Římané v německu
Rád bych se podělil o zkušenosti ze sousedního Německa. Asi po šesti letech jsem měl příležitost se podívat do míst, kde jsem strávil část života a setkal se s kamarády a bývalými kolegy z práce. Že se hned dva z nich dopídily ke stejnému koníčku, pro mne bylo překvapením (v dříve jsme spolu chodily do lesa jen na houby). Jelikož vozím detík většinou sebou, bylo jasno, co se druhý den bude dít. Okolí města Trevíru, nejstaršího německého města, které v době svého květu mělo přes 100.000 obyvatel - jen pro orientaci, dnes by se Trevír (něm. Trier) rádo zařadilo do seznamu velkoměst, ale i přes početné francouzské garnizóny těch sto tisíc nedosáhne - se zdá jako úrodná půda pro hledání. Jinak řečeno, ve starověku to tam frčelo, a okolo opevněného města stávali statky (římské vily) které město zásobovali (víno, obylí atd. ). Většinou postavené na vyvýšeném místě, poblíž pramene a v dohledu jiné vily z důvodu varování se navzájem při nebezpečí. Na takových místech najdete jako první poměrně vysokou koncentraci úlomků pálených střešních tašek, cihel a keramiky.
Teď ale přímo k hledání: není to tak jednoduché, alespoň co se týče právní stránky. Hledat se totiž smí je s licencí a výhradně na půdě, která je v pohybu (bewegter Boden) takže jen na polích, která se ořou - to aby hledači, a těch je tam opravdu dost, toho moc nezničili. Louky a lesy jsou tabu. Tamtamy mezi zemědělci a hledači ale fungujou výborně, například traktorista zavolá že jde orat a už tam jsou mrcasníci. Další možnost hledání je na deponii půdy, poblíž Trevíru, kam se vozí výkopy ze stavenišť z města. Pokud takový náklaďák přijede (většinou jich jezdí více za sebou), vypadá to jako na skládce v Sao Paulu, jen s rozdílem, že tady mají všichni detíky a hledají něco úplně jiného.
Ať už je ten nález odkudkoliv, musí se odevzdat do muzea, kde ho odborníci nafotí, zdokumentují naleziště a dobu užívání daného předmětu, a po ne vždy přesně určené době vrátí mrcasníkovy. Nedržet se těchto pravidel se nevyplácí, jak jsem se dočetl z novin, které mi s úsměvem podal kamarád. Jeho kámoš mrcasník totiž našel zlatou mincičku, průměr tak 9-10mm raženou v Trevíru, vzácnou, ještě nikdy nenalezenou. Okamžitě ho začala svrbět v kapse a nenapadlo ho nic lepšího, než zkusit prodat někomu, kdo by z ní měl ještě větší radost než on sám. V elektronické aukční síni ebay se cena však neočekávaně rychle vyšplhala za půl dne na nějakých 14.000Eur a už u něj zvonili státní. Výsledek? minci neprodal (tu dostalo muzeum) a licenci mu sebrali, takže si může najít jiného koníčka. Navíc musel zaplatit celkovou pokutu 4.500Eur státu a dalších 600Eur byla pokuta od ebay za nabízení ilegálního zboží.
Na to, jak málo času jsme měli, se mi podařilo najít na polích a deponii alespoň několik střepů a na rozloučenou jsem od kamaráda dostal bronzovou mincičku s vyobrazením CONSTANTINA, taktéž raženou v Trevíru.
Přikládám pár foteček a přeji všem hodně hezkých nálezů, Reservoirdog
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
Veiko
07. 12. 2007, 09:28Tak do německa maximálně na burzu.
kimcid
07. 12. 2007, 09:34chudáci mrcasnici v německu nemaj to jednoduchý... každopádně hodně dobrej článek a dost zajimavej... takovejch by tu na webu mělo bejt víc.
Tatino
07. 12. 2007, 09:40Ten Constantin je najbeznejsou mincou na burzach starozitnosti unas na SK. Nosia ich sem madari a dost pochybujem o tom, ze by bol razeny v Treviru...
začínám
07. 12. 2007, 10:06to Tatino: asi se v římsko-germánském muzeu spletli, původ bude nejspíše slovensko nebo maďarsko :-) Teď vážně: myslíš, že se platidla nemohou objevit 1500km od místa jejich ražení?
Tatino
07. 12. 2007, 10:18Pravdaze mozu. Ale pochybujem, ze v tako mnozstve. Nosie ich sem po stovkach.
jezero
07. 12. 2007, 11:27Ta mince podle značky mincovny, neni z Trevíru, ale z Antochie. Značka je SMA. Dnes je Antakya - Turecko.
začínám
07. 12. 2007, 11:36Zdar Jezero, kde čteš SMA?? je tam TR... nejsem odborník
Tatino
07. 12. 2007, 12:12Pozri pod ciaru (v exergu).
začínám
07. 12. 2007, 12:40nechápu to. značení v poli je T R mince ražené v Trevíru byli značeny: A, B, C, D, Gamma, AS, FT, SA, SC, SF, TF a TR mince z Antiochie A, B, Gamma, Delta, E, S, Z, H, Delta, E, I, K, Theta a K - žádné TR
Tatino
07. 12. 2007, 13:23Ja tiez niesom ziadny odbornik. Ale docital som sa, ze skratka, alebo znacka mincovne je v exergu. Pismena v poli, ako SC a podobne, znacia funkciu. SC - Senatus Consulto, a podobne. Mozno je to skratka tribuna, neviem. Jezero myslel skratku pod ciarou a tam sa da precitat SMA.
začínám
07. 12. 2007, 13:47pod čarou se dá spíše přečíst PTR - napiš email-pošlu lepší foto...
Tatino
07. 12. 2007, 14:39Ja ti s tym asi nepomozem. Vyjadril som len pochybnost, premeniacu z faktu, ze taketo mince su unas bezne k dostaniu na burzach. A su pomerne lacne, to znaci, ze je k dispozicii bohaty zdroj - v tomto pripade asi z Turecka. Vravim, niesom odbornik...
kvalt
07. 12. 2007, 17:39Minimálně neméně zajímavým nálezem je ten nenápaný drobný červený střep uprostřed řady pod velkým zlomkem. Terra sigillata - charakteristické římské hrnčířské zboží nevytáčné na kruhu, ale vtlačované do forem s bohatou výzdobou. U dostatečně velkých zlomků archeologové specialisté dokážou dost přesně zjistit dobu a místo výroby.
začínám
09. 12. 2007, 20:44Follis Constantinus I. als Augustus 307-337
AV: CONSTANTINVS PF AVG
RV: SOLI INVICTO COMITI (Sol nl. )
PTR=1. Offizin (P)rima (TR)everi
jezero
16. 12. 2007, 22:14Ať se dívám jak chci, tak pod čarou vidím SMA.