Robotní známky - sourozenci

U nás snad robota ani nebyla. Tak vám jenom ty známky závidím.

Moc pěkné kousky. Tak už bych jednu bral

Jen by mne zajímalo, co podle vás znamenají ta čísla, když jsou to robotní známky. A jak rozeznáte například kovářskou známku chmelovou, které se vyráběly od druhé půle 19.století, kdy už u nás byla robota zrušena. od této prezentované.
Na odkazu kovářská známka chmelová z muzea v žatci.
http://www.muzeumzatec.cz/files/34-_dil_/508-kroucova-ibl-karel-av. jpg

Rossy: Správná poznámka, člověk tomu říká robotní automaticky, bohužel nevím o žádné ucelené odborné práci, která by se RZ zabývala. Takže je to asi na tobě dál na tomto tématu kutat

To:Kasander. Jak se můžeme dočíst v přiloženém odkazu, odhaduje se, že od poloviny 19. století bylo v Českých zemích vydáno okolo 200 000 druhů účelových známek, z nichž jsou v písemnictví zachycena necelá 2 %. Myslím, že u těch známek u kterých si nejsme stoprocentně jisti za jakým účelem byly vydány bychom spíše než robotní známka měli používat všeobecný název ÚČELOVÁ ZNÁMKA. Sem spadají i ty robotní, tak že nic nepokazíme. České chmelové známky tvoří vedle známek psích druhou nejpočetnější skupinu účelových známek. Sem právě spadají jedny z prvních, které se nazývají CHMELOVÉ ZNÁMKY KOVÁŘSKÉ, a začaly se používat od druhé poloviny 19.století. Mají mnohdy tvar a ražbu právě zde prezentovaných známek. Co znamenají čísla a písmena se můžete dočíst například zde.
http://www.muzeumzatec.cz/1.-postaveni-chmelove-znamky-mezi-tzv. -okrajovymi-jevy-v-numismatice-s-2294886295-ych-znamek. html
Tady znovu odkaz na kovářskou známku chmelovou ale dá se jich dohledat i na internetu větší množství.
http://www.muzeumzatec.cz/files/34-_dil_/508-kroucova-ibl-karel-av. jpg

Robotními známkami se například zabýval Anton Fiala z bratislavského muzea. Ten klade počátek jejich většího používání k  robotnímu patentu vydanému Marií Terezií a Josefem II. z 13.8.1775.V mém příspěvku, který jsem tu dával nedávno jsou právě takovéto typické robotní známky, o kterých Fiala hovoří, uvedeny. Určitě to nejsou všechny typy, ale s přesností určit další není tak jednoduché.

Rossy

Rossy jsi borec, smekám před tebou

Moc pěkný taky si je nechávám.

U nás se jich moc nenachází ale občas se kopne.
Rossy, dobrý.

Možná ještě uvedu, pro ty kteří mnou uvedený odkaz nečetli, co znamenají čísla na kovářských chmelových známkách. Pokud máme to štěstí, jako v tomto případě, a najdeme dvě známky se stejnými iniciálami majitele a různým číslem, můžeme se oprávněně domnívat, že se jedná o pořadové číslo známky. Jsou však i známky na kterých jsou iniciály s číslem domu majitele. Ty vyražené symboly však mohou být různé. Existuje například kulatá i trojúhelníková kovářská chmelová známka s knížecí korunkou a písmenem J. V tomto případě se vůbec nejednalo o šlechtice/u známky se podařilo zjistit majitele/ jen se chtěl majitel známky odlišit. Také to byly většinou známky za odvedení určité práce, nebo množství práce. Třeba načesání jednoho věrtele. Ne za celodenní práci. To jsem uvedl jen proto, aby bylo zřejmé jak složité je rozpoznat různé typy účelových známek a k čemu byly vydány.
Bylo by také zajímavé si sám pro sebe zjistit, při nálezu podobné známky jaké jsou zde presentovány, zda dané území nespadá náhodou do oblasti s historií pěstování chmele, což by mohlo vést k předpokladu, že se o chmelovou známku může jednat. V druhé půli 19.století nastává sice boom v jeho pěstování po celém území, ale časem se ustálilo několik oblastí jak v Čechách tak i na Moravě. Někdy totiž vidím, že jsou prezentovány tyto známky, označované za robotní, v mnoha kusech od jednoho hledače a v jiných oblastech, na což si jiní hledači stěžují, jakoby nebyly.

Někdy se můžeme setkat s tvrzením, i tady na detektorwebu, že se jedná o robotní známky /myslím tím ty zde prezentované/ a ty iniciály patří sedlákům nebo živnostníkům, kteří měli od vrchnosti povolení najímat lidi na robotu. Musíme si ale uvědomit, že robota byla formou úhrady pronájmu. Většina lidí byla poddanými nějakého panství, poddanské grunty zůstávaly vlastnictvím vrchnosti a jejich držitelé robotovali. Teprve roku 1848 po zrušení poddanství se poddanské grunty staly skutečným vlastnictvím sedláků a jednalo se tedy o jejich vyvlastnění vrchnosti. Tím pominul nájemní vztah mezi sedlákem a vrchností, čímž zároveň odpadly všechny formy úhrady pronájmu, zejména robota. To znamená, že logicky nemohl poddaný najímat jiného poddaného na robotu. Ta se uplatňovala jenom ve vztahu poddaného k vlastníkovi půdy. Určitě si sedlák mohl najímat v té době někoho pro práci na pronajatém gruntu, ale určitě se tomu nemohlo říkat robota a i kdyby nějaké účelové známky sedlák vydával, nemohly to být známky robotní.........
Už mlčím, už mlčím

Škoda, že na tý druhý nalezený po roce nebylo D C. .

Rossy ty nemlc to by byla skoda mas metal za snahu a znalosti. Dekujeme...