Rok 2015: Velké objevy v archeologii II. Ztracená civilizace

Přinášíme druhé pokračování výběru sedmi velkých objevů, které učinila světová archeologie v uplynulém roce. Výběr, který sestavil prestižní časopis National Geographic, zachycuje pestrou škálu událostí od nálezu pokladů z vraků potopených lodí po objev obřadního ceremoniálu pohřbu divoké kočky před dvěma tisíci lety.

Objev č. 2: Ztracená civilizace objevená v honduraském dešťovém pralese

El Dorado. Atlantis. Ztracené město Z. Město opičího boha. Pověsti o těchto legendárních místech vábí generace dobrodruhů a objevitelů do nejodlehlejších míst na Zemi. Obvykle se vrátí s prázdnýma rukama, pokud se vrátí vůbec. Ale někdy cesta za mýtem vede ke skutečným objevům.

Stalo se tak loni, kdy vědci ohlásili nález, který mohl stát za dávnými výpravami španělských conquistadorů do deštných pralesů Střední Ameriky – komplex rozvalin, které by mohly být pozůstatkem bájného „města opičího krále“, tajemným Ciudad Blanca neboli Bílým městem, po kterém pátral už v roce 1526 španělský dobyvatel Cortéz. Ten v dopise španělskému královi Karlovi V. popsal Ciudad Blanca jako město skrývající „hromady zlata“.

Město opičího krále se bezúspěšně pokoušelo najít mnoho dobrodruhů, prospektorů i celých expedic, čelících řadě nebezpečí skrytých v neprostupném dešťovém pralese: jedovatým hadům, dravým jaguárům, smrtelným nemocem přenášeným hmyzem... Až v roce 2012 odhalil letecký průzkum s využitím technologie LiDAR (metoda dálkového průzkumu na základě výpočtu rychlosti odraženého pulsu laserového paprsku od snímaného objektu), že se pod hustým příkrovem džungle v regionu Mosquitia nalézají dávno opuštěné ulice, náměstí i trosky pyramid. (Mosquitia je obrovské území pokryté hustou vegetací, močály a protkané nesčetnými řekami - leží na hranicích Hondurasu a Nikaraguy, rozkládá se zde největší deštný prales ve Střední Americe. ) Do oblasti východní Mosquitii se tak loni vypravila expedice Christophera Fishera z univerzity v Coloradu.


Logistiku expedice Chrise Fishera do nebezpečné oblasti měli na starosti bývalí vojáci speciálních jednotek SAS. Vrtulník je jediný druh dopravy, kterým je možné se dostat do odlehlých údolí, kde se nachází ztracené město.


Archeolog Chris Fisher z university v Coloradu srovnává údaje kapesní GPS s daty získanými pomocí technologie LiDAR umístěné na nízkoletící cessně.


Expedice prozkoumala komplex rozvalin několika měst, které tu po sobě zanechala neznámá kultura, pro niž věda zatím nemá žádné jméno. Fisher tvrdí, že jde o pozůstatky civilizace, která nebyla součástí mayské ani aztécké kultury.


Archeologové narazili na množství unikátních artefaktů, mj. na hlavu šamana pojmenovanou jako „jaguárodlak" (stvoření s lidskými i jaguářími rysy).
Hlava člověka-jaguára pravděpodobně představuje spojení ducha člověka a zvířete a je součástí ceremoniálního trůnu.


Anna Cohenová, studentka antropologie washingtonské university, dokumentuje artefakty objevené v džungli.


Podle předběžných odhadů mohou být nálezy staré až tisíc let, ale to prokáže až podrobnější výzkum. Archeologové se domnívají, že v džungli neleží jen jedno, ale mnoho dalších podobných měst.
Přesnou polohu města archeologové neprozradili, neboť se obávají, že by se mohlo stát obětí nájezdů lupičů.

Ačkoliv polovina Fisherovy výpravy včetně jejího vedoucího byla zdecimována leishmaniózou (parazitické onemocnění způsobené prvoky rodu Leishmania a přenášené bodavým hmyzem, v chudých zemích je rozšířenou smrtelnou nemocí), na místo objevu se letos chystá další, daleko větší expedice, která bude podporována a chráněna honduraskou vládou, pomoc ji přislíbil osobně honduraský prezident. A především ochranu budou v této chudé zemi archeologové potřebovat - nelegální dřevorubci a lupiči jsou zde trvalým nebezpečím.
Honduraští vojáci doprovázejí konvoj s expedicí skrze nebezpečná místa v oblasti Mosquitia.


Masivní odlesňování doprovází i ničení cenných památek.


Příště: Homo naledi: záhadná větev na „stromu vývoje člověka“

Zdroj: National Geografic, factum-arte.com