Sedmnáctý květen, 1945. Den, na který nikdy nezapomenu
Bylo mi tehdy jedenáct let, moji sestře Gerlinde bylo sedm let a má matka Hermine Schwab byla v sedmém měsíci těhotenství. Sovětští vojáci byli už asi jeden týden v naší vesnici Horní Třešňovec (Ober-Johnsdorf) blízko Lanškrouna (Landskron). A protože mí prarodiče, Julius a Hermine Kreuzigerovi, měli nejen statek a hostinec, ale i řeznictví, tak můj dědeček musel porážet dobytek pro vojáky. Všechny mladé ženy, včetně mé matky, byly poschovávané, protože sovětští vojáci neustále znásilňovali ženy. Tudíž jsme my děti zůstávaly v domě našich prarodičů. Má babička byla velmi postižena, téměř zmrzačená artritidou a tak ji vojáci nechávali na pokoji.Můj otec, Robert Schwab, nebyl povolán na vojnu během války kvůli problémům s nohama. Pracoval v Lanškrouně na radnici. Můj strýc, Reinhard Schwab, se právě vyučil mechanikem a pracoval v továrně taky v Lanškrouně. Naše rodiny necítily žádnou vinu na tom, že by nějak ublížily naším českým sousedům. Proto jsme nikam neutíkali, když přicházeli sovětští vojáci a čeští partyzáni.
Sedmnáctého května se situace zdála už téměř normální a tak můj otec a strýc odešli do Lanškrouna do práce. Později totéž ráno přijelo několik náklaďáků plných českých partyzánů a začali organizovat lidový soud. To jsme ovšem tehdy ještě nevěděli. Čeští partyzáni objeli blízké vesnice a posbírali všechny muže ve věku od šestnácti do šedesáti, případně ještě starší, a pěšky je odvedli do Lanškrouna. Už během cesty je začali mlátit a střílet jim z pušek nad hlavami, aby je připravili na soud. Můj dědeček, Julius Kreuziger, kterému bylo tehdy šedesát pět let, byl také mezi těmi, kteří museli k soudu.
Brzo po poledni stovky mužů stály na náměstí a soud začal. Můj otec a strýc byli mezi souzenými. Také museli předstoupit před tribunál, byli celou tu dobu mláceni pažbami pušek a museli zdvihat paži a zdravit "Heil Hitler! " Jiní museli před těmito soudci kleknout a čeští partyzáni je kopali mezi nohy a sráželi je k zemí. Můj otec byl tak zmlácen pažbami pušek, že mu oči vyskočily z hlavy. Napůl mrtvý byl pak pověšen na lucernu na náměstí. Můj strýc Reinhard byl stejně tak zmlácen a pak, taktéž napůl mrtvý, byl vhozen do městské kašny, kde se utopil.
Později odpoledne soud pokračoval. Přes čtyřicet mužů leželo mrtvých na náměstí a nebo viseli z luceren. Němečtí muži, kteří nebyli zabiti, byli přes noc hlídáni, a soud pokračoval druhý den. 19. května byla mrtvá těla naházena na vozy a odvezena na hřbitov. Mezi těmi, co přišli k soudu přihlížet, bylo mnoho Čechů, kteří buď chtěli vidět "spravedlnost" a nebo jim bylo těch lidí líto. Můj strýc, Emil Pelzl, byl také mezi přítomnými na náměstí. A protože se můj dědeček a strýc Emil znali s mnoha českými zemědělci přes obchodování s dobytkem, tak byli - nezávislé na sobě - z náměstí odvedení českými sedláky a poslání domů s doporučením, aby se pár dní schovávali než všechna ta hrůza skončí. Mezitím na hřbitově museli jiní Němci vykopat hromadný hrob. Mrtvá těla byla do hromadného hrobu jednoduše vhozena a dále ponižována českými partyzány, kteří na mrtvá těla močili.
