Ručně kovaný hřeb

Zajímavé, nechtěl bych na něj šlápnout. I po té dlouhé době vypadá, že je dost ostrý.

Tyhle hřebíky nenávidím, obvykle hrajou jako barva a jsou pekelně hluboko...

Rossy, co to tady blábolíš za nesmysly! Radši si o tom něco přečti, nebo se ti budou všichni smát. Takže: Slitina železa a uhlíku se nazývá ocel až do obsahu uhlíku 2,14%. Litina je slitina železa s uhlíkem a uhlíku obsahuje více než 2,14 % podle binárního diagramu železo-uhlí. Tedy pokud by to tvé "Železo totiž obsahovalo velmi nízké množství uhlíku. Jen okolo 3-4 procent" byla by to litina a ta se běžně kovat nedá a hřeb by se po úderu rozpadl. Kovat se dá specielní litina, ale ani z té nejdou dělat hřeby. Celé to tvé povídání je obrovský nesmysl a přečti si o tom něco.

To:stepe.
https://www.realorrepro.com/article/Nails-as-clues-to-age

Rossy, nesmíš bezhlavě přejímat každou pitomost z internetu. Vygoogluj si  obsau uhlíku v oceli a obsah uhlíku v litině. Ať je v železe sebemenší příměs uhlíku, nazývá se to ocel a nikdy železo s uhlíkem. Železo čisté viděl málokdo, vše je ocel, ale jen do 2,14% obsahu uhlíku a pak je to litina. Je naprostá blbost, že by měly funkční hřeby obsah uhlíku 3 - 4 %. Na internetu jsou i pitomosti, kolikrát si člověk naběhne.

Ještě že to ti kováři tenkrát nevěděli.

Omlouvám se, že jsem převzal ta čísla z textu, ale ten článek se mi zdál důvěryhodný.
S velkou pravděpodobností tam autorovi vypadla "0" a mělo tam být 0,3 -0,4 procent. Vždyť píše o nízkém procentu uhlíku. To by tak zhruba odpovídalo množství uhlíku například ve středověkých podkovách.
3 - 5 procent uhlíku se udává u surového železa.
Příště si dám pozor.

A navíc jsem se špatně přihlásil.

Tak jsem si dohledal odborné práce s metalografickými rozbory hřebů a opravdu se jedná o chybu v textu. Před čísly 3 - 4 chybí nula. U těchto hřebů se uvádí procenta uhlíku například i 0,2.
Díky steepe.

Děkuji adminovi za opravu chyby v mém příspěvku.
Jen malá poznámka. Můj příspěvek směřoval k tomu, že v období středověku se díky tavbě železných rud při nízké teplotě vyrábělo většinou až na malé vyjímky železo/ocel/s nízkým obsahem uhlíku. Je to jeden z důvodů, proč se středověké artefakty ze železa tak dlouho zachovaly. Můžeme se dočíst, zjednodušeně řešeno, že čím je podíl uhlíku menší, tím je železo-ocel-korozi odolnější. Vlastně čisté Fe by prakticky nekorodovalo. V té době řešili problém jak uhlík do železa vůbec dostat a vyrobit ocel kvalitnější. Například povrchovým nauhličováním-cementací. Známé je to například u podkov. Na konci středověku vznikají nové typy pecí s vysokou tavicí teplotou ve kterých se dá vyrobit litina. Má vysoký procentuální podíl uhlíku a lidé zase řešili jak ho snížit aby se s železem- ocelí dalo pracovat.

Pre etnológa je takýto ručne kovaný klinec skvost.

Par uz jsem jich take kopl... je to hezka prace.

Jen tak pro zajímavost, když tu vzpomínal steepe problematiku litinových hřebů. Je tu jedna práce o litinových hřebech, které se začaly vyrábět v 18.-19.století. Jsou celkem neznámé, protože až na několik detailů jsou totožné jako hřeby vratové a v nálezech nejsou takto určovány. Vráběly se litím klasicky do pískových forem a litina měla obsah uhlíku až 2,8 procenta/metalografickými rozbory v nálezech/.
https://sha. org/wp-content/uploads/files/sha/Journals%201967-2005/1970-1979/Vol%2011%20(1977)/11-1-05.pdf