Přisežná silniční stráž

Tak tedy odznak přísežná SILNIČNÍ stráž jsem v životě neviděl, ani nevím co si za tím představit

že by předchůdce dopravní policie

Odznak "Přísežná silniční stráž Litovel" je mezi sběrateli znám. Já tyto odznaky sbírám a studuji jejich historii, legislativu s nimi související a další. Patří mezi služební odznaky ochranných služeb, tedy osob, které vykonávaly některý druh ochranné služby a byly "pod přísahou" jako veřejní činitelé (úřední osoby). Nicméně v tomto případě nám není zcela znám ten druh ochranné služby. O dopravní policii se nemohlo jednat, to zajišťovalo četnictvo a státní policie. O správu silnic se starali cestáři. Odznak se nejvíce podobá přísežným strážím pro ochranu myslivosti, rybářství, lesů, vod a polí a proto se domnívám, že by se mohlo jednat o obdobu polních hlídačů určených pro ochranu plodonosných stromořadí apod. kolem cest. Stále se snažím k tomuto odznaku něco konkrétního dohledat, ale zatím nijak úspěšně. Ony jen odznaky ochrany přírody a věci kolem nich (vše po roce 1962) jsou velký oříšek a to je přitom relativně nedaleká historie. Pokud by jsi měl další dotazy (ale i ostatní kolegové hledači) ohledně tohoto odznaku nebo jiných přísežek, pište na můj email : vk. home@seznam.cz

.

Joch: Predpisy/zakony tykajici se Priseznych strazi se od dob Rakouska-Uherska (pres Prvni republiku, Protektorat) az po povalecne CSR obdobi prilis nezmenily (V Cechach, ve Slezsku, na Morave ci na uzemi Podkarp. Ukrajiny se lehce lisily). Obycejna "Prisezna straz" mela vzdy pravomoci kohokoli zadrzet, prohledavat ci kontrolovat (zda napr. vlastni rybarsky ci lovecky listek, zda nema nekde uschovanou strelnou zbran ci zda nema v pytli pres rameno ci ve voze pod slamou upytlacenou srnu, ryby nebo kradene ovoce ci brambory) pouze na jejich presne vytycenych strazenych uzemich (urcité presne vymezene lesni rajony, pole, rybniky vcetne jejich brehu) S VYJIMKOU (!!! ) verejnych cest, silnic, vseobecne uzivanych cest a pesin spojujicich napr. vesnice, usedlosti, budovy, pole nebo v zastavenych castech obci - tam Prisezna straz zadne pravomoci kohokoli zastavit ci kontrolovat nemela!! (s vyjimkou pripadu "kdy se osoba, která byla na strezenem uzemi pristizena pote dala na útěk - v tom pripade ji mohl clen prisezne straze pronasledovat a zadržet i mimo svůj služební okrsek" tj. treba i na verejne ceste nebo na silnici ci v centru vesnice. Jednoduse receno - pokud se napr. nekdo o pulnoci promenadoval s plnym pytlem (neceho) na "verejne" lesni ceste, tak ho Prisezna straz ze zakona nemohla zastavit, prohledat ci zkontrolovat. "Prisezna silnicni straz" mela tedy pouze rozsirene pravomoce - pokud slo napr. o mestecko, vesnici ci kraj, kde se ve velkem meritku pytlacilo (ryby, zver) nebo kde se nachazelo mnoho sadu ci vinic a kde se ve velkem kradlo, tak tam obec zridila straze, ktere meli ze zakona opravneni kontrolovat osoby i mimo jejich presne vytycena uzemi - i na uzemi obci a na verejnych cestach ci silnicich. Takze pokud napr. nekdo o pulnoci kracel s plnym pytlem (kdo vi ceho) po vesnici nebo jel s vozem prikrytym plachtou po verejne ceste ci verejne silnici, tak tato "silnicni" straz mela v pripade duvodneho podezreni opravneni tuto osobu zastavit, zkontrolovat ci prohledat i na techto verejnych mistech (coz obycejna Prisezna straz nemohla). Prisezna silnicni straz smela kontrolovat/stihat pouze osoby duvodne podezrele z pytlactvi ci zlodeje zemedelskych plodin, dreva apod. . pravomoce kontrolovat nekoho jineho samozrejme nemela. Stejne tak nemela opravneni vstupovat na soukrome pozemky (zahrady) ci do domu ci staveni (to mohla jen policie ci cetnictvo). Co bylo primarnim cilem zalozeni teto prisezne straze se zvysenymi pravomocemi prave v Litovli nevim - mozna caste kradeze zemedelskych/sadarskych (ovocnych) produktu ci nad unosnou miru rozsirene pytlactvi (Ryby??).. "Litovel leží na řece Moravě, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Město se proto také nazývá Hanácké Benátky". Zkuste sam patrat a treba projit Litovli na Google maps/Street View, podivejte se na stare Litovelske fotografie ci pohledy, pozadejte o informace Litovelskeho starostu/mestsky urad nebo kontaktujte nektereho Litovelskeho historika, klub, skolu apod. . ja na to nemam cas.

