Úvod / Články

Řekni, kde ty hroby jsou...

06. 02. 2020 Autor: nixe 10070× 18
Nedávno jsem slyšel v rádiu píseň „Řekni, kde ty kytky jsou“, kterou zpívá Marie Rotrová. V jedné sloce zpívá:

Řekni, kde ty hroby jsou, co se s nimi mohlo stát
řekni, kde ty hroby jsou, kde mohou být
co tu kytek rozkvétá od jara do léta
kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.


Celou píseň si můžete poslechnout na:
https://text. osobnosti.cz/rekni-kde-ty-kytky-jsou-283548

I u nás na Tachovsku, bychom si mohli zpívat:
Řekni, kde ty hroby jsou, co se s nimi mohlo stát
řekni, kde ty hroby jsou, kde mohou být


Řadu let jsem se věnoval pochodům smrti na Tachovsku, a tak tato píseň mně přiměla, abych se znovu začal trochu věnovat tomu, co jsem dříve nedokončil. Neznámým hromadným hrobům z konce války. První případ, který se mě nějak drží, popíši trochu zeširoka.
Lesáci po válce za Lesnou objevili tajné sklady s německým materiálem a nějaké věci z těch skladů přivezli na tachovskou pilu. Otec, který tam tehdy dělal, od nich dostal dva nové tmavomodré kabáty německého námořnictva. Matka mi z jednoho kabátu ušila pěknou bundu. Snad od té doby mám touhu najít nějaký tajný sklad.

V roce 1951 jsem šel bratra, který je o osm let mladší, vyzvednout ze školky v nynější ul. Prokopa Holého. Šel jsem spodem přes bývalé koupaliště.
Když jsem přicházel k mlýnskému náhonu, uslyšel jsem od lávky ke školce zoufalý dětský křik tří dětí, pod kterými se prolomil led a topily se. Rychle jsem tam doběhl, sundal bundu a za rukáv jsem je po jednom vytáhnul na břeh. Děti pak s pláčem utíkaly domů. Ani nevím, kdo to byl. Námořnický kabát z tajného německého skladu alespoň posloužil dobré věci. V tu dobu náhonem teklo hodně vody. Husmanův mlýn byl v ještě v provozu.

Mlýnský náhon pod náměstím na přelomu 20. a 30. let minulého století.

Voda v mlýnském náhonu tekla přes celý Tachov a vytékala až u lávky za muzeem.

V překladu z jedné německé kroniky jsem se dočetl, že Němci za Lesnou postavili tři dobře zamaskované bunkry, kde ukryli velké množství různého materiálu.

Vyjmutý odstavec z překladu kroniky:
To mne nažhavilo na hledání.
Druhou zajímavou informaci jsem získal od jednoho tachovského policisty. Dozvěděl jsem se, že v roce 1965 přišel na tachovskou policii občan bývalé NDR a řekl, že koncem války se skupinou vězňů budovali za Lesnou velké bunkry. Všechny spoluvězně prý pak postříleli, ale jemu jedinému se podařilo utéci. Tachovští policisté se s ním za Lesnou do lesa vydali podívat. Údajně tam měli najít kousek lebky a trochu železného šrotu. Druhý den byli tachovští policisté odvoláni a tento případ převzala Praha. Co našlipolicisté z Prahy, se nám nepodařilo zjistit.
Tehdy se ale do lesů za Lesnou nesmělo.

Když jsme se pak po dalších třiceti letech vydali za Lesnou ty bunkry hledat, bylo hraniční pásmo už zrušené. Podařilo se nám tam najít jednoho starého hajného, který měl ruku v sádře. Když jsme mu řekli, že hledáme bunkry a kde je hledáme, tak nám řekl: Chlapci chodíte špatně, až mi sundají sádru, já vám ty bunkry ukážu. Než mu sundali sádru, on bohužel umřel. Tak jsme nenašli ani bunkry a tím ani hromadný hrob vězňů, kteří ty bunkry stavěli. Možná, že se nám to najít někdy podaří.
O neznámých hromadných hrobech vězňů z konce války jsem získal více informací. Postupně o nich ještě něco napíši.

František Soukup
Fotografie: Jan Straka
Klub Hledačů HP Tachov
24. ledna 2020

 Autor: nixe

Komentáře

REBEL 1866

06. 02. 2020, 16:32

Zajímavé čtení, bylo by príma se o tom někde dopátrat víc.
Tyhle příběhy z války se postupně vytrácí z paměti lidí a to je škoda...

remington

06. 02. 2020, 16:34

Moooc pěknej článek. Fofrem ať je tady další

tomfzr

06. 02. 2020, 16:41

četl jsem to. příběh je poutavý jako ostatně všechmy příspěvky od pána nixe. sám jsem předloni našel cestu kudy se táhl pochod smrti a nejaké hlizny po nich našel. když má babi s dědou po válce přišly do čech z Francie, bydleli někde u marijánek a jako malé deti našli velký masový hrob nebožtíků z pochodu. vše nahlásili doma, dostali na prdel a rodiče to nahlásili. z vyprávění vím že se ostatky vyzvedly a pohřbily důstojně ale kde přesně to nevím. držím palce v dalším bádání

mildaf

06. 02. 2020, 16:52

Pokud vás zajímá téma pochodů smrti, pak se podívejte na níže uvedené stránky Arolsen. Je to tam i s dobovými dokumenty, výslechy svědků, atd. (něco i v češtině). Jsou tam i další dokumenty týkající se nacistických zločinů, např. seznam věcí zabavených zatčeným a vězňům, vyhedávání ve jemnných seznamech vězňů KT, atd.