Už předtím, než můj dědeček přišel domů, jsme se doslechli o těch strašných zločinech a masakrech, které se děly v Lanškrouně. Můj dědeček, jak nám řekl za mnohé roky později, se v úplném zoufalství rozhodl zabít celou rodinu. Během té noci chtěl nás dědeček, když jsme spali, napřed zastřelit nás děti, potom zbytek rodiny a pak sám sebe. Moje babička, která to tušila, neměla stání a udržovala nás děti vzhůru celou noc. A tak plynula hodina po hodině. Když se rozednilo, dědeček svůj plán vzdal. Hrozně dny a noci následovaly po tomto masakru v Lanškrouně.
Druhého srpna se narodila moje sestra Marlies a tak jsme, moje matka a prarodiče, měli nové starosti. Na jaře 1946 naše rodina - moje matka, my tři děti, dědeček a babička a teta Anni Kreuzigerová -byla vyhnána z našeho domu, naložena do nákladních vagónů a odvezena do Německa. Přijeli jsme do vyhnaneckého tábora v Kaufbeuren v Bavorsku a začali nový život.
V létě roku 1964 jsme s mým manželem poprvé přicestovali do Československa při příležitosti lékařské konference v Praze. Tou dobou už jsme byli američtí občané a věřili jsme, že budeme v bezpečí. Během této návštěvy jsme také navštívili Lanškroun a hřbitov. Blízko hřbitovní zdi, kde byl hromadný hrob, jsme uviděli jen hromadu odpadků porostlou plevelem. Na hromadném hrobě, kde byl mezi jinými pohřben i můj otec a strýc, nebyla ani pamětní deska, ani pomníček. Když jsme místo tohoto hromadného hrobu navštívili znovu v roce 1992, tak už tam nebylo vůbec nic. Hromada hlíny byla srovnána a rostla tam tráva. Nikdo neměl ani tušení, že je hromadný hrob.
Do dnešního dne, ani jeden z těch zločinců nestál před soudem a česká vláda ani dnes, za takzvané demokracie, nepovažovala za nutné události vyšetřit a potrestat viníky. Mnozí z těchto českých zločinců jsou stále naživu a pod ochranou Benešových dekretů! (Nikoli pod ochranou Benešových dekretů, nýbrž zákona č. 155/1946 SB. - pozn. red. )
Sedmnáctého září 1995 jsme vysvětili kapli na naší farmě v Sauk City, Wisconsin, věnovanou památce všech vyhnanců. V kapli je pamětní deska, připomínající mého zavražděného otce a strýce a všechny ostatní, kteří zahynuli v rukách těchto brutálních zločinců. Památník má motto: "O Bože, odpusť jim, protože nevědí, co činí". Tolik o mé osobní zkušenosti.
Devátého května 1945 začala poslední bitva na kopcích nad údolím v Lanškrouně. Postupující Rusové neměli v prvních dnech o vystrašené německé obyvatelstvo vůbec zájem. Všechno, co je zajímalo, byl alkohol, rabování a večer pravidelně organizovali lov na ženy. Křik obětí této aktivity bylo slyšet celou noc.
Těch několik českých usedlíků nevědělo co dělat a také se báli o své majetky. Mužští obyvatelé města německé národnosti, kteří museli pracovat na úklidu ulic, byli najednou v ranních hodinách sedmnáctého května bez důvodu poslaní domů. Okolo jedenácté hodiny téhož dne přijely náklaďáky se stovkami ozbrojených Čechů, takzvaných partyzánů. Shromáždili se na tržišti k demonstraci, kde ruský důstojník pronesl vášnivou řeč, která byla zdravena pochvalným křikem. A pak, jak bylo už předtím domluveno, se Češi rozešli do všech možných směrů. A za chvíli už nám došlo, co se bude dít.
Němečtí muži, a s nimi v mnoha případech i ženy a děti, byli nahnáni ve větších či menších skupinkách na tržiště. Domy byly důkladně prohledány, aby byli všichni přítomni, staří i mladí, také invalidi i vážně nemocní. Jednotlivé skupinky Němců byly eskortovány ječícími po zuby ozbrojenými Čechy, kteří bezhlavě stříleli všemi směry a tloukli každého, kdo jim přišel do cesty. Mezitím jiné skupinky Čechů odjely do okolních vesnic a přivedly odtamtud další Němce do města. Více než tisíc Němců bylo shromážděno na tržišti brzo po poledni. Dostali nařízeno se seřadit a stáli s rukama nad hlavami, čekajíce co bude dál.