Remington: Odznak je z obdobi prvni republiky 1919-1939, ale teoreticky by mohl byt i tesne povalecny (mezidobi 45-49) ale o tom z mnoha duvodu pochybuji. Pokud by pochazel z doby Rakouska-Uherska ci Protektoratu, tak by byl dvojjazycny (cesky + nemecky).

Jeste dodatek k memu prispevku: Tyto prastare predpisy/pravomoce se prakticky dodnes nijak dramaticky nezmenily. Pokud vas dnesni myslivecka straz uvidi jak jdete s flintou a pytlem z ktereho kape krev po silnici, tak nema zadnou pravomoc vas zastavit a zkontrolovat (to ma pouze Policie), pokud ale udelate jediny krok do lesa, tak vas muze na miste zadrzet. To same Rybarska straz - jeji pravomoci sahaji pouze do bezprostedniho okoli rybnika nebo reky (brehy a jejich bezprostedni okoli), takze pokud si budete vykracovat po ceste nebo silnici mezi dvema chovnymi rybniky s prutem pres rameno a pruhlednym igelitovym pytlem plnym ryb, tak vas zadny porybny nema pravomoce kontrolovat ci dokonce zadrzet.

clou - a byla ta přísežná stráž ( jakákoliv ) ozbrojena???
Jestli ne, tak bych chtěl vidět jak by mě nějakej neozbrojenej tajtrlík s odznakem zkoušel šacovat.... A na slušnější poměry za 1.republiky bych se neodvolával, bylo za ní zabito víc policajtů a hajných než od války do dnes.
Stačí si přečíst okolnosti zabití u jmen :
https://padli. muzeumpolicie.cz/

Jeste dodatek k memu prispevku: Tyto prastare predpisy/pravomoce se prakticky dodnes nijak dramaticky nezmenily. Pokud vas dnesni myslivecka straz uvidi jak jdete s flintou a pytlem z ktereho kape krev po silnici, tak nema zadnou pravomoc vas zastavit a zkontrolovat (to ma pouze Policie), pokud ale udelate jediny krok do lesa, tak vas muze na miste zadrzet. To same Rybarska straz - jeji pravomoci sahaji pouze do bezprostedniho okoli rybnika nebo reky (brehy a jejich bezprostedni okoli), takze pokud si budete vykracovat po ceste nebo silnici mezi dvema chovnymi rybniky s prutem pres rameno a pruhlednym igelitovym pytlem plnym ryb, tak vas zadny porybny nema pravomoce kontrolovat ci dokonce zadrzet.

Klarkon: Samozrejme ze byla ozbrojena (zvlast ta myslivecka). . nosili flinty stejne jako myslivci/hajny. . ostatne vetsina z nich byli myslivci:-)
A kde jsem se proboha odvolával na "slušnější poměry" za 1. Republiky??? Nechápu. .

Neodvolával jsi se............ to jsem napsal proto, že se velmi často idealizují poměry za 1.republiky a přitom byl tehdy mnohem větší bordel než dnes.

No já myslím, že dnes se spíše idealizují poměry za onoho slavného komunismu/socialismu 48-89, přičemž ve skutečnosti šlo o naprostou žumpu

Ostatně srovnávat období 1918-39 se životem v dnešní době je jako srovnávat ostružiny s melounama. .

No, v polovině 19. Století se začíná užívat pojem „stráž veřejná“ který zahrnoval např. obecní stráž bezpečnosti, stráž vojenskou, finanční, četnictvo, policejní strážní sbory a taktéž veřejnou stráž zemědělskou. To co se tu uvádělo lze zařadit k „veřejná stráži zemědělské“. Tam patřili „zřízenci, v příčině ochranné služby lesní“, „strážní
přísežný personál honební“„strážní přísežný personál vodní“ a „strážní přísežný personál rybářský“.
To samotné slovo „přísežný“ znamenalo vzetí do přísahy a vyskytuje se u všech možných spolků a samospráv. Ovšem ve spojení se slovem „stráž“ by se měla týkat některé ze „stráží veřejných“ které ve spojení se slovem „silniční“ nemají podle mne nic společného s veřejnou stráží zemědělskou.
No, to jsem nevěděl, jen jsem si to nyní dohledával.
.

