Přezka a stříbrňáček

Zdravím všechny! Kolega mě pozval na chatu a tak jsem v neděli ráno zbalil detektory, lopatku a nepromokavou bundu a vyrazil jsem. Na místo jsem přijel asi v 11 hodin a potom co kolega vykouřil pár cigaret, jsme se vystrojili a vyrazili do nedalekého lesa.

Asi na polovině cesty se setmělo a začalo pršet, tak jsme vyndali pláštěnky, kolega prohlásil: Tohle snad hned přejde. Tak jsme pokračovali na místo, déšť bohužel nepřešel, ale přidal na intenzitě. Po chvíly se nám začali plnit boty a přišlo známé čvachtání (je neděle večer a boty ještě nejsou suchý :D ), ale přesto jsme po chvíly dorazili na místo, bohužel již značně otrávení. Oba jsme udělali asi dvě díry a vydali jsme se zpět. Mezitím déšť... nepolevil...

Počkali jsme tedy v chatě, až přejde déšť a pak jsme hodili na gril kuřecí maso. Po večeři jsme vyrazili znova, tentokrát nás kolegova přítelkyně zavezla až k lesu, takže jsme okamžitě vyndali detíky a začali hledat. Po chvíly jsem se už těšil ze dvou zátek od Braníku a jednoho padesátníku, pokračovali jsme tedy dál po lesní cestě a pak kolega prohlásil: Hele já du sem, tady je ten les pěknej. Také jsem se stočil a zamířil na plácek mezi listnáči a jehličím, kde už byla docela tma. Signál... knoflík, achhh. . Další signál, zvuk do hliníku, v tu chvíly jsem se rozhodoval, jestli ho mám nebo nemám kopat. Začal jsem kopat a asi v 15-18 cm jsem našel předmět co vyhlížel jako krabička, zkoumavě jsme ho otáčel, drhnul rukou a říkám si: co to zas bude. A pak jsem to uviděl napřed křídla a pak po dalším otření svastika, v tu chvíly jsem byl doma a volám na kolegu: ty vole mám, no já se po*eru, přezka!

Nedůvěřivě se blížil a se slovy: nekecáš?, přistoupil až ke mě. . No ty vole nekecej, já už propadal panice, že tu nic nebude! Pak jsme ji dlouho prohlíželi, pod světlem mobilu a konečně jsme se rozhodli pokračovat. Ve stejné díře jsem pak našel zlámanou lžíci, taky hliník, bohužel hodně sežraná a nedovedu tam nic vyluštit, proluxoval jsem okolí a vydal jsem se dál. Kousek od mého nálezu jsem pak našel ještě český vojenský knoflík a český čepičák. .

Kolega, který hledal asi 10-15 metrů odemě a po chvíly vytáhl ze zěmě malou mincičku, úplně černou ( bohužel nemám fotky z místa), zavolal mě na místo a hned na ní hodil slinu a začal jí čistit palcem, říkám: ty vole, to bude stříbrňáček! A byl. Uviděli jsme erb a už jsme se jen smáli. Bohužel potom už to nebylo tak bohatý, ale měli jsme splněno :) A tak jsme se vydali k chatě, aby jsme to oslavili, ten večer jsme seděli dlouho a dlouho a povídali a prohlíželi. Omluvte kvalitu fotek, bohužel můj telefon toho víc nezvládne :)

Hodně štěstí všem!

Raven