zajímavé.

Foto č. 1,2. A to políčko je na fotce č. 3. Myslím, že ta prostřední je asi nejzajímavější. I když je to ušlechtilý kov tak i zde čas i člověk nepřispěl ke kvalitě. Vždyť pamatuje světlo světa od roku 1751. Na jedné straně je napsáno 12  EINEN THALER L. M 1751 a na druhé straně je vzepjatý kůň a nápis CAROLUS D. G. DVX BRVNV ETLINE. (Snad jsem to dobře rozluštil. ) Bylo 10 hodin dopoledne a vedro, které 30. 4. 12 panovalo, nás "zahnalo" do nedalekého lesíka. Snad hezčí než nálezy, byly "koberce" sasanek, foto č. 6, které jsme cestou minuli. A pak zaznělo pár dobrých signálů. První věc je pro mne věc neznámá foto č 4. Kdo ví co to je? A ta druhá je patrona foto č. 5. Popis jsem vytvořil na fotce. Věřím, že to není nebezpečná věc. Jestli ano, dejte mi vědět a poletí to na bezpečné místo. Trochu nás to vyděsilo, protože věci, které někdy bouchly, nebo bouchají nemusíme. Tak jsme se vrátili k autu, a že už pojedeme. Bylo 11 a ještě hodinku nám naše drahé polovičky dovolily, než bude oběd, tak jsme se stavili spí se pokochat přírodou k nám známému rybníčku. Foto č. 10. Nedalo nám to a zamávali jsme. Výsledek - drátkem zpravovaná pojistka i s asi hodně starým "pouzdrem" foto č. 7, jehož podobu ani táta (62) nepamatuje. Dále závaží ze secího stroje foto č. 8 a FAB vložku i s klíčem. Foto č. 9. K obědu byl řízek. Ať Vám to pípá!!! Tamasek1 a táta