No, a kdybychom zabrousili do německy mluvících zemí, tak tam podobný termín existoval- Straßenwächter a znamenal v té době konce 19.století zaměstnance obce -česky řečeno pouliční stráž.
Ale to jen tak. Je to jen úvaha.

konečne debata k veci....

No, právě jsem si dočetl práci... Boj o českou Litovel...
Je docela možné, že za ten nápis na odznaku může rok 1899 a vznikl pouhým urychleným překladem německého Straßenwächter. Možná významově, jak jsem psal, pouliční stráž nebo obecní strážník. V tomto roce poprvé ovládli dříve německou radnici Češi. Okamžitě dochází k opravování všech německých nápisů do češtiny a dokonce i úředníci musí češtinu ovládat.
Ale je to zase jenom moje úvaha.

Když jsem tedy vycházel z německého ekvivalentu, tak jsem si ještě dohledával, co měla tato uliční-silniční stráž-Straßenwächter- v německu za úkol. Mimo jiné mezi ně patřili ponocní. Ovšem tu práci měli rozdělenu i na den....... mit besonderen Regeln für die Tages- und Nachtarbeit der Straßenwächter.

Děkuji všem váženým kolegům za vyčerpávající odpověďi.

Pěknej odznak - a ještě lepší počteníčko - díky za rozšíření obzorů

Rossy 22:54 - 9. 08. 18: Tak to si nemyslim. . Na tvuj podnet jsem si onu vysokoskolskou praci taky precetl, ale nevidim tam temer zadnou podstatnou spojitost mezi timto odznakem a nacionalnimi potyckami mezi litovelskymi cechy a nemci v 19. stol.
Fakta: Tento odznak je 100% prvorepublikovy a byl na 100% vyroben firmou Karnet a Kysely (ktera byla mj. zalozena/zacala vyrabet odznaky az v roce 1905/1908). Pokud by se na zadni strane odznaku dochovalo i uchyceni na odev, bylo by na nem i znaceni tohoto vyrobce. Takoveto oficialni uredni (policejni) odznaky byly za dob RU vzdy dvojjazycne v jakemkoli ceskem meste, mestecku ci vesnici, at tam zila vetsina obyvatel ceske nebo nemecke narodnosti. Na tomto odznaku je vyrazen nazev obce "Litovel", takze nositel tohoto odznaku mel pravomoce pouze v obci Litovel a nikde jinde, tudiz tuto strazni slozku nechal 100% zalozit primo starosta Litovle jemuz byla tato straz plne podrizena. A s nemeckym nazvem Straßenwächter zadnou spojitost take nevidim - cesi by vzdy pouzili spise nazev typu "ulicni, poulicni straz/hlidka" nebo treba "obecni straz" ale nikoli "silnicni"..

Ve svych ostatnich prispevcich mas ale nejspis fakt pravdu. - Sam sobe si ted sypu popel na hlavu za svuj prvni prispevek a priznavam, ze jsem se mozna mylil.

Pokud si kazdy peclive precte tyto dva odkazy, tak pochopi jaky doslova chaos v te dobe ohledne podobnych obecnich strazi panoval:
http://www.mpckrumlov.eu/index.php/o-nas/historie-mp

http://libochovice. blogspot.com/2017/01/vcera-dnes-obecni-policie-libochovice. html

PS: Myslim, ze tyto odznaky nejspis nosili nikoli oficialni uniformovani obecni straznici (starostou zrizena obecni policie), cetnictvo nebo dokonce státní Policie, ale pouze jejich neuniformovani civilni pomocnici - stejne jak za bolsevika PS-VB. Straznici, Cetnictvo nebo uniformovana Policie nepotrebovali a ani nenosili zadne odznaky, tem stacily uniformy. .