Co následovalo, byly nejhroznější scény, které si člověk mohl vymyslet. Muži byli opakovaně donucení lehnout na zem, pak rychle vstát a seřadit se, Češi procházeli řadami a kopali může do holení a nebo mezi nohy, mlátili je vším, co jim přišlo pod ruku, plivali po nich a mlátili puškami vlevo vpravo. Mnoho mužů bylo příliš zraněno na to, aby znovu vstali a leželi na zemi v bolestech. Ale to stále nebylo dost. Před radnici byla velká nádrž vody pro případ náletu. To této nádrže byly obětí tohoto šílenství jeden po druhém naházeni. Když vyplavali, byli tlučení holemi a tyčkami a udržování pod vodou. Pak Češi do těl ve vodě začali střílet a voda pomalu červenala.
Když se někdo snažil vyškrábat se z nádrže, dupali mu po prstech. Někteří jiní byli z nádrže vytaženi, ale ti už byli mrtví. Jiní, kteří zůstali ležet na zemi, byli postřikováni z hasičské hadice, kterou partyzáni mezitím vytáhli a byli mučeni nepopsatelným způsobem. Zatímco se tyto zrůdnosti děly, tak se na chodníku před budovou místního konšelství ustanovil takzvaný "lidový soud". Okolo stolu stálo několik Čechů, kteří fungovali jako žalobci a kteří vybírali jednotlivé Němce z řad. Jeden za druhým, s rukama zdviženýma nad hlavou, museli tito Němci předstoupit před tribunál. První muž v každé řadě musel nést Hitlerův obraz, pokrytý výkaly, které musel další v řadě olízat.
Posledních dvacet nebo třicet kroku směrem k soudu muselo být učiněno v přikrčené pozici. Tam každý dostal svůj rozsudek, který mu křídou napsali na záda. Asi padesát až šedesát metrů od soudu, na opačné straně, byla brána a k té bráně museli odsouzení běžet trestní uličkou. Mnozí padli už cestou, ještě předtím, než rozsudek mohl být vykonán. Krutosti, které se tam děly, jsou nepopsatelné. Jednou z prvních obětí byl Karl Piffl, mistr truhlářský. Poté co byl vybrán, byl vhozen do vody a polomrtvý vytažen ven, byl umlácen k smrti a rozdupán na kaši. Byl následován úředníkem od firmy Pam v Lanškrouně, jménem Reichstädter, který už byl zdřívějška natolik zmlácen, že nebyl k poznání. I tak byl postaven ke zdi radnice a zastřelen Čechy se samopaly. Josef Neugebauer, mechanik z Lanškrouna, vyběhl, pokrýt krví, z malé uličky, která vedla do vězení. I on byl postaven ke zdi s rukama zdviženýma a padl beze slova pod kulkami popravčích. Jiný mechanik Otto Dietrich z Lanškrouna, se dočkal smrti stejným způsobem. Viktor Benesch, zemědělec, skončil svůj život na tomtéž místě s vrchem hlavy ustřeleným.
Nářek krvácejících obětí brzo přehlušil všechny ostatní zvuky, mnozí stále živí jen netečně seděli nebo leželi vedle těl už mrtvých. V sedm hodin večer byli zbývající Němci zahnáni zpátky do vězení, jen několik z nich bylo posláno domů. Osmnáctého května byly tyto obětí znovu nahnány na tržiště a mučení a krutosti pokračovaly.
Josef Jurenka z Angerstrasse, Lanškroun, instalatér, byl odsouzen k smrti oběšením. Byl oběšen na pouliční lucerně, poté co si sám musel nasadit smyčku na krk. Robert Schwab z Horního Třešňovce (Ober-Johnsdorf), zaměstnanec obvodního úřadu, zemřel stejným způsobem. Němci byli nuceni udržovat mrtvá těla oběšených v pohybu, aby se stále houpaly. Němec jménem Koehler z Lanškrouna, strojník říšskoněmeckého původu, byl dovlečen na náměstí oblečen jen v kožených šortkách, které na řvoucí dav působily jako červený hadr na býka - byl napíchnut na jejich okované hole.
