Půdovka I.

TYMBO zveřejnil 7.6. v nálezech svůj nález Dýka (pro příslušníky leteckých sportovních oddílů). To mne inspirovalo ke zveřejnění mého nálezu stejné dýky, která má i historii o kterou se chci s vámi podělit. Otec dělal po WW II vedoucího jednoho statku na samotě, kde se vychovávalo asi 150 koní. Za války tuto funkci dělal němec Boém. Než jsme se nastěhovali, museli opravit okno a podlahu v ložnici, kam vletěl dělostřelecký granát a udělali to perfektně.
Protože jsem se narodil 1944 mám informace z vyprávění.
Jako kluk jsem všechno prohledával a narazil jsem v komoře na dvě dýky. Když jsem je ukázal otcovi, ten mi je sebral s tím, že jsou po Boémovi a nikomu to nesmím říkat, aby nás nezavřeli, protože jsou tam ty ďábelské znaky. Nikdy jsme o těchto dýkách již nemluvili. Po odchodu otce do důchodu jsme se odstěhovali do vedlejšího města. Pro nového šéfa se zahájila rekonstrukce celého domu. Při sundání tašek ze střechy za nosným trámem byla nalezena plná krabice od bot s německými odznaky všeho druhu a k tomu bysta (hlava) Adolfa ze sádry, která prý hned letěla z prvního patra na zem. Odznaky si dělníci popřipínali na montérky a blbli s nimi celý den. Další přišlo, když odkryli desky podlahy v ložnici a v nosném trámu byl zapíchnutý nevybuchlý dělostřelecký granát. Ten proletěl oknem a sklouznul po trámu a zůstal v meziprostoru stropu právě v místě, kde jsme celou dobu měli kamna. A na závěr?
Když rodiče zemřeli, museli jsme domek vyklidit. Na komoře jsem narazil na jednu s těch dýk z mého mládí. Bohužel hákový kříž, zřejmě ze strachu otec kdysi vypiloval. Dýka je v příloze, vypilování je zřejmé a určení dýky mi pomohl TYMBO svým nálezem.

Za to mu dodatečně patří díky od Jajana