Úvod / Články

Rakúsko-uhorská šabľa vz. 1869 Grasser

15. 03. 2021 Autor: PetkoZberatel 13549× 12
Pozdravujem všetkých zberateľov,
v tomto príspevku by som sa chcel venovať Rakúsko-uhorskej šabli vz 1869 pre mužstvo jazdy. Šabľa je zaujímavá tým, že pochádza z nálezu na našom území, približne pred 20 rokmi. V čase keď ešte nebol internet tak rozšírený a plný informácií, nebolo veľmi možné dohľadať informácie, ktoré by odhalili aspoň časť príbehu tejto zbrane. Z času na čas som sa šabľou pokochal a obdivoval jej masívnosť a zároveň aj stopy aktívneho používania. Viem, že šabľa nie je v najlepšom stave a mnohí by si ju do zbierky ani nezaradili, ale aj tak to je nemý svedok svojej doby.

Šabľa je skutočne obrovská a pôsobí možno aj trochu nemotorne – najmä kvôli svojej dĺžke a váhe. Šírka čepele je na jej začiatku úctyhodných 3,7 cm, pričom výbrus je len z jednej strany. Čepeľ je značená výrobcom „GRASSER“ a o tom, že bola skutočne prevzatá do armády svedčí jej značenie „Wn – 95“, ktoré prezrádza aj presný rok jej prevzatia do výzbroje, rok 1895. Človek by ani neveril, že táto šabľa má minimálne 126 rokov...


Ďalšie značenie na čepeli je „T. D. 13“ a na druhej strane „468“. Rovnaké značenie sa nachádza aj na puzdre, čo sa až tak často nevidí – všetko pekne sedí od kedy bola šabľa vyrobená... Zo značenia vieme, že šabľa patrila pod „Traindivision Nr. 13“, „Batalinon I“, „Companie 4“, v preklade išlo o Vozatajskú divíziu č. 13, Prapor č. I, Rota č. 4.


Pre doplnenie uvediem, že táto divízia bola sformovaná v roku 1910 a jej kasárne sa nachádzali na tú dobu v nepokojnom Balkáne, konkrétne v meste Zahreb (Agram). Na začiatku bol veliteľom Vozatajskej divízie č. 13 major Adolf Khohl a od roku 1914 major Ferdynand Dits. Žiaľ o ďalšom pôsobení tejto divízie sa mi nepodarilo nič dohľadať, ale vzhľadom na nálezové okolnosti šable, bol jej vlastníkom vojak, ktorý pochádzal u územia dnešnej Českej alebo Slovenskej republiky a na územie Balkánu bol prevelený ešte pred vypuknutím vojny. Vojak si šabľu následne priniesol domov a uložil na povale svojho domu a pravdepodobne ju od vojny nikto nikdy nepoužil. Našla sa až omnoho neskôr a následne skončila u mňa... Mrzí ma, že viac sa o tejto šabli už nikdy nedozvieme...
Verím, že sa zberateľom bude táto šabľa bude páčiť, aj napriek nie dokonalému stavu. Dúfam, že až budem mať trocha viac času sa ku nej vrátim a opatrne dokončím celkové očistenie a konzerváciu, ktorú si určite zaslúži.
Zdraví
PetkoZberatel

 Autor: PetkoZberatel

Komentáře

klarkon

15. 03. 2021, 13:33

Mě se líbí pravě pro stopy které na ní zanechala doba

klarkon

15. 03. 2021, 13:35

Jinak si nedovedu představit že bych musel do služby tahat takový neskladný a v té době už neužitečný krumpl, bohatě stačila dohoda s proklatě těžkou Pi vz. 52 

PetkoZberatel

15. 03. 2021, 15:02

klarkon: no určite dostal by si ešte neskladný a v roku 1914 nepoužiteľný revolver Gasser vz. 1870, ale tak hádam na také 2 - 3 nočné útoky by to stačilo

