Rozloučení a setkání s legendami

15. 08. 2017 Autor: Kasander 9798× 1

Dvě příležitosti připomenout si naše válečné veterány jsme měli právě včera. Jednu velice smutnou - odpoledne jsme se ve strašnickém krematoriu rozloučili s generálporučíkem Jaroslavem Klemešem, posledním z asi dvou stovek parašutistů vysazených za války v Němci okupované republice. 17. února 1945 seskočil v rámci Operace Platinum-Pewter poblíž Nasavrk. Zpočátku se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině, v závěru války se přesunul do Prahy, kde až do osvobození působil jako radiotelegrafista a udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích. Po válce ho komunistický režim poslal do kriminálu, kde seděl spolu s nacistickými zločinci. Zemřel ve věku 95 let.

V podvečer se pak na pražském Klárově, u památníku československých letců působících za války v Britském královském letectvu (RAF), konala pietní vzpomínka připomínající 72. výročí návratu československých letců RAF do Prahy.

Českoslovenští příslušníci RAF přiletěli tři měsíce po ukončení druhé světové války, a to ve dnech 13. - 15. srpna 1945. Tento odklad bývá dáván do souvislosti se snahou nastupujících komunistů co nejvíce oddálit návrat západní letců do vlasti. Letci se později stali častým terčem perzekuce komunistického režimu.

Hold svým druhům ve zbrani přišli vzdát oba poslední v Česku žijící váleční letci, stíhací pilot, generálmajor Emil Boček a veterán od Tobrúku, brigádní generál Pavel Vranský.

Emil Boček odešel v roce 1939, v 16 letech, tajně z domova. Dostal se do Bejrútu a zúčastnil se bojů ve Francii v létě 1940. V září 1940 ve Velké Británii absolvoval pilotní výcvik a byl přijat do RAF. Sloužil jako mechanik u 312. stíhací perutě. Od října 1944 sloužil jako pilot-stíhač u československé 310. stíhací perutě. Na svém kontě má 26 operačních letů.

Pavel Vranský roce 1939 odešel do Polska a dále do SSSR. Prodělal výcvik u československé vojenské jednotky, v roce 1941 odjel k československému vojsku na Blízkém východě. Zažil boje u Tobruku, poté se přihlásil k americkému protiponorkovému letectvu. Na upraveném vojenském letounu Liberator po válce létal mezi Prahou a Londýnem jako dopravní letec.

Mohli jsme se také pozdravit s Hanou Fajtlovou, vdovou po legendárním stíhači RAF Františku Fajtlovi.

Na akci, která se stala zároveň demonstrací proti snahám o odstranění či přemístění pomníku, o které usilují pražští památkáři, jsme pořídili několik snímků.