Rakúsko-uhorská šabľa vz. 1904
Šabľa vz. 1904 má skutočne podarený a moderne poňatý dizajn, je ľahká, dostatočne kompaktná, obratná a čo je najdôležitejšie, podstatne sa oproti predchádzajúcim vzorom zjednodušila a zlacnila výroba.
Ako prvé nás na šabli zaujme jej čepeľ, ktorá má oproti predchádzajúcim vzorom jedinečný tvar. Namiesto žliabku, je na čepeli po takmer jej celej dĺžke vystužovacie rebro, ktoré výrazne prispieva k jej odolnosti a pevnosti. Čepele boli počas obdobia produkcie vyrábané vo viacerých rakúskych, uhorských, ale aj nemeckých spoločnostiach, a z tohto dôvodu tvar, rozmery a úroveň spracovania čepelí dosť kolíše.
Čepeľ šable, ktorá je priložená na fotografiách bola vyrobená v Uhorsku, je značená iba slabo čitateľným výrobcom a je o niečo ľahšia ako šable od rakúskych alebo nemeckých výrobcov.
Rovnako je zaujímavý jeden konštrukčný prvok – vystužovacie rebro na konci čepele neprechádza až ku hrotu, tak ako to je bežné, ale naopak končí sa asi 10 – 15 cm pred špičkou ktorá je následne plocha z obidvoch strán.
Kôš šable bol poňatý pomerne minimalisticky, je nesúmerný a odľahčený pomocou množstva malých otvorov. Vďaka jeho rozmerom spoľahlivo zakrýva celú dlaň a chráni ju pred prípadným skĺznutím čepele nepriateľa.
Rúčka je tradične drevená, pôvodne bola aj potiahnutá žraločou kožou, avšak tá sa žiaľ v tomto prípade nedochovala a viditeľné sú len nepatrné zbytky.
Puzdro bolo vyrobené z pevného plechu a v podstate odpovedá puzdrám, ktoré boli využívané aj v minulosti.
Prečo túto šabľu považujem za akúsi labutiu pieseň? No v podstate to bola posledná dlhá chladná zbraň, ktorá bola zaradená do výzbroje rakúsko-uhorskej armády. Vždy som tento typ šable obdivoval s tým, že ako moderne bola celá táto šabľa poňatá. Neuvedomoval som si však, že v roku 1904 už boli na svete prvé skvelé opakovacie pušky ako Mauser, Mosin, Spriengfield, Lee Enfield, proti ktorým v podstate šabľa ako taká strácala akýkoľvek význam. Útok jazdy mohol byť ukončený aj menším družstvom vyzbrojeným výlučne opakovacími puškami a to už v jeho samotnom začiatku. Okrem opakovacích pušiek už v roku 1904 uzreli svetlo sveta prvé guľomety systému Maxim, ktoré na bojisku spôsobili revolúciu a v podstate ukončili éru jazdectva tak, ako sme ho poznali. Aj napriek všetkým týmto poznatkom vedenie rakúsko-uhorskej armády nielen že ponecháva jazdectvo, ako súčasť armády, ale dokonca mu zavádza úplne nový typ šable vz. 1904. Mne tento len ťažko pochopiteľný krok príde ako absolútne mrhanie zdrojmi, výrobnými kapacitami a neskôr vo vojne aj ľudskými životmi. Po ukončení prvej svetovej vojny bol tento typ šable prevzatý novovzniknutou armádou Československej republiky ako Vzor. 04, pričom jej výroba sa nakrátko obnovila. Išlo však už skôr len o výcvikovú zbraň, ktorá svoje prípadné miesto vo vojnovom konflikte už dávno stratila.
Šabľu, ktorú môžete vidieť na fotografiách, som zakúpil sám za pomerne priateľskú cenu. Jediná vážnejšia chyba bola tá, že bola pokrytá vrstvou tvrdého laku, ktorý som začal postupne odstraňovať a šabľu opatrne čistím a ošetrujem. Verím, že až bude dostatok času (možno na mojom dôchodku :-) ošetrovanie šable dokončím a pošlem fotku aj po jej očiste. Šabľa je na viacerých miestach označená uhorským znakom a je dokonca rovnako číslovaná s puzdrom. Vojak, ktorý šabľu vlastnil, si ju priniesol domov, teda nikdy nebola prevzatá armádou Československa, ostala verná armáde, v ktorej slúžila celú vojnu...
