Slavný falzátor Flint Jack Simpson

Žádný falzátor se neproslavil tak jako ten, který před téměř 200 lety obšťasňoval svými výrobky muzea a sběratele v Anglii. Říkalo se mu nejčastěji Flint Jack, ale byl znám i pod přezdívkami Fossil Willy, Cocney Bill atd. Ve skutečnosti se jmenoval Edward Simson a pocházel z okolí Whitby v severoanglickém Yorkshiru, kde se narodil roku 1815. Chudý a inteligentní mladík býval sluhou v domě historika Dr. Younga ve Whitby a pak přešel k jinému zdejšímu občanu Dr. Ripleymu, se kterým chodil často hledat fosilie a starožitnosti. Když roku 1840 Ripley zemřel, Simpson se ve výzkumné činnosti osamostatnil a chodil dál na stará naleziště, aby získané fosilie prodával geologům a obchodníkům Časem zdokonaloval své znalosti o zkamenělinách a seznámil se přitom také s nalezišti pazourkových nástrojů, pak zjistil, že tento artikl je snad ještě výnosnější. V severovýchodní Anglii, kde působil, bylo tehdy možno sbírat zejména neolitickou pazourkovou industrii na povrchu země takřka běžně.
Pak jej někdo požádal, aby se pokusil napodobit v pazourku (který tam jako surovina není vzácný) pravěký hrot šípu. Simpsonovi se to nejen podařilo, ale i zalíbilo - dříve zřejmě na ten nápad nepřišel a teď viděl, že mu to jde docela snadno. Netrvalo dlouho a uvědomil si, že při své zručnosti může lehčeji vydělat peníze, když bude sedět doma a pazourkové nástroje vyrábět, než aby za nimi běhal po širém okolí s nejistým výsledkem.
Své nové,, zaměstnání" bral poctivě. Sám měl s materiálem dost velké zkušenosti, ale nevynechal žádnou příležitost k návštěvě muzeí a sbírek nebo výstav starožitností. Nevzdal se ovšem obchodu s pravými předměty, ale když mu chyběly a sběratelé ho o ně žádali, neměl to srdce jim odepřít a nechat jejich sbírky neúplné. Rozšířil svou činnost i do Irska a Skotska, kde však podle vlastních slov neměl velký úspěch, protože Skotové byli velmi opatrní na placení a prodej stěží uhradil cestovní náklady. Zato v Irsku se mu dařilo dobře a prodal tam mnoho pazourkových seker, hrotů a jiných výrobků.
Pak začal pracovat příležitostně i s jiným materiálem. V severoanglickém Meltonu prodal kus starožitného brnění, který prý našel v táboře římských legií u Lawthornu, ve skutečnosti to byl jeho vlastní výrobek ze staré čajové konvice, kterou našel někde na cestě (původně z ní chtěl vyrobit štít, ale nedařilo se mu udělat středovou puklici, tak změnil plán a zhotovil fragment římského brnění). Když slyšel mluvit o nálezu římského milníku, našel si vhodný kámen, zhotovil také jeden a pochopitelně jej také dobře prodal jednomu doktorovi ve Scarborough.
Hlavním Simpsonovým artiklem zůstaly kamenné nástroje, které šly rychle na odbyt. Přenesl svou činnost i do Cambridge, kde se mu dobře dařilo, ale později v Londýně byl přímo zavalen prací. Tady se seznámil s profesorem Tannantem, který kromě jiného obchodoval s fosiliemi na Strandu. Tennant byl zárověň předsedou geologické společnosti a měl zvláštní nápad, předvést Simpsonovu zručnost v napodobováí kamenných nástrojů odborné veřejnosti. Tak se stalo, že v lednu 1862, při přednášce,, o starých pazourkových nástrojích z Yorkshiru a o moderní výrobě podobných kusů" představil členům společnosti Flint Jacka. Ten vystoupil na pódium, rozbalil svůj červený kapesník a vysypal několik kusů pazourku. Vybral mezi nimi tenký úštěp a začal jej nepříliš pečlivě otloukat předmětem vyhlížejícím jako ohnutý hřeb, přičemž jej držel chvíli na kolenou, chvíli v dlani. Za okamžik měl hotový pěkný hrot šípu, který podal jednomu z obecenstva a pokračoval v práci na dalších šipkách s lehkostí a rychlostí, která prozrazovala mnohaletou praxi. Zanedlouho se celý zástup tlačil kolem umělce, zatímco jeho pazourkové výrobky, ztvárněné do různých druhů šipek, byli přihlížejícím prodávány za šestipenci.
Simpson byl skutečně umělcem svého druhu. Mnoho historek se dochovalo o jeho zručnosti, hrdosti na dosažené výsledky (řada jeho výrobků byla časem koupena dokonce i Britským muzeem jako originály), zároveň však i o rychlosti, s níž rozpoznával falešné výrobky svých severofrancouzských,, kolegů" a upozorňoval na ně oklamané pracovníky anglických muzeí - a také o rozhořčení, s nímž odsuzoval francouzské praktiky přetváření či zdokonalování originálů (sám by se byl skutečně pravěkého předmětu nikdy s takovým úmyslem nedotkl). V roce 1863 se Flint Jack objevil v Salisbury a začal prodávat nástroje objevené prý v nedalekém Stonehengi, ale neměl už takový úspěch jako dříve. Doba se změnila, leckdo jej už znal, také falzátorů bylo více, trh byl nasycen. Pak už to se stárnoucím samorostlým archeologem šlo z kopce.
Krátce před rokem 1890 byl zatčen a usvědčen z krádeže jakýsi chudák, který o sobě vypovídal, že je cihlář a pochází z Londýna. Zavřeli jej do Bedfordského vězení, kde za nějaký čas zemřel. Věděl tehdy někdo z jeho okolí, že mu kdysi říkávali Flint Jack a jaký zvuk to jméno mělo?

Hop