Překlad vzpomínek manželů Hermíny a Karla Hausnerových ze semináře Society for German-American Studies+citace z knihy "Dokumenty o vyhnání sudetských Němců"
PS. Moje přítelkyně pochází z Lanče. Její babička z otcovi strany se jmenovala Helga Pfann...
Přispívat do diskuze a hlasovat pro vybrané komentáře mohou jen registrovaní. Prosíme, zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Komentáře
kacuro
01. 02. 2006, 10:34hmmm... to je hustý... na druhou stranu ale chápu tu nenávist lidí proti němcům po válce.
Vana
01. 02. 2006, 10:42Tak to je fakt síla.
MIRI
01. 02. 2006, 10:46Svinstvo nad svinstvo. Aj u nás partizáni vraždili civilné obyvateľstvo len preto, že boli Nemci. Napr. dedina Sklené. Bola to banícka dedina. Prišli patrizáni, zobrali chlapov, museli si vykopať hrob a potom ich z guľometov postrieľali. Aké "šlachetné"to bolo od nich. Zlikvidovali nepriateľov štátu. Ale keď mali stáť proti vyzbrojenému nepriateľovi raz vystrelili do vzduchu a prášili preč. Ani naše dediny Ostrý Grúň a Kľak nemuseli byť vypálené. Partizáni sa na to pozerali z bezpečnej vzdialenosti mimo dostrelu zbraní. V Zam. Kostoľanoch zastrelili úbohého starého nemeckého poštára a válali sa s cigánkami v bunkroch. U nás postrieľali dobytok aby mali čo celú zimu žrať. Susede zastrelili otca i matku. Len tak..... Ale česť tým chlapom, ktorí riadne bojovali, padli a nemajú ani svoje hroby v horách. Všetci čestní už dávno padli. V školách nás učili niečo iné, ale pravda je niekedy veľmi trpká.
Iceman
01. 02. 2006, 11:02Těmhle lidem, co to páchali, říkám "Květnoví partyzáni"...
terdy
01. 02. 2006, 11:05je to hrůza, a myslim si, že většinou se ani nejednalo o nenávist k němcům, ale o následné přivlastnění majetků, jak už to v dějinách bývá. Na druhou stranu... co mohli po několikaleté okupaci čekat. Spíš jsem názoru, že mohli být ještě rádi, že sdělovací technika té doby nebyla tak rychlá. Být tenkrát přímý přenos z Osvětimi, či jiného kt, myslím že žádné poválečné vyhnání němců by neexistovalo, protože by je hned povraždili všechny....
terdy
01. 02. 2006, 11:05Iceman - tos napsal přesně!!
Gila
01. 02. 2006, 11:11Terdy souhlas
Pipkin
01. 02. 2006, 11:14A nejaktivnější byli udavači a kolaboranti. Nejlepší svědek, mrtvej svědek...
Krteček
01. 02. 2006, 11:20Byli to pěkný prasata... ty lidi byli jen civilové... mluvili jen jinou řečí, ale byli stejní jako jseme my. .
dakota
01. 02. 2006, 11:43A co Lidice, Ležáky, čeští lidé zavlečení na otrocké práce do reichu. Celý ten Protektorát byl asi výkvět demokracie... Znám osobně několik málo žijících, kteří museli na podzim 1938 utíkat z pohraničí. Moji tetu chtěli ordnéři pověsit na ostnatém drátu jen proto, že byla česká učitelka. Historie se musí chápat v dejinných souvislostech a nic nevytrhávat z kontextu. Doporučuji si občas koupit a přečíst noviny Národní osvobození...
kvalt
01. 02. 2006, 11:52Tohle je svinstvo a Osvětim je svinstvo. Jedno druhým nelze omlouvat, ať už v jakémkoliv pořadí.
H24
01. 02. 2006, 11:59silný kafe, ale nelze se těm lidem divit, taková byla doba...
Mirek D.