https://digitalcollections. its-arolsen. org/0503/place/map? &facets=country%3D%22324909%22

Pišinger

06. 02. 2020, 16:57

Zajímavé vyprávění s otevřeným závěrem...

fantomas

06. 02. 2020, 17:18

Hezký článek

klarkon

06. 02. 2020, 17:19


tomfzr

06. 02. 2020, 18:12

nedalo mi to a jel jsem se zeptat na podrobnější info- těsně po válce přijela rodina s mou babi(9let) a jejím bratrem, né děda jak jsem psal do vesničky Pístov a dostali statek kde jěště nejakou dobu bydleli společně s německou rodinou před odsunem. v zimě roku 1946 při sánkování objevili v lese zasněženou hromadu těl a okamžitě to nahlásili doma. starý otec to nahlásil gardistům a pak někdy se těla exhumovala. dva dny od nahlášení otci roztrhal býk břicho a zemřel

mangus

06. 02. 2020, 22:02

za a po válce se děli hrozné věci. Dík za info.

Saladin

06. 02. 2020, 22:39

Dobré čtení. Díky.

Vana

07. 02. 2020, 06:59

Pěkný příběh. Těším se na pokračování.

jegr

07. 02. 2020, 07:59

V západním pohraničí a zejména na Šumavě je hodně míst kde místní starousedlíci tvrdili že tam a tam koncem války Němci cosi zakopávali, časem se po lesních polomech začaly nacházet bedny pro werwolf u jedné nalezené jsem byl když jsme asistovali pyrotechnikům, dosti je o tom psáno v knize -Život pyrotechnika- od Tondy Klůce.
.

MG.35

07. 02. 2020, 13:15

Zde něco zajímavého:
http://mapyr. org/wehrvolf/

Zilvar z chudobince

07. 02. 2020, 21:23

Lesná byla 2.rota PS  Domažlice. Já byl na 6. r. PS Železná, a v létě jsme jako ženisti obnovovali signálku na dvojce. Velitel supr chlap, večer nás nechal odvézt do hospody a zase přivést. Poslední kokoti na dva roky před revolucí. Jinak na 3. r. PS trestné rotě jsem měl na starosti bunkry. Dědili se ob rok na ženistech. Tam jich bylo 7 kusu z 50 let. Takže bunkry tam budou, ale až z poválečných let. Každý pamětník toho napovídá..... hlavně tam žádný pamětník z války většinou nebyl, vše byli poválečný nájemníci a zlatokopové. Za mě v Železné zilo pár lidí, asi šest obydlených stavení. Paní Kadečková: kovaná komunistka, po revoluci hned ubytování za peníze pro němce v němčině, z toho bych blil. Měla takové páky na hlavní zprávě v Praze, že jsme pro ní museli škrábat na rotě brambory, sekat trávu a atd. i náš pako velitel se jí bál, soudruch major Machač, zvaný Olda. Díky němu jsem byl převelen na Hraničky, tresnou rotu. Doufám že už někdo ochcává jeho hrob... Potom tam byl hajný a v dalším domě rodina s hezkou zrzkou. Potom pán, co nám řezal sklo do oken, pohodář. No abych to schrnul, tak za války a před válkou měla prý tato obec 3000 obyvatel, a asi 6 hospod. Na našem useku 7 km, byli zbourány 3 zámečky a nějaká stavení. Bylo hezké jít lesem a najít jablon a nebo švestku plnou ovoce... o sklepech ani nemluvím... Naše rota stála na míste bývalého kostela a hřbitova. Když se stavěla, tak prý našli spoustu kostí.....

Tom.angler

07. 02. 2020, 22:55

to Zilvar: Železna a Rybník to byly a do teď jsou ztracený varty. Můj táta tam kdysi taky sloužil jako záklaďák. S těmi bunkry má Nixe pravdu, ty tam reálně byly a dosud ještě určitě nějaký jsou, sám jsem si dohledával údaje z komlexní výpovědi gen. Weissenbergera, který velel obraně Českého lesa, ale to je na delší povídání.
Františku máš to pěkný

Špagi

10. 02. 2020, 12:30

To jegr : tak jsem koukal a kniha - život pyrouše jebohužel nedostupná.
Špagi

jegr

10. 02. 2020, 19:30

Špagi- v Č. Budějovicích by se dala sehnat Tonda tam dělal krajského pyrotechnika. Napiš do tiskárny nebo do  nakladatelství mívají je mnohdy skladem pro známé. Takhle jsem sehnal dost knih.

Zilvar z chudobince

11. 02. 2020, 18:57

Já ji měl, ale znáte to... Co nechceš, to půjč a celkem pět knížek je buhví kde.... A zrovna to, co se nedá už sehnat.....