klarkon

15. 03. 2021, 15:17

PetkoZberatel - aké 2 - 3 nočné útoky Posral bych se při prvním

benedek

15. 03. 2021, 17:27

Přikláním se ke klarkonovu názoru Petko. Každý šrám, každý její detail dává prostor fantazii. Čím a s kým si prošla tato (i jiné) zbraně... Nálezové okolnosti ("našla sa až omnoho neskor"), to že je nerozebíraná v autentickém stavu (20let ve Tvé sbírce). To vše a kór v dnešní době jí přidává na sběratelské hodnotě. Navíc se jedná o zbraň mužstva, patřící eráru. Tedy se s ní voják, v době míru, na konci služby musel rozloučit a odevzdat s další výzbrojí a výstrojí. Na rozdíl od výzbroje a výstroje aktívních důstojníků. Ti v té době si nechávali šít uniformy na míru. Často si pořizovali i vlastní zbraně. To i to samozřejmě šité a vyráběné podle reglamá a předpisu. Avšak z lepších a kvalitnějších materiálů. To vše pak končilo po ukončení jejich aktivní služby v jejich majetku. Proto je erárních věcí z dob mírových podstatně méně než oficírských. Je ale pravdou, že když se válka protáhla a tak i prodražila. Vyzbrojovaly a vystrojovaly další kanonefuter v marškách na frontu i staršími, nouzově vyráběnými i trofejními zbraněmi. Ti šťastnější jednotlivci co se pak vraceli z těch hrůz domů. Si svého "druha" brali na památku domů. Občas si jej pak v podvečír u sklenky prohlíželi a se slzou vzpomínali. Jen oni totiž věděli, kolikrát a kde jim tento němý svědek posloužil. My už se to nedozvíme...

PetkoZberatel

15. 03. 2021, 20:00

klarkon: No s takým prístupom určite áno. Teraz však už nevie, že aké to bolo krásne, keď mohli mladí ľudia spoločne položiť svoj život za cisára pána a jeho rodinu.

benedek: ďakujem za vyčerpávajúci komentár. Máš pravdu, pretože erárny materiál sa musel po skončení vojenskej služby odovzdávať späť do skladu, ale po porážke monarchie to už bolo každému jedno a na evidenciu nikto nedbal - veď Rakúsko-Uhorsko stratilo množstvo vojakov a vybavenia v priebehu celej vojny. Viem, že niektorí vojaci si brali šable a zbrane domov zo strachu - keďže mali za zverené veci hmotnú zodpovednosť, ale mnohí si donesené veci cenili ako pamiatku a táto šabľa symbolizovala jazdu veľmi dobre... Škoda len, že doba kedy sa pri dobrom pivku preberali historky veteránov je dávno preč...

Megy

15. 03. 2021, 23:07

Nádherný kousek s historii a na její věk i celkem zachovalý! Žádná ostuda jí mít ve své sbírce! Zčíslováno a původní originál! V tomhle směru i já za těch pár let dospěl, že né všechno musí být naleštěné! Gratulace

benedek

16. 03. 2021, 10:04

Již léta tady slibuji, že na DW zveřejním nějaké další kousky, dokumenty, literaturu, manuskripty, příběhy etc. etc. z mých sbírek a archívů. Leč není na to čas. Pravda, sic doba Covidí a odrostlé děti mně daly trochu více prostoru věci alespoň třídit. Jsem však vázán autorskými právy, ze kterých má DW v CZ exkluzivní právo zveřejnění. Pokud se k tomu jednou dostanu seznáte, že jdu sběratelskou cestou původního autentického stavu. S minimální mírou restaurování, spíše jen konzervování původního stavu. Naučil jsem tak od sběratelů nestorů. Jmenovitě od pana Roberta Kratochvíla, geniálního malíře (jeho tvorba například zde: https://youtu. be/DDodUi-HBoQ) a sběratele pruských zbraní a uniforem Josefa Vyleťala. Nu a především na praxi u sběratele, majitele aukčního domu a obchodníka Johanna K. Kubeho v Sugenheimu.

KasanderAdmin

16. 03. 2021, 10:19

benedek: já na ten slib také nezapomněl

sedivo12

16. 03. 2021, 14:09

Pekná šabľa a Inak je to riadny kus železa.
súhlasím s tým, že nie všetko musí byť naleštené...

Gorba

18. 03. 2021, 13:01

jezký článek, ostatně jako vždy. myslím, že tuhle šavlu mám v v jednom ze svých příspěvků, bohužel není moje
https://detektorweb.info/index.4me?s=show&i=37499&mm=1&vd=1

PetkoZberatel

18. 03. 2021, 17:07

Chlapi ďakujem za všetky komentáre. Ozaj sa teším, že Vás šabľa zaujala. Ešte sa pokúsim v najbližšom čase čosi pohľadať, ale šablí už veľmi veľa nemám, nakoľko šli na úkor iných chladných zbraní

Gorba: ďakujem a áno presne ide o ten istý typ šable. Ja osobne by som ich dal zo steny rýchlo dole, resp. ich podložil drevom. Pri omietke sa kumuluje vlhko a často na stene veci hrdzavejú a dochádza i ku nenávratnému poškodeniu...