Sekera a Valaši

Sekery které nacházíme jsou z 99% sekery používané na opracování dřeva. Snad jedno procento mohou být ty, které byly určeny pro boj. Od novověku se jejich tvar měnil jen málo. Na té mé snad může o stáří vypovídat šikmina spodní strany oka celkem typická pro valašské sekery. Jinak je nápadně podobná tesařské pobíječce ale ta má na rozdíl od té má jednu stranu rovnou. Na tomto odkazu se můžete podívat na některé typy tesařských seker. http://www.arstignaria.com/sekery. html

Je fakt, že je to asi univerzální pracovní sekera... Jenom bych poznamenal, že to navařené ostří může být také pozdější oprava "jeté" sekery, když jí měl někdo hodně rád...

Ahoj Rossy, zas až taková zvláštnost to není, navařované ocelové břity měla většina seker, buďto šikmým přeplátováním ostří nebo sendvičově vloženým břitem. Navařit ostří je poměrně jednoduchá záležitost, když víš jak - tuhle operaci musela zvládat většina kovářů levou zadní. Navíc, staré materiály se kovářsky sváří daleko snáz než moderní uhlíkovky. Kdyby sekera neměla navařený ocelový břit, nebyla by asi moc použitelná - železo, z kterého bývá vykováno tělo sekery je kolikrát velmi měkké, používaly se materiály s minimem uhlíku, tedy prakticky nekalitelné. Břity se na sekery přestaly navařovat až s používáním moderních ocelí, které jsou kalitelné a zároveň natolik levné, že je možné je použít na výrobu celé sekery.

To:SunTzu. Nejsem kovář. Vycházel jsem jen z toho co jsem se dočetl v článku o výrobě seker ve středověku až novověku. Tam právě uváděli, že toto navařování každý kovář nezvládal. Možná se nedá věřit všemu. Naschvál ten článek sem pošlu.

Sváření kováním. Spojení dvou částí železa do jednoho kusu v kovářské výhni. Jako svářecí materiál se používalo jemného křemičitého písku, popř. železných pilin. Sváření paketů je svaření většího kusu železa z malých popř. částí (plátků, popř. různých zbytků železa). Sváření železa s ocelí (např. navařování ostří zbraní) bylo již dosti náročnou činností (železo se totiž sváří při vyšším žáru, cca 1300-1400°C, ocel při nižších teplotách, cca 850-900°C), kterou prováděli specializovanější kováři....... Toto je část článku, který jsem citoval. Ale asi jsem se spletl. Omlouvám se. Zde se hovoří asi zbraních a ne sekerách. Navíc při bližší prohlídce má ta moje sekera sendvičově vložený břit jak psal Sun Tzu.

To: SunTzu. Díky za upozornění. Já to blbě přečetl. Včlánku bylo napsáno, že většina seker byla železných s navařeným ostřím. A já přečetl jenom polovinu. To ostří jsem zasklil. Omlouvám se všem které jsem mystifikoval.

Nic se neděje, však proto je tu diskuze. Sekerku máš moc pěknou, ta něco pamatuje...