01. 02. 2006, 12:09podle mě a to mi nikdo na starý kolena nevymluví, za každé války nejvíc trpí civilisté. Bez ohledu na národnost. Oni zvěrstva na jedné i druhé straně nevykonávali a přesto za ně byli ohavným, nespravedlivým, neopodstatněným způsobem trestáni! Je naprosto jedno, zda čech, rus, němec... za válku odpovídají nepostižitelní a následky nesou nevinní! Je dobře, že dějiny jsou dnes vykládány nestranně, neboť každý zahleděný militant, má možnost udělat si úsudek o tom, co je to vlastně jím zbožňovaná válka se všemi důsledky z toho plynoucími.
Mirek D.
01. 02. 2006, 12:15Mmch. Lidice a Ležáky, to je ten pravý důkaz, každý kdo zná pozadí, ví proč za politický motiv, zaplatilo tolik nevinných obyvatel životem... /Beneš, Anglie, paravýsadek, Heidrich a jeho atentát-indicie které napoví... /,prostě naše lidi politici obětovali, věděli přesně co se stane, když Heidricha odpraví a o to jim šlo. Zničit sympatie k německu bez ohledu na nevinné oběti!!
Iceman
01. 02. 2006, 12:17To Dakota: Chraň bůh, žy bych tohle nevěděl... Samozřejmě to, co nám Němci za okupace provedli, je naprosto mimo veškeré debaty a měřítka, a o to víc jsou mi proti srsti snahy Sudetských Němců resp. jejich potomků o jakýkoliv průlom v Benešových dekretech, a návraty jejich majetků! Uvědomte si že jsme se jako vítězná mocnost vzdali všech válečných reparací od Německa, abychom je mohli odsunout a de facto stabilizovali vlastní bezepčnost v republice. Jak ten odsun proběhl, je bohužel jiná kapitola, Terdy to napsal dobře. Nakonec i 99% Rusů co sem přišli, si mysleli že plenit a znásilňovat je jejich svaté právo jako vítězů a dobyvatelů... Ostatně spousta z nich vylezla ze zemljanek (nic ve zlém), a pak se do nich v lepším případě zase vrátila. V horším případě šli rovnou na Sibiř, protože viděli jak vypadá Západní Evropa... Uff, to jsem se rozkecal...
Jim
01. 02. 2006, 12:19Jo, co dodat. Kdyby nezačli s tím svinstvem sami, nemuseli být dnes v Americe a stěžovat si. Fakt je ten, že tyto rudý gardy a rychlokvašení partyzáni se mnohdy rekrutovali z řad šmelinářů a udavačů. Nicméně ještě k textu, pokud chtěl dědeček postřílet celou rodinu čímpak asi. Hned po "osvobození" srpčíci nakázali odevzdat všechny zbraně pod trestem smrti. A pokud dědeček vlastnil celou válku zbraň, tak byl taky asi prominent.
DFC
01. 02. 2006, 12:30Svinstvo nelze oplácet svinstvem. Odsun ano, popravy fašistů, zrádců a kolaborantů ano, ale pokud někdo zabil ženskou nebo děcko, je to prase i kdyby bylo deset Osvětimí! Pochybuji, že mezi těmi "soudci" a "partyzány" byli skuteční odbojáři. Naši chrabří květnoví brdští "partyzáni" povraždili 40 zajatců včetně žen a zahrabali je u nádraží. Jsou tam dodnes a bez pomníčku. Ti "partyzáni" dostávali pak u nás po válce baráky po Němcích.
Pipkin
01. 02. 2006, 12:37Miras:Pravda, ale na druhou stranu tohle maji z 99% na svedomi prave civiliste. I kdyz faktem zustava ze tzv. Lidovemu soudu velel npr. Hybl. Ted cituji z jineho materialu:"naprikladXY(jeho potomci stale ziji), rolnik z Rudoltic se chlubil s tim ze sam zabil 12 nemeckych zajatcu)
To all:Nikoho se nezastavam a nikmu nestranim. Jen chci bejt objektivni. O Lidicich vi kazdy o tomhle malokdo...
Mirek D.
