Sekery II.

PRavdepodobne je to tim, ze na ten plat - vkovany klin je pouzita jina ocel, kalitelna z dnesniho pohledu. Telo sekery je z bezne oceli a na ostri se vlozil plat kvalitnejsi uhlikove, ackoliv tehdy v tom nemeli tak jasno jak dnes.
Jinak cim je to cistene, je to nejak leptane nejakou kyselinou fosforecnou ci cim? A konzervace povrchu? Na tech fotkach se zda, ze ty sekery jsou nezakonzervovane nicim?

Naprosto perfektní přístup k nálezům seker, jejich úprava i prezentace nemá chybu. Myslím dobrý vzor pro začátečníky. Gratulace a ne každý to takto umí!

Použití dvou druhů oceli není nic nového. Pokud vím, tak staří slované tímhle stylem dělali bojové sekery. Plátek uhlíkové oceli a kolem měkké železo. Slavné francské meče se v té době dělali stejně. Japonci na to přišli taky a určitě spousta dalších národů.

Jak ovšem onu uhlíkovou ocel vyráběli, jaký byl pracovní postup? Osobně jsem toho názoru, že vzali keramickou nádobu, nacpali ji plátky kujného železa vyrobenými z lupy surového železa, zasypali je rozdrceným dřevěným uhlím, pak hlínou hermeticky uzavřeli a několik desítek hodin žhavili v peci. Jiná možnost jak tenkrát vyrobit kalitelnou ocel mě nenapadá. Pokud někdo ví o něčem lepším, nebo má nějaký odkaz na podobný výzkum, prosím, dejte vědět. Díky.

Historikové soudí, že výrobu zbraní z kvalitního železa vyvinuli Keltové. V hliněných píckách tavili rudu s dřevěným uhlím za současného dmychání vzduchu. Dosahovali teplotu až 1100° C. Od Keltů tuto metodu převzali Germáni a od nich Slované. Staří hutníci a kováři dovedli oddělit kujné železo od uhlíkaté oceli.

Za nálezy

manowar : objekty na fotkách jsou světlejší než ve skutečnosti. Čištěno je to octem, několik hodin sušeno vysokou teplotou a následně za horka napuštěno včelím voskem.
Všem vám děkuji za dikuzi k tématu

Rossy ano Keltové pod Alpami, ale dříve Chetité na východě a úplně prvotní zpracování meteorického Fe. Krutor: zahřívat desítky hodin je sycení povrchu do malé hloubky tedy pro cementování. Podle mne Fe houbu z pece zpracovávali kovářsky s ohřevem v dř. uhlí. Překováním se C roznášel do celé hmoty a vznikla Fe lupa. Ta se pro kontrolu nasekla. Jak pracuje p. P. Bárta při výrobě mečů je zde:http://www.templ.net/cesky/vyroba-svarkova_ocel.php
a mrkněte na čepele jak dělá ostří a střed. Konec je jasně kalení a tam uhlíková ocel tvrdne. Tak to vidím já zjednodušeně.

To:jajan. To co popisuješ ty bylo určitě možné ale ten způsob zpracování tavbou přímo rudy za přítomnosti dřevěného uhlí a následnou selekcí materiálu na ocel a kujné železo mi připadá celkem rozumné vysvětlení. Šlo vlastně o to, že ne z každé tavby šla vyrobit ocel. Záleželo totiž na dosažení vysoké teploty aby se železo dostalo alespoň částečně do tekutého stavu. Vzniklá houba pak mohla mít v určitých místech díky většímu nauhličení vlastnosti ocele a právě v tom okamžiku právě docházelo k selekci materiálu.

Ono totiž také hodně záleželo na peci. Cituji:........................ vtesané pece
- typ Želechovice (= plně vtesané – s povrchem zpřístupněna 3 otvory, omezen na
velkomoravské období; po dokončení procesu se otvory uzavřou, lupa se železným
procesem posune do výklenku bez přístupu kyslíku, takže se nauhličí a vznikne ocel )

A tady je odkaz:
http://www.starahut.com/AT/at14/01%20N%C4%9Bkter%C3%A9%20aspekty%20p%C5%99%C3%ADnosu%20archeometalurgie%20k%20obecn%C3%BDm%20d%C4%9Bji%E2%80%A6.pdf