Putování po Ukrajině 2012

Dneska posílám pár fotek z našeho putování po Ukrajině. Cestovalo se po vlastní ose, museli jsme překonat trasu o délce bezmála 1000 kilometrů, procestovaní napříč celým Polskem by taky vydalo pomalu na vlastní článek. Všem kdo se tam někdy vydají doporučuji ať se obrní trpělivostí zejména na Polsko-Ukrajinské hranici, zřejmě záleží jak se pohraničníci na obou stranách vyspí. Panovaly zde takové zmatky, že jsme si i řekly zlatý česko :D, a strávili jsme zde příjemné 2 hodiny čekáním.

Následně jsme se ocitly konečně na Ukrajině a po celý náš pobyt jsme nevycházeli z úžasu. Při cestování je zbytečné řídit se mapou, cesty zde nejsou nijak značeny, je zde totální absence jakéhokoliv osvětlení. Popisky u cest (když už se nějaké objeví) jsou v azbuce, takže její znalost je nutná. Projeli jsme Lvovem, namířili si to na Ivanov-Frankivsk a po pár hodinách jsme dorazili do vesničky v Thernopilské oblasti, kde jsme měli domluvené ubytování. Už ani nevím jak se vesnička jmenovala. Otázka je taky jestli vůbec jméno měla. Po celou cestu se museli překonávat nástrahy ukrajinských silnic, kde se daly spatřit díry o průměrné velikosti min. půl metru a hloubky 15 cm :D. Další věc co nás zde zarazila byly ceny. Bylo zde takové množství kvalitních výrobků za ceny, že průměrný čech by vykoupil půl krámku :D. Cigarety zde stály cca 30 kč, litr benzínu a nafty 18 kč, i ten nejkvalitnější alkohol byl za cca 150 kč (následky se projevily ihned, většinu času jsme strávili bratřením s domorodci a následným střízlivěním, je úžasné se probudit ve tři ráno se sušákem po samohonce a jít si načepovat vodu v totální tmě zhruba 40 metrů od naší chajdaloupky z místní studny). Místní byli velice ochotní, povykládali jsme si spoustu zážitků. Za všechny zmíním jen jednoho domorodce, který přišel o nohu během své služby v Afgánistánu. Náš pobyt tam utekl velmi rychle, nastala cesta zpátky na západ, zkomplikovaná opět na hranici, tentokrát bylo zdržení cca 4 hodiny, následovalo zabloudění v Polsku, neplánovaná cesta kolem Osvětimi v 1 ráno a konečně překročení našich hranic po příšerných 22 hodinách cesty.

Co se týče mrcasnické stránky, nevím jak to s hledáním na Ukrajině je. Navíc by dotyčný riskoval na hranicích, čechy sice moc nešacovali, ale náhoda je blbec. V okolí našeho ubytování byla krajina doslova poseta památníky z války, okolí bylo totiž dějištěm tvrdých bojů jak během let 1941 tak 1944, na některých místech bylo doposud možné poznat zákopy a krátery po dělostřelbě, Ve vesnicích se dalo běžně narazit na tanky, převážně T-34 a děla jako např ZiS-3. Zajímavé taky bylo, že památníky byly spolu s kostely jediné udržované stavby, zbytek staveb se rozpadal.

Z fotek jsem vybral pár nezávadných snímků a nafotil jsem i pár suvenýrů které jsem si dovezl, vše to byly dary od místních.

Pro velký ohlas u prvního článku tedy posílám i fotky slečny, která se mnou chodívá mrcasit :D

PS: až dotyčná zjistí že jsem tady tu fotku vylepil, je docela možné že mě nějaký kolega za pár let někde v lese vykope :D

Mrcasu zdar a hodně nálezu přeje fg42