Sekera

Nádherná sekera. Super vyčištěno. Jakým způsobem čistíš? Jen škoda, že jsi nevyfotil profil díry pro topůrko.

No, mně to zase až tak supr vyčištěno nepřijde. Z chudáka sekery zbylo jen žalostné děravé torzo, které už sekeru skoro ani nepřipomíná. Minutu ticha za sekeru. Vydržela stovky let a teď je s ní ámen.

Uz ked sa ti s tým nechcelo babrať mohol si to jednoducho hodiť do ohňa a potom prebrusiť a zakonzervovať, lebo takto je to fakt po smrti....

Neřekl bych že je to tak zcela po smrti... Muzejní artefakty vypadají po čištění a stabilizaci obdobně. Nechtěl jsem sekeru s novou fazónou, ale snažil jsem se zachovat to, co po letech zbylo a zásah přebrušováním mi přijde po těch letech dost brutální. Mimochodem - snažil jsem se co to šlo a tedy vaše osobní soudy mi přijdou nepřiměřené. Horten

Horten: nedej se tim vubec znechutit. Zelezo cistim uplne stejne. Az na krev... S rezem je to mozna lepe blizici se tvaru, ale teprve bez rezu vynikne kresba kovani, misto svareni a podobne. A rozhodne nesouhlasim s tim, ze vydrzela stovny let a ted je po ni. Po ni by bylo, kdyby ji nikdo nenasel, protoze korodovala celou tu dobu. A nejde tu o ziskani sekery na stipani drivi, ale o uchovani artefaktu. Nekdo sice preferuje nakonzervovanou rezavou krustu, ale to je jen zpomaleni umirani, protoze koroze stale pokracuje i pod ochrannou vrstvou. Takhle je sekera uchovana pro dalsi generace. Jak pises, je to analogie muzejni konzervace. A znovu opakuji otazku. Jak cistis a cim konzervujes?

pokud se zelezo nevycisti na puvodni povrch tak bude rezavet porad, nezastavis to.

podle toho jak je mala, bych rekl bojovka

To Heteropteryx : Moc dík za podporu. Jsem v tom úplný začátečník, ale nikdo učený přece z nebe nespadl a každý nějak začínal, i ten, co si nyní říká odborník na slovo vzatý. Hledal jsem nějaké odborné a osvědčené postupy a dost mně překvapilo, že každý používá něco jiného a údajně zaručeně dobrého. Když jsem se ale těchto odborníků dotazoval na radu a pomoc, tak mi dodnes nikdo neodpověděl. Zvolil jsem proto nejjednoduší a levnou techniku odrezení - ocet a kartáč. Pak neutralizaci kyselosti mýdlem, pro jistotu i sodou a vyvařování v destilce s Tanninem a na závěr komzervace včelím voskem. Aplikace umělých kovů do prohlubní a děr mi přijde jako nepatřičná, tedy pokud to není vyloženě nutné. Hodnocení, že se mi s tím nechtělo babrat, mně tudíž rozhodilo, poněvadž jsem fakt dělal co jsem mohl a zjišťoval kolem toho vše co se dalo. Asi si pořídím příručku pro muzea. Takže tak. Ahoj a hodně skvělých úlovků všem. Horten

Krásná práce, krásný železo

Dík Paule, ale nebudu mít klid dokud si plně neověřím teorie, pravidla a praxe zachování artefaktů muzejních restaurátorů...