Říšský desingner

Napadlo vás někdy, kdo jsou muži v pozadí na notoricky známých snímcích? Mě k tomu přivedla náhoda. Před asi 20 lety, kdy jsem ještě neměl patent do oblasti Bremerhavenu, jsem si musel najmout lodivoda. Byl to už starší pán, kolem sedmi křížků a tak jsme dali řeč o válce, mimo jiné poslední 2 roky války sloužil na flakové lodi. Já mu ukazoval nějaké časopisy a najednou nad jedním snímkem povídá - koukni, tady za Franzem von Salomonem stojí Heinz Unsinn, rodák z D... bachu, tam kousek od tvého bydliště. Na snímek jsem si pak vzpomněl nedávno, vyhledal ho a řekl si, že by stálo za pokus něco zjistit. Na zmíněné fotografii je Heinz Unsinn označen šipkou, dále je tam (ze známých tváří) Himmler, Hess, Hitler a Salomon. Takže co se mně podařilo zjistit po únavném pátrání v našich a německých archívech? H. Unsinn se narodil v roce 1894 v D... bachu a z té doby pochází další jeho známý snímek, z prvního dne ve škole. Po základní škole studoval výtvarný a umělecký institut ve Vídni a v Lipsku. Po studiích zůstává v Německu, 1. světovou válku přečká v týlovém nasazení a po jejím ukončení se živí v Mnichově jako restaurátor. Zde se setkává s Hitlerem a vstupuje do NSDAP, číslo odznaku 2769. Ve straně pracuje jako desingner, kdy navrhuje podobu odznaků, opaskových přezek atd. V létě 1943 krátce navštíví východní frontu, odkud pochází jeho třetí a zatím poslední známý snímek. V květnu 1945 padne u Stříbra do amerického zajetí, z kterého prchá do svého rodného kraje, kde je zatčen a do roku 1951 držen ve vazbě. Po té zůstává v tehdejším Československu, navrhuje různé plakety, odznaky a má též zakázku pro ČSLA. Umírá 1976 v rodném D... bachu. Navštívil jsem zmíněný D... bach, dnes pochopitelně s českým názvem, zda tam ještě žije někdo z rodiny a nemá nějaké památky na H. Unsinna. Žije ještě jeho sestřenice, která mně poskytla dvě fotografie a to hlavní - originál předlohy druhého návrhu přezky z roku 1933, na původním návrhu totiž měla orlice hlavu otočenou na druhou stranu, jako na mincích (předkládám ilustrační foto), což se údajně nelíbilo Hessovi, že prý říšská orlice se nemůže odvracet od českého lva! Dále jsem dostal i hrubý návrh přezky pro ČSLA, kde se jasně projevuje jeho rukopis, zvlášť prvek, dodnes nazývaný v německém designerství jako der Postelwitzerbogen. A perlička nakonec, když se v roce 1945 dostal domů, ze strachu ukryl bodák ve chlévě a paní W... ová říkala, že by tam měl být dodnes. Po chvilce kopání tam skutečně byl. Zaslal kpt.