01. 02. 2006, 12:46"polovojenské složky", podřízené velitelům armády, mají s civilisty pramálo společného!... Každý z nich a z nás, má právo si udělat na věc názor, ale nikdo, opakuju NIKDO krom nezaujatého soudu, nemá právo nikoho soudit a odsuzovat!! /ani za války, ani dnes.. /
Aksamit
01. 02. 2006, 13:03Bývá smutnou skutečností, že právě ti, kteří by mohli poukazovat na motiv odplaty (ti, kteří si za války od německých orgánů vytrpěli svoje) se těchhle excesů na německých civilistech neúčastnili. Odplatou se zpravidla oháněli právě ti, kteří v době války tiše seděli někde v koutě a čekali, jak se to vyvrbí... a po válce se prohlašovali ze udatné odbojáře, partizány a obhájce všech umučených a zabitých Čechů. Naprostá většina z nich však byla bandou sadistů a poloúchylů, kteří si na nevinných lidech hojili svoje vlastní mindráky...
liberator
01. 02. 2006, 13:20Bohužel, v jakékoliv válce nejvíc trpí civilisté, a nejvíc to odnesou ti, co se neumějí bránit. Nezastávám názor, že by se měla odškodnit ta nebo ona strana, ale aby se pán tvorstva poučil, jenže lidstvo se zatím bohužel asi nepoučilo. přesto že mám válku jako svůj koníček, odsuzuju jakýkoliv projev násilí, a ostře odsuzuji každý konflikt, který je vedený se zbraní v ruce.
roa
01. 02. 2006, 14:45to Dakota: Magazínek ala Národní osvobození je taky fajný Schmöker, nám po válce taky zebrali dům jen proto že dědek přiznal slezskou národnost a podepsal Volksliste. Politika je svinstvo a válka tuplované! A jak napsal Miras, Lidice je dílko pánů sedících v teple Londýna...
zlucnig
01. 02. 2006, 15:06To je pěkná blbost, tady by si měl někdo přečíst knížku o životě Haydricha, co chtěl s naším územím udělat a co si vlastně o nás myslel. Potom by sem nemoh psát takový věci jako že odpravit Heydricha nebylo třeba!!!!
Mirek D.
01. 02. 2006, 15:36zlucnig-myslím, že to není blbost... zúčastnění jistě ví, co měl říšský protektor zalubem, otázkou je, zda by byl schopen toho docílit vzhledem k nepopiratelným sympatiím pohlavárů tehdejší říše vůči čechům jako takovým /o slovácích nemluvě
/... Prostě nechápu, jak můžeš srovnávat to, co by možná někdo mohl udělat kdyby... s jasnou prokazatelnou a jistě očekávanou odezvou, na čin ryze účelový. Jinými slovy, museli vědět, že obětují stovky neviných čechů a přesto nezaváhali...
Průkopník
01. 02. 2006, 15:45Aksamit:Přesně tak, souhlas
fífa
01. 02. 2006, 16:43Jisté je, že většina z nás válku nepoznala na vlastní kůži. Dnes na to nahlížíme z odstupu, který v té době mohl mít málokdo. Jak v roce 1938 při zabírání Sudet, tak v roce 1945 jednala většina pod vlivem obrovských emocí. Válka je vždy svinstvo pro všechny!! Pro nás je ponaučení, že když má někdo "plameny nadšení v očích", tak je nutné se od něj co nejrychleji pakovat a nenechat si brát své názory. A to platí a platilo v každé době.
fífa
01. 02. 2006, 16:45Jisté je, že většina z nás válku nepoznala na vlastní kůži. Dnes na to nahlížíme z odstupu, který v té době mohl mít málokdo. Jak v roce 1938 při zabírání Sudet, tak v roce 1945 jednala většina pod vlivem obrovských emocí. Válka je vždy svinstvo pro všechny!! Pro nás je ponaučení, že když má někdo "plameny nadšení v očích", tak je nutné se od něj co nejrychleji pakovat a nenechat si brát své názory. A to platí a platilo v každé době.
