Prsten

Bylo to někdy na podzim, kdy fučel silný vítr a kamarád Honza přišel s nápadem, že někam zajedeme zahledat. Proto se naskočilo do terenního vozu, který jsem přes víkend stihnul z lepenky a papíru z návodu staženého na internetu vyrobit. Po chvilce natahování důkladně promyšleného strojku, který poháněla spletená guma od tepláků náhon na všechna kola, se papírová obluda skutečně rozjela. Vzdálené místo nebylo nikterak vzdálené přesto jsem musel kratičkou cestu prodloužit několika zastávkama na znovu natažení onoho strojku na teplákový pohon,, to už ale naše autí vybočuje z asfaltové cesty na louku, kde se prověřuje na mokré trávě pohon 4x4, to už ale máme před sebou slabé dvě hodinky do soumraku a tak zapínáme naše pípající hračky a chodíme po louce sbíráme patrony, víčka od piva, dráty a úlomky, ale přesto se pod cívku dostal šperk, který bude starší než já s Honzíkem možná i jeho bratrem a tatínkem a možná i babičkou a děděčkem a možná jsem ještě na někoho zapomněl.