PetkoZberatel
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
Vojtaci
28. 04. 2021, 10:51ahoj Petko
jako vždy super
co je tam za značku jednotky? FK??????
kulomety byly použity se značným úspěchem už o dekádu dřív
anglická armáda v boji s mahdisty ( něco jako Islámský stát v dnešní době)
použila 4 kulomety Vinckers ( licence Maxim ), tyto 4 kulomety během jednoho dne pobyly asi 10 000 povstalců
kamarád měl tuto šavli s mosazným původním košem, nevíš co je to za variantu?
miklik
28. 04. 2021, 10:59Hezký článek. Krásná zbraň. Díky!
benedek
28. 04. 2021, 23:43Zdravím Petko. "vystužovacie rebro (SPRÁVNĚ - PERO) na konci čepele neprechádza až ku hrotu, tak ako to je bežné, ale naopak končí sa asi 10 – 15 cm pred špičkou ktorá je následne plocha z obidvoch strán" JE Z DŮVODU, PROTOŽE TATO SPODNÍ ČÁST ČEPELE BYLA OSTŘENA Z OBOU STRAN. JDE O TAKŘKA DOKONALOU DLOUHOU SEČNOU ZBRAŇ VYUŽÍVAJÍCÍ VEŠKERÉ PŘEDCHOZÍ BOJOVÉ ZKUŠENOSTI TOHOTO DRUHU ZBRANÍ. PRO VYSVĚTLENÍ SI VYGOOGLI IKONICKÝ SOCHORŮV OBRAZ "SRÁŽKA JÍZDY U STŘEZETIC DNE 3.7. 1866". ZDE JE JASNĚ PATRNO U RAKOUSKÝCH KYRYSNÍKŮ, ŽE ŠAVLE BYLY POUŽÍVÁNY JAKO ZBRANĚ SEČNÉ. JEJICH DRŽENÍ ŠAVLÍ TĚSNĚ PŘED SRÁŽKOU MAS JÍZDY JASNĚ EVOKUJE JASNÝ SPODNÍ ŠVIH A NÁSLEDNĚ SEK ŠAVLÍ PODÉL TĚLA PŘI KONTAKTU S PROTIVNÍKEM. OBOUSTRANNÁ RYCHLOST KONÍ V TRYSKU, NÁRAZ S PROTIVNÍKEM VYLUČUJE JEHO PROBODNUTÍ. PROTOŽE BY DOŠLO K DESTRUKCI ZÁPĚSTÍ. PORTEPÉ ŠAVLÍ (U MUŽSTVA KOŽENÉ) V BOJI SLOUŽILO JAKO UCHYCENÍ ŠAVLE PROTI JEJÍMU VYRAŽENÍ A ZTRÁTĚ. TEDY I ZDE LZE HLEDAT "VYLEPŠENÍ" OBOUSTRANNĚ BROUŠENÉ ŠPICE ČEPELE ŠAVLÍ M1904 OPROTI PŘEDCHOZÍ M1869. STEJNĚ JAKO RAKOUSKÉ HUSARSKÉ ŠAVLE PRIMA PLANA UMOŽŇOVALY I TYTO ÚČINNÝ SPODNÍ VÝPAD SEKEM PROTI PROTIVNÍKU. ZESILUJÍCÍ PERO MÁ ČEPEL M1904 PROTO, ABY NEDOŠLO K JEJÍMU ZLOMENÍ V BOJI. NA ROZDÍL OD STEJNĚ ÚČINNÝCH HUSARSKÝCH PRIMA PLAN BYLY ČEPELE M1904 ODLEHČENÉ A NEPOMĚRNĚ UŽŠÍ. ASYMETRICKÝ DESIGNOVÝ KOŠ MĚL ÚČEL RYZE PRAKTICKÝ. POHODLNĚJŠÍ NOŠENÍ TÉTO ZBRANĚ ZAVĚŠENÉ V POCHVĚ U PASU. JEJÍ ZASTARALOST BYCH NEPOSUZOVAL JEN PŘI ČELNÍCH ATACÍCH JÍZDY PROTI MAŠINKVÉRŮM. TENTO MODEL MĚL V SOBĚ VKOMPONOVÁNO TO NEJLEPŠÍ CO DLOUHÁ SEČNÁ ZBRAŇ "UMÍ". MÁM ZA TO, ŽE MNOHÝ JEJÍ DRŽITEL JÍ SAKRA RÁD TASIL V BOJI MUŽ PROTI MUŽI. KDYŽ NĚKOHOZE ZÁLOHY PŘEPADAL, NEBO BYL PRTIVNÍKEM ŘEPADNUT A ZASKOČEN
PetkoZberatel
29. 04. 2021, 09:43Ahojte chlapi, ďakujem Vám za komentáre.
