Sekery

to jsou tuze pekne a stare sekery, moc dobre!

pěkné to máš!

Naaadherne sekery! Stredovek, ako vysity! Len neviem, ci by si to nemal aj nakonzervovat. Ak su cistene octom, pozor na kysle zvysky v mikrotrhlinkach!... Kazdopadne krasna kolekcia!

čísla 3,4,9 lze považovat za sekery bojové, č. 8 je nejstarší a jednoznačně určena především k boji. Č. 2 pravděpodobně také, mohlo by se jednat o " ceremoniální" sekeru, např. cechu, profese.

Už si skúšal konzervovanie tanínovaním? Výsledok je do tmava až čierna.

Luftreisen:moc pěkný kousky i nafoceno, tady je ukázka člověka, který má k těmhle věcičkám ten správný vztah

Pánové děkuju za vaše komentáře a jsem docela překvapený. Sekery nacházíme s tátou poměrně často, není to nic vyjímečného. Asi je to tím, že kopeme i železo, ne jen barevné signály.
Jsou skutečně čištěny octem a vyvařeny v demineralizované vodě. Následně sušeny v troubě několik hodin a několikrát navoskovány včelím voskem.

krásná sbírka a kus minulosti, je dobře že jsi je zachránil

Luxusní kousky kolego

Moc pěkné to máš

krása
Nevíte někdo něco o značce z obrázku 1/5? Mám tesařskou sekeru se stejnou značkou, která je vylita žlutým kovem. Sekeru jsem našel na severu středních čech. Za případné info děkuji předem :-).

Parádní sekery a pěkný čtení! Nevylučoval bych tu možnost, že některou sekeru mohl používat i kat-kromě hlav se sekaly celkem běžně i ruce, případně se někteří provinilci čtvrtili zaživa. Na dobových ilustracích mají někteří vykonavatelé trestů v rukách sekery.

Tak je to pravda na té naší standartě-Pravda zvítězí..
Celou dobu nám vyplachovali mozek s Columbem a vida, pravda vyjde najevo na Slovácku. Že prej bílé tváře dovlekli nemoce a ohnivou vodu, prdlajs velebnosti. To rudé tváře sem dovlekli ten trnkový nešvar, tancování kolem ohně v delíriu a jiné další neřesti.
Za vztah k železu máš , za sloh .

gratuluji k nálezům . Zajímalo by mě, jestli existuje nějaký seznam značek, které se na kovářských výrobcívh vyskytují.

Krása velebnosti

Řekl bych, že "dvojka"je část halapartny.

Pekne, rikas katova. Tady je neco na toto tema.
http:/http:/http:/http://hrdelnipravo. webnode.cz/popravy/kdyz-se-mistr-kat-utne-//hrdelnipravo. webnode.cz/popravy/kdyz-se-mistr-kat-utne-//hrdelnipravo. webnode.cz/popravy/kdyz-se-mistr-kat-utne-//hrdelnipravo. webnode.cz/popravy/kdyz-se-mistr-kat-utne-/

Zdravím Tě Luftreisene,
vždycky, když se dívám na Tvé nálezy tak si říkám, že bych Tě měl navštívit.
Obzvláště když jsme vlastně téměř sousedi ob jednu dědinu. Já jsem z Ve...
Kdysi jsem Ti posílal ty fotky Rumunů. Pokud budeš chtít tak napiš na fotozdomu@seznam.cz

A kolik jste prošli hradú?

neri007 : tanin jsem zatím nezkoušel, kamarád ho používá, ale já mám radši barvu kovu, jak je pěkně vidět rozdíly materiálů, ostří je z jiného než zbytek sekery. Zdá se mi, že pak už to není tak výrazné.
amah: ahoj, ozvu se, jak dojdu z práce.
bomber: tys to asi sám někdy zkoušel, když víš jak hrady nebo jejich zříceniny hemží sekerami a podobnými nálezy. Já to posoudit nemůžu, poněvadž jsem to nikdy nedělal.

To: bomber, proc kamosum neporadis kde na hrad na sekery??? Zrejme mas velky skusenosti s hledanim na hradech. Trocu se zamysli nez neco napises.

Nádhera, sekery tam máš pěkný, speciálně tu osmičku. Ta první by mohla být řeznická...

nádhera, ta první tvarem bych ji typl na řeznickou, trojka ny mohla bát ledařká.

Krásné želízka

Lufte, nádhera, šak počkaj, až sa to dovíja hodaři-o tych Indiánoch. Jináč

Mas to moc pekne Muzes mi poradit jak takove veci cistis dej mi prosim vedet na Email dekuji kooffiis@seznam.cz

Nejdřív jsem mrknul na fotky a pak četl. Přesně mě napadlo co píšešo těch tečkách. Uff.. No vlastně kat byl taky takovej řemeslnik ne? Ale tvoje sekerky jsou opravdu moc pěkné a asi by měly co vyprávět. Taky by mě zajímalo to čištění.

xinde789: ahoj súsede, dyž jim to nikdo nepoví, tož sa snáď ani čertit nebudú, sem nikdo z nich neleze. A dyž jo, tož budu mět pošťané. Eště mám štěstí, že v zímě nelúšňám po hospodách a do léta zapomenú.