skipper
01. 02. 2006, 16:45prasata su na oboch stranach barikady a vylezu len vtedy ked maju istotu ze preziju. O to viacej ich je potom pocut aj vidiet. Stretol som sa nie tak davno s jednym kopfjagrom-zaujimavy rozhovor, mozno spravim clanok ked to rozdycham aj ked je to len pohlad z jednej strany. Stale platilo a bude platit-vitazov nik nesudi a spravodlivost neexistuje. kto bol 92-93 v juhoske tak to videl na vlastne oci.
džingis
01. 02. 2006, 16:49To co sa dialo tam, dialo sa cely cas co ludstvo zije. samozrejme, je to neospravedlnitelne. To je moj názor. Kto vlastne tvorí zákony, podla ktorých sa sudia porazení- vzdy vitazovia. A kto na to vzdy doplatí? Vzdy civil. Pozrime sa dnes na nedavnu minulosť Juhoslávie, bratovražedné vojny v bývalom SSSR, afrika. Politika je panské huncutstvo. A dav nie je jeden človek. V dave a v danej dobe, za podpory zákona sa dá zamaskovať čokoľvek. Nikdy však, a za žiadnej ideológie nie su ospravedlniteľné vraždy žien, detí, starcov, a nevinných, či si to chceme priznat alebo nie. neexistuje žiadne zdôvodnenie strabny či už víťaznej či porazenej, v mene koho alebo čoho to urobila.
Woodman
01. 02. 2006, 17:00V krátkosti. Je třeba si například uvědomit kdy byla zrušena Mnichovská dohoda:To k atehtátu. Jinak přechody fronty bývají vždy krušné. O RG ani nemluvě jelikož se jich později zřekla každá politická strana. Odsun byl bohužel bolestivý, ale jediné řešení pro klid republiky. Ostatně 3miliony obyvatel se jen tak nenahradí v zemi poničené válkou že??
Bengoro
01. 02. 2006, 20:45Pánové, dá se to shrnout. Němci před válkou, za války=češi po válce. Podle mého němci to podělaly víc než my ČEŠI!
benedek
01. 02. 2006, 21:32A máme tu novou TOP 10, takže přispívám SVÝM názorem. S nápadem odpravit Heydricha nepřišli Angličané, ani servilní Beneš, ale samotní Němci! Byl to skutečný Nacista, který nerozlišoval mezi bohatými a chudými "podlidmi". To se mu také stalo osudným! Kdo ví zda mu zraněnému nepomohli do Valhaly jeho soukmenovci? ! Ptám se proč nebyl proveden další atentát na jiné, praktikující "řezníky" z řad SS na Východě? Nevěřím, že by tajné služby spojenců neměly po celou válku informace o těch masových ukrutnostech a koncentračních táborech. Byli tam ale většinou ti chudí z obětí... Heydrich udělal velkou chybu tím, že začal v Protektorátu uplatňovat politiku "cukru a biče". Ty vydržela i po jeho srmti, dokonalou průmyslovou výrobou pro potřeby III. Říše až do května 1945.
benedek
01. 02. 2006, 21:45A ještě trochu historie: - 18.století nastuje na trůn mladičká Marie Terezie, sousední velké státy ruší tzv. Pragmatickou sankci a rozdělují si monarchii, mj. Čechy Bavorsku, Morava Sasku, Slezsko Prusku. Češští stavové spěchají zvolit Bavorského kurfiřta českým králem. MT se ztrátou Slezska po létech válek daří udržet monarchii pohromadě. Rok 1918 na troskách monarchie je vyhlášena Republika Československá kam se zrovna Slováci a Němci ze Sudet moc nehrnou. Tíhneme k Francii a k Anglii, Těm jsme po 20ti létech trvání lhostejní a předhazují nás Hitlerovi. Přicházíme o Sudety a válku většina národa přežívá mimo její hrůzy. 1945 jsme velcí Slované a "Se Sovětským Svazem na věčné časy... " Vyháníme 3 miliony "vyníků" našeho utrpení a necháváme si jejich majetek. Rok 1968...