Toyota: to ako úspešné boli guľomety trebalo napísať asi Fraňovi Jozefovi I a najvyššiemu veleniu
benedek: ďakujem za vyčerpávajúce doplňujúce informácie ku tejto šabli, o to viac sa mi teraz chce s ňou ešte pohrať a dať ju do čo najlepšieho stavu. A pri nečakanom zaskočení by som asi radšej volil Steyr 1911
benedek
29. 04. 2021, 10:14Petko, není zač děkovat. Co se týče jejího restaurování, ještě to zvaž! Já mám nyní práce nad hlavu, ale chystám zde příspěvek o R-U uniformách z jedné pozůstalosti. Visely přes 50let! na půdě jedné vily. Taky jsem je chtěl opravovat, zašívat, přešívat, doplňovat... Ale budoucí jejich dražitel, majitel bavorské aukční agentury mně to rázně rozmluvil! Dnes v téhle době se mezi fajnšmekry sběrateli cení patina a autenticita. Jen bych jí zbavil pozdějšího laku ( i ten se ale cení, protože se tak zbraně ošetřovaly, viz. můj příspěvek zde o Lorenz M1862 z Waldekovy sbírky), rozhodně bych jí nerozebíral, nebo dokonce leštil. Nástřik kvalitním konzevačním olejem na zbraně stačí. Apropós. Když se na Tebe vrhla ze všech stran tlupa kozáků, bylo velkou výhodou mít tuhle "metlu" v ruce pravé a Steyra 1911 v ruce levé. Byl-li si koňmo, tak bylo výhodou mít šavli viset za zápěstí na portepé, vystřílet náboje. Zasunout kvér do futrálu (nebo nechat viset na provázku na krku) a použít šavli...
benedek
29. 04. 2021, 10:17Jen doplním - bezbarvým lakem se ošetřovaly samozřejmě zbraně historické ve sbírkách. Nikolivě ty používané bojové...
PetkoZberatel
29. 04. 2021, 10:22benedek: no práveže šabľa pochádza z ČR a ten lak bol na nej minimálne 70 rokov - to snáď ešte niekto lakoval za prvej republiky - je to stvrdnuté ako kameň a len vďaka tomu má šabľa takú hnedú patinu - pretože lak sa doslova vpil do kovu - ešte som sa s tým nestretol.
REBEL 1866
30. 04. 2021, 05:56Moc krásná šavle a hezky napsáno.
benedek
30. 04. 2021, 16:55Petko, podíváš li se na můj příspěvek, konkrétně na detaily zmíněné pistole Lorenz M1862, odkaz viz níže. Mám to samé. Krusta bezbarvého laku, sem tam přerušená jemným vrypem, otěrem. Gott sei Dank za to! Zachránilo to celkově kovové části zbraně nejen před korozí (to i těch skrytých v podpažbí, protože lak spojil přechody kovovch dílů s lícovanou pažbou a zabránil tak vniknutí vlkosti i tam), ale lakované díly ochránily i původní brynýr zbraně. Což dokládá, že už i tyto zbraně byly v době svého oužívání erárem "černěné". Nikoliv leštěnky, jako je dělá nyní v replice D. PEDERSOLI. Asi bych šavli nechal v tomto stavu. Někomu stála za to, aby jí než jí pověsil na stěnu, takto ochránil. Mnou zmíněná Waldekova sbírka, do které tato pistole prapůvodně patřila. Byla takto "ošetřena" celá, protože exponáty visely v přízemí barokního zámečku. Vlhké kamenné zdi byly zakryty dřevěným obložením, viz. poslední dvě fotky v odkazu níže. Pod nimi byla neodvětraná vlkost a plíseň...
https://detektorweb.info/index.4me?s=show&i=70584&mm=1&vd=1