To:clou. Máte pravdu, s tím německým názvem, jak jsem brzo pochopil, je to trošku přitažené za vlasy. Ale byla to jen úvaha. Dohledal jsem dokonce stejný odznak na sběratelském webu, ale bez nápisů a ten je od firmy o které píšete a datován do první republiky. Také jsem si přečetl v jakém smyslu se používalo slovo silnice. Narazil jsem na práce, které se věnují vztahu a pravomocí a povinností jednotlivých obcí k silnicím v historii. Také jsem si přečetl něco o tom co byly Silniční výbory a kdy, kde a proč vznikaly. Mimochodem se s tímto nápisem objevují i podobné odznaky. V neposlední řadě jsem si dohledal kdo měl co se silnicemi společného. Tak se například udává, že cestmistři byli polo-úředníci, kteří skládali i přísahu a společně s cestáři (pohrabáči), byli v postavení veřejné stráže.
Tak že je to velice zajímavé téma, ale těch norem a zákonů od doby mocnářství je kolem toho tolik, že mne to už unavilo. Možná se to vysvětlení objeví už brzo. Město Litovel bude mít v září 2018 dokončenu obsáhlou dvoudílnou publikaci (přes 700 stran), v reprezentativním provedení, kterou si zadalo ke zpracování u Univerzity Palackého v Olomouci. Tam by se v historické části něco objevit mohlo.

Držím Vám palce v pátrání.

No, tak jsem si jen tak v rychlosti promrskl zdalipak i Litovel měla v historii svého cestmistra.
A je tomu tak. Cestmistři, kteří byli, jak jsem napsal níže, v postavení veřejné stráže a pravděpodobně si je volila obec, takže asi skládali přísahu obecnímu zastupitelstvu, v Litovli jsou jmenovitě uváděni od 19. století.
Ale to je také jen taková úvaha.........

Zde je například odznak "Silniční výbor okres Rožnov"
http://lusik.com/index.php? prehled=3&idmince=1605

No právě Litovel byla od konce 19.století okresním městem a měla okresního cestmistra. Ti byli, jak jsem psal níže, v postavení veřejné stráže. Měli pravomoci v kontrole budování silnic. Hlídali například kvalitu materiálu a jiné. I když to byl jakoby státní úředník, tak o jeho přijetí rozhodovalo, alespoň co jsem se dočetl na stránkách jiných měst, město. Například byla podmínka ukončené středoškolské vzdělání a věk do 35let s nástupním platem v roce 1909 1400kč.

No, tady je vlastně stejný odznak jenom s nápisem přísežná stráž z období 1. republiky o kterém jsem už psal níže. Podle autora příspěvku je z dílny firmy Karnet a Kyselý Praha. Jak píše autor, byl určen pro všechny služby pro ochranu zeměvzdělání, tento pak pro Moravu.
http://www.myslivost-lovectvi.cz/fotografie/historie:6/209986/

Tak ještě jednou a opravdu naposledy.
Toto je například výňatek z vládní předlohy zákona z roku 1938......
Zákon také svěřil bezprostřední výkon dozoru nad dodržováním předpisů silničního policejního řádu orgánům správy silnice nebo cesty, které obstarávaly nižší výkonnou službu při správě silnice nebo cesty (cestmistrům, mostmistrům, cestářům) a orgánům obcí. Ti měli při výkonu své služby bezodkladně ohlásit příslušným orgánům veřejné správy každý zjištěný přestupek. K výkonu bezprostředního dozoru musely tyto osoby u okresního úřadu složit přísahu pro výkon služby silniční a cestní policie, tím byly postaveny na roveň veřejné stráži..........

Rossy - ty jsi prostě neuvěřitelně trpělivý pátrač.

Moc hezky a zajimavy kousek...

Nástup a rozvoj železnice ve druhé polovině 19. století vedl k poklesu významu dálkových silnic a k většímu důrazu na dobudování sítě kvalitních místních, tzv. okresních silnic, zřizovaných a udržovaných tzv. okresní konkurencí, budovaných z daňových výnosů, většinou s příspěvkem zemí. [2] Správa okresních silnic byla legislativně upravena v roce 1864 v Čechách, v roce 1877 na Moravě a v roce 1887 ve Slezsku. [2] Moravský zákon č. 38 z roku 1877 dělil nestátní silnice na zemské, okresní I. a II. třídy a obecní. O stavbách a údržbě okresních silnic rozhodovaly silniční výbory v působnosti soudních okresů, silniční výbory byly řízeny zemskými výbory, a to buď přímo, anebo prostřednictvím tzv. dozorčích okresů.

http://portaltest. nacr.cz/cs/fond-zakladni/? c=226303010&k=2&p=
Silniční výbor okres Rožnov
http://lusik.com/index.php? prehled=3&idmince=1606
Silniční výbor okresu kyjovského
https://www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/prisezny-silnicni-strazce-261448/