benedek
01. 02. 2006, 21:55A své příspěvky uzavírám lakonicky: Vzpomenu si při těchto "vášnivých diskuzích" na téma II. světové války na rozhovor s mojí známou z Curychu. Když jsem se jí ptal jak se dívají Švýcaři na toto tragické období, překvapila mě její rozjasněná usměvavá tvář. Pracuje tam v bankovním sektoru. Ende!
rott
01. 02. 2006, 23:08Aksamit, Miras:
rott
01. 02. 2006, 23:09Iceman: my jim tu říkame "Stodoloví partizáni"
LUBOSS
02. 02. 2006, 15:51No velmi dobre nazory (nie vsetky), ale nechce sa mi vypisovat konkretne mena kt. davam
Dik
skipper: pises ako by si bol v JZR v tych rokoch, ak hej a mas cas a chut nemohol by si mi pisnut co pokladas za dolezite aby "som" vedel? Cim vacsie podrobnosti tym lepsie...
All: cokolvek o Juhoslavii by ste mali v archive, alebo nejake kvalitne stranky kt. sa nedaju vygooglit... bol by som vam velmi povdacny keby mi to poslete... DOST ma to zaujima
skipper
02. 02. 2006, 20:59luboss: bol som. a co by si chcel vediet alebo vidiet? co TY povazujes za dolezite? nechaj maila, porozmyslam a uvidim
Hujer
04. 02. 2006, 20:28Citát prezidemta Kennedyho: Kdokoliv věří na slušnost v tomto světě, dostalo se mu mylné informace.
gyry
05. 02. 2006, 11:03LUBBOS: A co potřebuješ vědět? Otec tam sloužil 3 roky, brácha Šošon skoro dva a i Ifor tam má taky něco odslouženo. . A tátovy bratranci bojovali na straně Chorvatské republiky...
skipper
05. 02. 2006, 20:12gyry:
, 
, 
, par ludi nechape ten clanok tak ako bol mysleny. je ine si to pustit z dvd, ine o tom citat a ine vidiet na zivo.
LUBOSS
06. 02. 2006, 15:22Sprosta hlava trpi cele telo... tu je mail...
Zaujimaju ma hlavne konkretne zverstva a vojnove zlociny, jedno ktorej strany, podrobnosti o tom co vsetko dosrala OSN... Ale kludne aj povojnove zaujimavosti - skratka vsetko svinstvo co sa tam dialo... Lebo ma sere ako ludia zabudaju - resp. vobec nevedia, 68.rok sme v skole presli mozno 3 vetami, nieco novsie absolutne ani slovo!!! A asi som tu na okoli jediny koho to vazne serie
skipper
06. 02. 2006, 18:19luboss: co chces ty s tym robit okrem toho ze sa mozes v kute sam nasierat? Zabudni ze tam este niekto nieco chce vysetrovat, co bolo bolo a terazky to maju vsetci v riti. tak ako u nas po vojne-par veci sa potrestalo a zbytok nasrat
Adipocire
07. 02. 2006, 00:01Jenom prihodim polinko do ohne takovou malou recnickou otazkou:
Co by bylo v Evrope kdyby Hitler valku vyhral?
At si zkusi kazdy odpovedet sam!
LUBOSS
07. 02. 2006, 13:20skipper : nasierat sa a hovorit o tom druhym... O vysetrovani ani nesnivam... To je jasne
Tak bude nieco?
white
19. 02. 2006, 20:56Dobrý článek k zamyšlení. Válečné zločiny a jejich viníci byly odsouzeni a pojmenováni v Norimberském procesu, veřejně odsoudit poválečné zločiny a označit konkrétní viníky při vyhnání se bojíme. Někteří čsl. občané německé národnosti dostatečně vyjádřili svou loajalitu k ČSR při mobilizaci v roce 1938, kdy zaujali pozice po boku Čechů s vůlí bojovat za svobodnou ČSR. Díky Benešovi, který se uklidil do Anglie a tady to nechal napospas, ať se tu děje, co se děje, a to samé, akorát bez útěku se mu tady podařilo ve 48. Pro obhájce a glorifikátory Beneše doporučuji pročíst knihu Sidonie Dědinové : E. Beneš - lividátor.
Dragon515
11. 11. 2013, 02:44