Moc pěkné kousky Gratuluji

Luftreisen:Jen bych chtěl podotknout že ostří není z jiného mat. než zbytek sekery. Je jen kalené.

marinex1 : obávám se, že nemáš zcela pravdu, po vyleptání se barevně liší jak oblasti ze stejného výchozího materiálu s odlišnou krystalickou strukturou ( tedy zakalená x  nezakalená část), tak dva materiály s odlišným složením ( železo těla sekery x  nauhličená ocel na břitu). Naopak si dovolím tvrdit, že patrně všechny sekery na fotkách budou mít s vysokou pravděpodobností ostří z jiného materiálu než zbytek - je to běžně používaná technologie od pravěku až po novověk, většinou se u seker liší pouze způsob napojení břitu( navaření, plátování, sendvičová technika), jinak drtivá většina seker (kromě moderních) má břit z odlišného materiálu.

nadhera

SunTzu:Bohužel pravdu mám Barevná a kristalická odlišnost je dusledkem kalícího procesu. Při kalení dochází k přesicení uhlíkem a tím se samozřejmě mat. stává tmavším. Kalení břitu je nutné pro zvíšení tvrdosti a odolnosti proti opotřebení.
http://cs. wikipedia. org/wiki/Kalen%C3%AD

marinex1: Přečti si co jsem psal, takže ještě jednou : po vyleptání se barevně liší jak oblasti ze stejného výchozího materiálu s odlišnou krystalickou strukturou ( tedy zakalená x nezakalená část), tak dva materiály s odlišným složením ( železo těla sekery x nauhličená ocel na břitu).
Čili, nevedu s tebou spor o tom, zda kalená a nekalená část vykazuje rozdíl v barvě, ale o tom, že nejen tepelné zpracování materiálu, ale i rozdíl v jeho složení může mít za následek rozdílnou barvu ostří a těla sekery.
ještě opravím tvůj další omyl - při kalení k žádnému přesycení uhlíkem nedochází, jeho koncentrace v materiálu zůstává konstantní nebo dokonce klesá(v povrchových vrstvách) - záleží přitom na zvoleném technologickém postupu.

SunTzu:nehodlám se stebou dohadovat. Při kalení oceli dochází ke vzniku přesyceného tuhého roztoku uhlíku v železe (tzv. martenzitu). Ten je charakteristický jemnou strukturou. Kalíme proto, abychom dosáhli vyšší, případně maximální tvrdosti výrobku nebo jeho pracovní plochy, například břitu. Tvrdost oceli závisí na množství uhlíku v ní. čím je obsah višší tím je tvrdší. Ke snižování uhlíku dochází při žíhání
K použití dvou odlišných mat. by bylo možné jen za předpokladu že by byly přeloženy do takzvaného sendviče. To znamená že by kvalitnější mat. byl vložen mezi dva pláty obyč. mat. což by bylo patrné z pohledu (zhora nebo zespod)Nelze ho umístnit na samotný břit. Docházelo by k jeho snadnému odlomení z duvodu jeho odlišnych vlastností.

marinex1: Vznik martenzitu je podmíněn dostatečně vysokou koncentrací uhlíku ve výchozím materiálu, ten se v oceli nevezme od někud z kosmu, ten už v oceli musí být obsažen. Ve skutečnosti na břitech starých seker martenzitické struktury najdeš výjíměčně, jsou tam převážně struktury feriticko -perlitické - historické oceli málokdy obsahují tolik uhlíku, aby umožnili vznik martenzitu. Martenzitické ostří u sekery je navíc kravina, bylo by moc křehké.
Co se týče břitů, ty se navařovaly zcela běžně nejen na sekerách, ale i na nožích, mečích a pod.
O tvojí teorii, že břit nejde navařit, středověcí řemeslníci zřejmě nic nevěděli, proto břity bez problémů navařovali.
Píšeš kraviny, tvůj nedostatek vzdělání ti patrně znemožňuje interpretovat i ty primitivní texty z Wikipedie, kterými se oháníš.
To ti ovšem nebrání plácat kraviny s grácií vysokoškolského profesora.
Končím diskusi, nejsem placen za přesvědčování člověka, který není nejen ochoten si zjistit informace o věci samé, ale který i moje příspěvky čte jen napůl.

Ahoj přátelé, jsem sice strojař, ale ne metalurg, tak přesně už si to ze školy nepamatuju. Ale v případě těchto seker, především té číslo 1 jsem si jist, že došlo ke kovářskému navaření břitu. Mám doma sekeru, u které pravděpodobně došlo k vylomení takto navařeného břitu. Přes víkend to nafotím a pošlu sem na web.
marinex 1: píšeš o sendvičovém proložení materiálu. Opět to musím zkusit nafotit v detailu, na těchto fotkách to není vidět, ale mám pocit, že tulej je vyrobena přehnutím kolem trnu a přikována k sekeře samotné. , ale to nesovisí s břitem. Nevím, jestli jsem se teď správně vyjádřil a půjde to z mého textu vůbec pochopit. Fotky to ukážou líp.

Luftreisen:jsem taky strojař z 20let praxí. Ted jsem si zjistíl že se vkládal i klínek do takzvaného rozštěpu.
Tady jsem něco otom našel:http://www.curiavitkov.cz/valka33.html

Sleduji debatu a zapoměli jste ještě na na navařované břity z fosforového železa které bylo ve středověku používáno a o kterém se toho moc neví. Viz můj příspěvek... Nález výmluvy potřetí... tady je odkaz na článek který o tom pojednává.
http://www.starahut.com/AT/at18/AT_18_02_Houba_ze_Zdaru.pdf

Právě fosforové železo pro svou tvrdost v některých případech ocel nahrazovalo.

Já taktéž mohu doložit na širočině z 15.stol odlomené ostří po celé délce čepele, tudíž navařené.

to je nádhera,
mé tesařské srdce zaplesalo:-)