Silverko

Nemusí pršet, stačí, když kape a tak se mi po delší době podařilo kopnout stříbrňáček, který měl štěstí, že ho nezničil zub času nebo zemědělská technika. Sice se mi zatím vyhýbají větší silvery, ale věřím, že to přijde. Když si vzpomenu na začátky, kdy jsem kopal pozlátka nebo víčka od zavařenin a jen občas vykoukla nějaká ta mincička, kterou jsem s velkou radostí přinesl domů, kde po očištění tvoří součást postupně se rozrůstající se sbírky. Chvilku to trvá než se Klacek naposlouchá a když člověk ještě nastuduje kam chodit, tak to potom jde samo, tedy skoro samo. Každý už ví co to obnáší, co km v těžkém terénu musíme nachodit, abychom si udělali radost. A když nic nenajdeme, tak alespoň strávíme pohodový den na čerstvém vzduchu, kde si vyčistíme hlavu od každodenního shonu. Po takové procházce je člověk tak pěkně unavenej, ale hlava je čistá a každodenní starosti se hodí za hlavu, a to se pak těšíme na další mrcas. Pozor je to nakažlivé a vo tom to je. Takže kdo si myslí, že nic nemůže najít nebo nenajde, tak přátelé nezoufejte, chce to jen trpělivost a snahu studovat a hlavně chodit a ono to přijde. Přeju mnoho zdaru při hledání minulosti.